Číňané dobyli Měsíc: Jejich sonda poprvé přistála na odvrácené straně

Aktualizováno -
3. ledna 2019
11:10
Autor: ČTK - 
3. ledna 2019
06:20

Čínská sonda Čchang-e 4 dnes úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Čínská televize oznámila, že sonda Čchang-e 4 se dotkla povrchu Měsíce ve 10:26 tamního času (3:26 SEČ). Sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem dosedla v Aitkenově pánvi u lunárního jižního pólu. Zařízení již vyslalo první fotografie povrchu, které zveřejnila čínská státní média.

Vzhledem k tomu, že se sonda nachází na straně Měsíce, která je trvale odvrácena od Země, není přímá komunikace s pozemským řídícím střediskem možná. Spojení udržuje satelit, který Čína již v květnu vyslala na oběžnou dráhu kolem takzvaného libračního centra L2 (Lagrangeův bod L2) v soustavě Země-Měsíc. Librace je označením pro kývavý pohyb Měsíce vůči pozorovateli ze Země, který díky tomu může spatřit zhruba devět procent povrchu odvrácené části Měsíce.

Dosavadní mise směřující k přírodnímu satelitu Země přistály všechny na přivrácené straně Měsíce; odvrácená část je sice známá ze snímků, zblízka je ale neprobádaná. „Je to poprvé, co se Čína pokusila o něco, o co se jiné vesmírné velmoci nepokusily,“ řekl zpravodajskému serveru BBC News astronom Jie Čchüan-č' působící na Kalifornském technologickém institutu.

Na palubě sondy jsou přístroje ke geologickému průzkumu odvrácené strany Měsíce, která je oproti té druhé více hornatá, zvlněná a posetá krátery, a k biologickým experimentům. Sonda Čchang-e 4 má za cíl probádat Von Karmánův kráter, který se nachází v Aitkenově pánvi, jež podle předpokladu vědců vznikla při dopadu velkého tělesa v rané době měsíčních dějin.

O tomto místě se vědci snaží již dlouho získat více informací. „Tato obří struktura (Aitkenova pánev) má průměr přes 2500 kilometrů a hloubku 13 km. Jedná se o jeden z největších impaktních kráterů v celé sluneční soustavě a o největší, nejhlubší a nejstarší pánev na Měsíci,“ řekl BBC Andrew Coates, profesor fyziky z Mullardovy vesmírné laboratoře londýnské univerzity UCL.

Na palubě sondy, která odstartovala z kosmodromu Si-čchang 7. prosince, jsou také brambory a semena plevelné rostliny zvané huseníček rolní, kterou vědci vzhledem k její nenáročnosti a krátké generační době používají jako modelový organismus. Číňané chtějí zjistit, zda je možné pěstovat rostliny v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace. K biologickým experimentům dopravila sonda na Měsíc také vajíčka bource morušového.

Spojené státy na Měsíc v letech 1969 až 1972 vyslaly dvanáct astronautů. V roce 1976 na Měsíci přistála sovětská sonda Luna 24 a o 37 let později pak čínská Čchang-e 3.

Video Mozkomor před měsícem? Svět řeší podivný objekt - Instagram White Lion

PPP150W ( 3. ledna 2019 07:30 )

Můžete mi sdělit, proč by ČR vysílala sondu na měsíc? Možná by však neškodila sonda do vaší hlavy, aby prozkoumala, co tam není v pořádku. Vám asi nedošlo, že kosmické programy světových velmocí, kterou bezesporu Čína je, jsou demonstrací technického pokroku, ekonomické a vojenské síly. Proč by si měla ruinovat státní rozpočet zemička, jako jsme my? Nemáme to zapotřebí, nic tím nezískáme.

Taurus70 ( 3. ledna 2019 06:27 )

To je ale prekvapeni,podle zdejsich dementu je Cina jen nafoukla bublina a ejhle neni tomu tak,kdy takova *** jako Cesko vysle fungujici sondu?

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud