Přítel Assangea: „Zdraví se mu rapidně zhoršovalo, bylo to děsivé.“ Vydají ho do USA?
Britská policie na žádost USA zadržela 11. dubna zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assangea (47), policisté muže museli vynést z ekvádorského velvyslanectví v Londýně, kde se skrýval od roku 2012 poté, co mu Ekvádor odebral azyl. Přátelé Assangea se obávají nejen o jeho možné vydání do USA, ale také o jeho zdraví, které se podle nich před zatčením „rapidně zhoršovalo“, uvedla stanice CNN.
O zdraví zakladatele WikiLeaks promluvil jeho přítel, hacker Lauri Love. Ten Assangea na velvyslanectví navštívil jen pár týdnů před zatčením, Love sdělil reportérům CNN, že jeho přítel tušil, že bude zadržen. „Snažil se zachovat si tvář, tvrdil, že je všechno v pořádku. Bylo ale jasné, že má obavy,“ uvedl hacker, který žije s rodiči na anglickém venkově. „Něco ho tížilo na mysli i na duši.“
Love a další Assangeovi známí a fanoušci se rovněž strachují, že by mohl být vydán do USA, s tím má zkušenosti právě hacker. Ten se s americkými úřady soudil v roce 2013, kdy byl obviněn, že „hacknul“ několik vládních agentur, včetně americké armády, NASA a odpalovacího systému ministerstva obrany. Hrozilo mu až 99 let ve vězení.
Love: Chtějí z něho udělat odstrašující případ
„Bylo to děsivé, měl jsem strach, prožíval jsem úzkost, deprese, skoro jsem se zbláznil,“ popsal Love dobu, kdy bojoval proti svému vydání do USA. U soudu hacker argumentoval tím, že by nepřežil americký vězeňský systém a že by měl být souzen ve Velké Británii. Soud původně svolil k vydání Lovea do USA, loni v únoru byl však rozsudek změněn. Love bude souzen v Británii, prokuratura však ještě nevznesla žádná obvinění.
Love se obrátil na veřejnost a vyzval lidi, aby „překonali svou nechuť k Julianovi jako osobnosti“ a „podívali se na žaloby, které proti Australanovi vnesly USA“. „Pomstychtivý trest… je to jasná zpráva pro Julianovy možné následovníky: Pokud chcete informovat o věcech, které se dějí, je tu určitá hranice, která se nepřekračuje. Z Juliana chtějí udělat odstrašující případ,“ domnívá se Love.
Lékaře znepokojoval nedostatek vitaminu D
O zdravotním stavu Assangea v roce 2018 promluvil lékař Sondra Crosby, který ho společně s Brockem Chisholmem ošetřoval. Muži měli strach jak o jeho fyzické, tak psychické zdraví. „Jako lidské bytosti potřebujeme být venku na čerstvém vzduchu a socializovat se s dalšími lidmi,“ uvedl Chisholm.
Znepokojoval je hlavně nedostatek slunečního světla a pohybu a také Assangeovo nezdravé stravování. Lékaři poukázali, že mu chybí vitamin D, kvůli čemuž je unavený a slabý a často trpí bolestí svalů a kloubů. Podle Chisholma Assange žil v neustálém strachu, jeho tělo produkovalo vysoké dávky adrenalinu, tento stav mohl vést k paranoii.
Jednání o vydání o USA se povleče
Co se týče jednání o Assangeově vydání do USA, soud v Londýně bude žádost o vydání projednávat „mnoho měsíců“. Na úvod procesu to řekl soudce Michael Snow. Assange ve videopřenosu z vězení, kde si odpykává trest za porušení podmínek kauce, řekl, že se extradici do USA nepodvolí. Američané jej viní z průniku do počítačů amerického ministerstva obrany, za což mu hrozí až pět let za mřížemi.
„Nechci se podřizovat extradici za to, že jsem dělal novinařinu, která získala mnohá, mnohá ocenění,“ řekl podle americké televize CNN Assange soudu o obvinění z neoprávněného přístupu k informacím americké armády. Šéfredaktor WikiLeaks Kristinn Hrafnsson uvedl, že zabránit vydání do USA je pro zakladatele serveru otázka života a smrti.
Podle soudce Snowa tak proces o tom, zda Británie může Assangea vydat, zabere mnoho měsíců. Termín dalšího procedurálního stání stanovil na 30. května, informovala agentura AP. „Zásadnější“ pokračování procesu by pak mělo přijít 12. června.
Úvodního stání se Assange účastnil prostřednictvím telemostu z vězení Belmarsh na okraji Londýna, kam jej ve středu poslal soud na 50 týdnů. Uznal jej vinným z porušení podmínek kauce, na základě kterých byl v roce 2012 propuštěn z vazby. Tehdy Australan čelil vydání do Švédska, kde byl obviněn ze znásilnění, což považoval za zástěrku, aby mohl být poté předán americkým úřadům. Podle CNN na sobě Assange při dnešním videohovoru měl sportovní bundu a neměl spoutané ruce.
Assangea před Braniborskou bránou v Berlíně u velvyslanectví USA a Británie podpořila demonstrace, kterou zorganizovalo hnutí DiEM25. Členem poradního sboru tohoto hnutí, které varuje před úpadkem demokracie v EU, je i Assange. Protest se konal pod heslem Wir alle sind Julian Assange (Všichni jsme Julian Assange). Také před londýnským soudem se konala manifestace Assangeových příznivců, kteří se dožadovali propuštění Australana a svobody projevu.
Assange se bojí Guantánama
Assange se obává, že v USA po případném vydání bude vystaven špatnému zacházení. V minulosti mimo jiné uvedl, že by mohl být poslán do amerického internačního tábora Guantánamo pro osoby podezřelé z terorismu.
Podle americké prokuratury Assange získal od nyní již bývalého specialisty vojenské tajné služby Bradleyho Manninga v roce 2010 heslo pro přístup k vládním počítačům. Agentura Reuters označuje následné zveřejnění armádních materiálů za jeden z nejzávažnějších případů úniku utajených informací v dějinách. Obvinění ze „spiknutí s cílem vniknout do počítačů“ se pojí s maximálním trestem pěti let odnětí svobody.
Manning, který po změně pohlaví vystupuje jako Chelsea Manningová, byl v roce 2013 odsouzen na 35 let vězení za to, že serveru WikiLeaks poskytl v letech 2009 a 2010 více než 700 tisíc utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí. Z vězení Manningová vyšla po zkrácení trestu po sedmi letech v roce 2017. Nyní je ve vězení znovu, neboť odmítla svědčit před velkou porotou.
Zásah Mayové
Assange má určitou naději na to, že k jeho vydání do USA nedojde. Britové už několikrát totiž podobné žádosti Američanů nevyhověli. Nejedná se jen o případ hackera Lovea, do jehož případu na poslední chvíli zasáhl britský soud a rozsudek zvrátil.
V roce 2012 premiérka Theresa Mayové, tehdy jako ministryně vnitra, podnikla dost kontroverzní krok, když zablokovala extradici nezaměstnaného počítačového administrátora, který byl obviněn z útoku na americké vojenské počítače.
Obviněným byl Gary McKinnon s autismem. Muž přiznal, že americké počítače „hacknul“, podle vlastních slov chtěl prý jen vědět, zda Američané tají existenci mimozemšťanů. McKinnon hrozil, že pokud bude vydán do USA, spáchá sebevraždu. Mayová proto zrušila nařízení soudu a nařídila, aby McKinnon zůstal v Británii. Po jejím zásahu byl změněn britský zákon o extradici, politikové už nyní nemají tak velkou moc zvrátit rozsudek.
