Peticí proti podpatkům v práci: Skupina žen chce „utrpení na jehlách“ řešit s vládou

Japonky vystoupily proti vysokým podpatkům, které se v řadě firem staly v podstatě povinnou součástí zaměstnaneckého dresscodu pro ženy. Vytvořily tak hnutí KuToo složené z japonských slov kutsu, což znamená boty, a kutsuu, které lze přeložit jako bolest. Anglické slovo too, v češtině také, pak odkazuje k boji proti sexuálnímu násilí, kterému se věnuje hnutí #MeToo. Do čela této kampaně se postavila herečka a spisovatelka Jumi Išikawa.

Forma diskriminace a obtěžování

Išikawa uvedla, že ona a další ženy z kampaně mají dohodnutou schůzku na ministerstvu práce. „Dnes jsme odevzdaly petici, jež se dožaduje zákona, který by zaměstnavatelům zakazoval nutit své pracovnice k tomu, aby nosily podpatky. Vidíme to jako formu sexuální diskriminace a obtěžování,“ prohlásila Išikawa.

„Tohle je první krok,“ herečka doplnila, že o petici mluvila s úřednicí při ministerstvu práce, která je celé kampani nakloněná. Úřednice rovněž uvedla, že je to poprvé, kdy ministerstvo obdrželo takovou stížnost. Postoj vlády k tématu zatím není znám.

„Vinu nesou ty, které nerodí.“ Vicepremiér se obul kvůli vymírající populaci do bezdětných žen

Případ podle mnohých jen zdůrazňuje hluboce zakořeněnou misogynii v Japonsku. Například v loňském roce jeden poslanec řekl, že ženy by měly rodit více dětí. Nezadané pak označil za břímě státu.

Kampaň KuToo začala twitterovým příspěvkem se stížností, že pokojské v hotelu musí nosit lodičky s vysokými podpatky. „Uvědomila jsem si, že takovému problému čelí mnoho žen, proto jsem se rozhodla kampaň spustit,“ vysvětlila Išikawa, kterou nutnost podpatků pro pokojské šokovala.

Podpatky i na žebříku

Ženy nošení podpatků přirovnávají k brutální praktice svazování chodidel. Pod podobnou petici se v roce 2016 podepsalo na 150 tisíc Britů, aby tak vyjádřili podporu Nicole Thorpové, kterou z práce poslali domů, protože přišla v plochých botách. Thorpová pracovala jako recepční pro účetní firmu PwC, která od svých zaměstnankyň vyžadovala lodičky s nejméně pěticentimetrovým podpatkem.

Případ Thorpové spustil v Británii revizi pracovního dress codu, ukázalo se, že ženy jsou nuceny nosit podpatky i v zaměstnání, kde musí například lézt na žebřík, nosit těžká zavazadla nebo podnosy, případně kde denně chodí do schodů. Vláda tehdy ale odmítla oficiálně zasáhnout s tím, že se problematice věnuje zákon o rovnosti mužů a žen z roku 2010.

Pretty Woman i bez střevíčků! Julia Roberts se po červeném koberci v Cannes prošla bosky

Na červený koberec jedině v podpatcích 

V roce 2015 se dokonce ředitel Filmového festivalu v Cannes omluvil ženám, které nebyly vpuštěny na červený koberec, protože neměly podpatky. Nicméně přísná pravidla oblékání a obouvání na festivalu platí dál. V roce 2016 proti nim protestovala herečka Julia Robertsová, která na událost dorazila bosa. V kanadské provincii Britské Kolumbii roku 2017 přijali nařízení, které zakazuje, aby zaměstnavatelé nutili své pracovnice nosit podpatky, zákon udává, že je to nejen nebezpečné, ale také diskriminační.