Chaos kolem brexitu nekončí: Mayová chce další odklad, lídr opozice „zvedl rukavici“

Aktualizováno -
2. 4. 2019
22:00
2. 4. 2019
19:16

Britská premiérka Theresa Mayová dnes po více než sedmihodinovém zasedání své vlády oznámila, že hodlá požádat Evropskou unii o další odklad termínu brexitu. Aktuální termín odchodu Británie z EU je 12. dubna. Východisko z brexitové krize chce premiérka nyní hledat v jednáních s předsedou opozičních labouristů Jeremym Corbynem. Předseda Evropské rady Donald Tusk v reakci na prohlášení Mayové zdůraznil, že není jasné, jaký bude výsledek jednání, a vyzval k trpělivosti.

Opustit (EU) s dohodou je nejlepším řešením, takže budeme potřebovat další prodloužení článku 50, které ale bude co možná nejkratší a které skončí v okamžiku, kdy schválíme dohodu,“ uvedla premiérka v prohlášení s odkazem na článek lisabonské smlouvy, jehož aktivací před více než dvěma lety spustila jednání o odchodu Británie z EU. Cílem odkladu aktuálního termínu brexitu podle ní je, „abychom odešli včasně a spořádaně“.

Ve snaze dostat Británii z patové situace Mayová nabídla předsedovi Labouristické strany Jeremymu Corbynovi, aby s ní jednal o novém brexitovém plánu, který by zajistil, že Británie opustí EU s dohodou.

Jakýkoli nadstranický plán, který by měl být po jednáních předložen ke schválení parlamentu, musí být podle Mayové ale založen na brexitové dohodě, kterou vyjednala v loňském roce s Bruselem. „Musíme se zaměřit na náš budoucí vztah s Evropskou unií,“ zdůraznila premiérka.

Pokud by poslanci nový brexitový plán neschválili, předložila by jim vláda sérii alternativních návrhů, o kterých by mohli hlasovat. „Vláda je připravena řídit se stanoviskem sněmovny,“ dodala Mayová.

Premiérka zároveň zdůraznila, že vše, o čem dnes hovořila, se musí stihnout do 22. května, aby se Británie nemusela účastnit voleb do Evropského parlamentu. „Toto je těžká doba pro všechny... Ale můžeme a musíme najít kompromis, který zajistí Britům to, pro co hlasovali,“ dodala na závěr Mayová.

Lídr britské opozice Jeremy Corbyn nabídku Mayové k jednání o dalším brexitovém plánu přijal s „velkou radostí“. Nejdůležitější podle něj nyní je, aby Británie EU neopustila 12. dubna bez dohody. Corbyn zopakoval, že labouristé chtějí zůstat v celní unii s EU, mít přístup k jednotnému trhu a zajistit ochranu práv zaměstnanců.

Mluvčí britské vlády později uvedl, že premiérka je v případě, že její brexitová dohoda bude schválena, nadále připravena odstoupit. Rozhodnutí požádat o odklad a jednat s opozicí bylo podle něj přijato v kolektivní shodě celého kabinetu.

„I když ani po dnešku nevíme, jaký bude konečný výsledek, buďme trpěliví,“ reagoval na prohlášení Mayové předseda Evropské rady Donald Tusk. Ten již minulý pátek svolal na 10. dubna mimořádný summit EU. Právě na něm by mohli šéfové států a vlád EU schválit či zamítnout další odklad brexitu.

Je dávno po dvanácté, varují Německo a Francie

Ministři zahraničí Německa a Francie Heiko Maas a Jean-Yves Le Drian vyzvali na společné tiskové konferenci v New Yorku Británii, aby vyjasnila svou pozici. „Tři roky po jejich rozhodnutí (v referendu) musí Britové přijít s jasnou linií, protože jinak bohužel nastane v následujících dnech tvrdý brexit,“ uvedl Le Drian. Snahu Mayové o odklad termínu brexitu Maas komentovat odmítl. Podle něj si musí být i v Londýně vědomi, „že je už dlouho pět minut po dvanácté“.

Kritiku si Mayová vysloužila od zastánců tvrdého brexitu ve vlastní straně. „Je velkým zklamáním, že proces brexitu byl nyní svěřen Jeremymu Corbynovi a Labouristické straně,“ řekl bývalý konzervativní ministra zahraničí Boris Johnson. „Výsledkem téměř jistě bude - pokud Corbyn prosadí svou - že zůstaneme v celní unii,“ dodal. Podle něj ale tento přístup premiérky Mayové „nemůže vydržet“.

Skotská první ministryně a šéfka Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgeonová varovala parlament, aby se měl na pozoru, neboť se může ze strany Mayové jednat o „past“. „Pokud poslanci umožní, aby 12. duben prošel, aniž bychom se zavázali k boji v evropských volbách, stal by se 22. květen dnem odchodu, z nějž by nebylo úniku... a pak by premiérka mohla říci: je to moje dohoda nebo žádná dohoda,“ napsala Sturgeonová na twitteru.

