Sonda InSight přistála na Marsu a začala se nabíjet. NASA zveřejnila video
Americká sonda InSight, která je vůbec prvním aparátem určeným k seizmickému průzkumu Marsu, v pondělí po více než půlročním letu úspěšně přistála na rudé planetě. V noci středoevropského času pak NASA potvrdila zprávy ze sondy Mars Odyssea, která je od října 2001 na oběžné dráze kolem Marsu, že solární panely sondy na povrchu planety se otevřely a nabíjejí baterie.
Informace o otevření solárních panelů přišla sedm hodin po přistání, uvedla NASA. Správné rozevření panelů je důležité pro zásobování sondy elektrickou energií.
Our Mars Odyssey orbiter phoned home, relaying news from @NASAInSight indicating its solar panels are open & collecting sunlight on the Martian surface. Also in the dispatch: this snapshot from the lander's arm showing the instruments in their new home: https://t.co/WygR5X2Px4 pic.twitter.com/UwzBsu8BNe
— NASA (@NASA) 27. listopadu 2018
Přistání na Marsu patřilo k nejnáročnějším částem mise, pracovníci NASA manévr označovali za šest a půl minut hrůzy. Sonda během nich vstoupila do řídké atmosféry s rychlostí 19.800 kilometrů v hodině a postupně s pomocí tepelného štítu, padáku a přistávacích trysek zpomalila na osm kilometrů v hodině.
„Bezchybné,“ prohlásil po přistání šéfinženýr Rob Manning z Laboratoře proudového pohonu (JPL) NASA, která za misí stojí. „V tohle jsme skutečně doufali,“ dodal. Prohlásil také, že si velmi oddechl.
InSight, který ve 20:53 SEČ podle plánu dosedl na severní polokouli na planině Elysium v blízkosti rovníku, již poslal na Zemi první snímek z povrchu. Fotografie je ale neostrá, neboť čočka kamery byla ještě v ochranném pouzdře. Patrné jsou ale částečky prachu.
Letové středisko NASA uvedlo, že všechny systémy sondy po přistání pracují normálně.
Americký viceprezident Mike Pence již na twitteru pogratuloval NASA, výrobci sondy Lockheed Martin a všem ostatním, kteří se na misi podílejí. „Je to po osmé, co USA přistály na Marsu, a první mise, kdy budou zkoumány hlubiny. Neuvěřitelný milník,“ napsal Pence.
Žádné jiné zemi se dosud nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval. Výjimkou byla sovětská sonda Mars 3, která v prosinci 1971 sice na rudé planetě přistála, ale letové středisko s ní kontakt ztratilo po několika vteřinách. USA zaznamenaly jediný neúspěch, poznamenala agentura AP. Ze statistik vyplývá, že naděje na úspěšné dopravení robotické sondy na povrch je čtyřicetiprocentní.
Úkolem InSightu je měřit tepelný tok v planetární kůře či zaznamenávat marsotřesení, pokud existuje. Na palubě je také radiolokátor pro měření odchylek v rotaci Marsu, což vědcům pomůže zjistit podrobnosti o planetárním jádře. Odborníci si také slibují, že aparát potvrdí přítomnost tekoucí vody pod povrchem planety. Pátrat po stopách dávného či současného života ale InSight nebude.
📸 Wish you were here! @NASAInSight sent home its first photo after #MarsLanding:
InSight’s view is a flat, smooth expanse called Elysium Planitia, but its workspace is below the surface, where it will study Mars’ deep interior. pic.twitter.com/3EU70jXQJw
— NASA (@NASA) 26. listopadu 2018