Agentura DPA dnešní prohlášení britské premiérky označila za dramatický obrat v jejím brexitovém kurzu. Podle komentátorů stanice Sky News Mayová dospěla k závěru, že severoirská Demokratická unionistická strana (DUP) a část euroskeptických konzervativců její dohodu nikdy nepodpoří, a ona se tak musí obrátit na opozici.

 

mandat ( 3. dubna 2019 23:25 )

Jaky vztah k EU ? Anglie musi okamzite vypadnput a EU ptileze sama.Ta zenska je urcite podplacena,ze to tak vse sabotuje a porad si vymysli nesmysly.

kukuku ( 2. dubna 2019 23:03 )

Ona za to nemůže. Octla se ve funkci, na kterou vůbec nemá buňky.

zdenek43 ( 2. dubna 2019 21:41 )

je toooo stejnej oblbovak - tiatr ,,, jako vse co se dotyka EU ....... priklad USTAVA EU noo oblbovak LISABONSKA SMLOUVA..... Smlouva o Ústavě pro Evropu - Návrh ústavní smlouvy (Návrh smlouvy o Ústavě pro Evropu) byl zveřejněn Konventem 18. července 2003..... V některých zemích o návrhu rozhodovaly národní parlamenty, v jiných byla k rozhodování vypsána referenda, jinde k rozhodování o této smlouvě ani nedošlo. Proces ratifikace skončil poté, co ústavní smlouvu v referendech odmítla Francie a posléze Nizozemí. Po tomto odmítnutí následovalo rok a půl dlouhé vyčkávání, které přerušilo až německé předsednictví v roce 2007, které přišlo s návrhem Reformní smlouvy, která by převzala podstatnou část textu neratifikované Ústavní smlouvy a zapracovala ji do stávajících základních smluv EU. Tím se podařilo obejít nutnost referend ve většině států EU. Jediným státem, ve kterém referendum proběhlo, bylo Irsko. V prvním referendu byla smlouva odmítnuta, v opakovaném se díky zesílené kampani, podařilo smlouvu prosadit, čímž odpadla nutnost třetího referenda. JEN SE TAAAA BICHLE prejmenovala na LISABONSKOU SMLOUVU aaaaaaaaa . . . . Po neúspěchu Smlouvy o Ústavě pro Evropu („Ústavy EU“, „euroústavy“), odmítnuté referendy v Nizozemsku a Francii v roce 2005, bylo přikročeno k změnám????? prostřednictvím novelizace stávajících smluv s cílem zajistit efektivní fungování Evropské unie do budoucna. Nová smlouva byla ratifikována všemi členskými státy EU a 1. prosince 2009 nabyla účinnosti.....

zdenek43 ( 2. dubna 2019 21:33 )

Premiérka zároveň zdůraznila, že vše, o čem dnes hovořila, se musí stihnout do 22.5...... TO JE HODNAAAAAAAAAAAA - ze si to neuvedomil pred 29.3.2019 ........ MAKALA ?? 2 ROKY .... 1 - Brexit - proces ukončení členství Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Evropské unii. K tomu má dojít na základě rozhodnutí britských voličů v referendu, které se konalo 23.6.2016. !!!! Ta předpokládá maximálně dvouletou lhůtu pro dojednání podmínek a ukončení členství. Vzhledem k tomu, že článek 50 byl aktivován 29.3.2017, okamžik odchodu byl stanoven na 29.3.2019 v 11 h večer britského času (o půlnoci SEČ). 2017- Velká Británie oficiálně přestane být součástí Evropské unie v pátek 29.3.2019 v 11 hodin večer tamního času. David Davis se toto přesné datum rozhodl zahrnout do zákona o odchodu z EU. Britská premiérka Theresa Mayová vyzvala poslance, aby se nepokoušeli brexit zpomalit nebo snad zastavit. Pevné datum odchodu Británie z EU musí být zahrnuto v zákonu o brexitu. Důvodem je to, že stanovení přesného času má zmírnit obavy euroskeptiků a unijních vyjednavačů z toho, že britská vláda bude odchod neustále odkládat. Davis včera oznámil, že přistoupil na požadavky euroskeptiků. Zákon o odluce od EU se vrátil do Dolní sněmovny parlamentu. Právníci navrhli, že k odchodu z EU oficiálně dojde 29.3. o půlnoci. Jelikož se Brusel nachází v jiném časovém pásmu, je o hodinu napřed, Britové čas upravili na 11 hodin. Ministr pro brexit Davis, který dnes odcestoval do Bruselu na další kolo vyjednávání, řekl, že zahrnutím konkrétního data lze předejít jakýmkoliv nejasnostem.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa