Kuciak (†27) s kulkou v hrudi i rozsekaný novinář: Práce stála život 81 žurnalistů

Na seznamu zabitých novinářů je i slovenský novinář Kuciak, který byl v únoru zavražděn spolu s partnerkou Martinou Kušnírovou (oba †27). Podle vyšetřovatelů šlo o úkladnou vraždu na objednávku. Kuciak byl zabit jednou ranou do hrudi, jeho přítelkyni vrah střelil do hlavy.

Slovenská policie na začátku vyšetřování jako motiv činu označila Kuciakovu investigativní práci. Novinář psal o kontroverzních slovenských podnikatelích a také o aktivitách italských podnikatelů na východním Slovensku, spojovaných médii s kalábrijskou mafií Ndrangheta, a o vazbách jednoho z nich na už bývalého slovenského premiéra Roberta Fica.

Protesty proti mafii a Robertu Ficovi za vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka | Reuters

Protesty po Kuciakově vraždě vedly k Ficově rezignaci

Po Kuciakově vraždě vypukly na Slovensku masové protesty, lidé se během nich dožadovali Ficovy rezignace. Žádali také odchod některých jeho blízkých spolupracovníků, například tehdejšího ministra vnitra Roberta Kaliňáka, který byl stejně jako Fico spojován s „pochybnými“ podnikateli.

Slováci dosáhli svého a Fico a několik jeho ministrů z vlády odešlo, jejich dalším požadavkem bylo transparentní vyšetření Kuciakovy vraždy. Do demonstrací se zapojili Slováci nejen na Slovensku, ale po celém světě. Podpořili je také Češi a ostatní národy. Rychlé a spravedlivé vyšetření požadovala rovněž Evropská unie.

„Objednavatelka“ vraždy Kuciaka Alena Z. (44): Ve vězení přišla o vlasy! Pleš a paruka

„Všichni pro Jána“

Činili se i novináři, jak Kuciakovi slovenští kolegové, tak další zahraniční žurnalisté. Vytvořili iniciativu AllForJan, pod kterou napsali desítky článků související s vyšetřováním zločinu. Pokračovali rovněž v Kuciakově rozpracované práci.

Slovenská policie v září zadržela a obvinila z dvojnásobné vraždy čtyři osoby, mezi nimiž je podle prokuratury i vrah. Podle nepotvrzených informací slovenských medií si Kuciakovu vraždu objednal podnikatel Marian Kočner, který je ve vazbě v souvislosti s jiným případem a o kterém Kuciak také psal.

Když se poprvé objevily zprávy o tom, že zmizel saúdskoarabský novinář a kritik režimu Saúdské Arábie Džamál Chášukdží, a turecká policie informovala o tom, že se domnívá, že byl zavražděn, nikdo, ani jeho přátelé a snoubenka, nevěřil, že je po smrti. Turci ale naplno rozjeli vyšetřování, vraždou si byli jisti, měli totiž nahrávku ze saúdskoarabského konzulátu v Istanbulu, kde ke zločinu došlo.

Turci od začátku věděli, že je novinář mrtvý

Chášukdží si v úterý 2. října šel na konzulát vyzvednout dokumenty, které potřeboval k sňatku. Už z něho nikdy nevyšel. Saúdové se dlouho bránili tím, že novinář budovu opustil zadním vchodem a že jeho odchod zachytily kamery. Vyšetřování ale ukázalo, že se jednalo o kamufláž, kterou předem připravilo vražedné komando, které bylo do Turecka vysláno.

Lidé po celém světě demonstrují - požadují spravedlnost pro zavražděného novináře Džamála Chášukdžího. | Reuters

Saúdská Arábie vraždu nejprve popírala a až s velkým zpožděním přiznala, že muž byl uškrcen po příchodu na úřad. Turecký prezident Recep Erdogan prohlásil, že příkaz k novinářově likvidaci musel přijít z nejvyšších míst. 

Přestože saúdský prokurátor už několikrát ujistil, že král Salmán ani korunní princ Mohamad bin Salmán o ničem nevěděli. Mnozí o tom ale pochybují, zvláště proto, že mezi 18 muži zatčenými v souvislosti s případem jsou princovi přední poradci a oblíbenci.

„Je to zrůda.“ Zavražděný novinář před smrtí ostře kritizoval prince

Senátoři USA viní korunního prince

O vině korunního prince mají jasno i američtí senátoři, kteří se jednohlasně shodli na tom, že odpovědnost za Chášukdžího vraždu nese bin Salmán, a doporučili, aby americká armáda ukončila vojenskou pomoc, kterou Rijádu poskytla v rámci války v Jemenu. Prezident USA Donald Trump se ale proti svému spojenci zdráhá zasáhnout.

Vyšetřování novinářovy vraždy nadále pokračuje, Turci zažádali o vydání zadržených, ale to saúdská prokuratura odmítá. Novinářova rodina, jeho snoubenka Hatice Cengizová a jeho přátelé se dožadují spravedlivosti, již několikrát se obrátili na saúdskou vládu s tím, aby prozradila, kde je Chášukdžího tělo. Přejí si novináře pohřbít, ostatky ale ještě nebyly nalezeny.

Nebyl to ale jenom Kuciak a Chášukdží, kdo letos za pravdu položil život. Při výkonu práce zemřelo dalších 61 profesionálních žurnalistů, 13 občanů, kteří poskytovali tisku informace, a pět spolupracovníků novinářů. Oproti loňskému roku, kdy bylo zabito 65 novinářů, jde o značný nárůst.

Nejvíce případů úmrtí připadá na Afghánistán, zde zemřelo 15 novinářů, což je změna oproti loňskému a předloňskému roku, kdy ve statistikách vedla Sýrie. Nebezpečnou zemí je pro reportéry rovněž Mexiko, tam za svou práci zaplatilo životem 10 z nich.

Střelba v redakci v USA

V redakci deníku The Capital Gazette v americkém Marylandu se pěti novinářům pomstil střelec, kterého jejich článek usvědčil z obtěžování a stalkingu. V přímém přenosu byl zabit rovněž nikaragujský novinář, který točil reportáž během násilných protestů ve městě Bluefields. Muž byl střelen do hlavy a na místě zemřel.

Oběti střelby v marylandské redakci: Horní řada zleva: Wendi Wintersová(†65), Rebecca Smithová (†34). Dolná řada zleva: Robert Hiaasen (†59), Gerald Fischman (†61) a John McNamara (†56). | reprofoto/twitter

Zeman: Novinářů je příliš, měli by se likvidovat

Zpravodajská stanice CNN uvedla, že se novináři v letošním roce setkali s nevídanou vlnou agrese a nevraživosti. Podle RSF jsou na vině také výroky světových lídrů, jako je například Donald Trump, který reportéry často slovně napadá.

Také český prezident Miloš Zeman se netají svým despektem k novinářům, rád „vtipkuje“ o jejich likvidaci. Nad jejich vysokým počtem si povzdechl loni v Rusku, při návštěvě u ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Situace je kritická, eskalaci mají na svědomí i politici a jejich nenávistné poznámky na adresu někdy konkrétních novinářů, jindy tisku obecně,“ uvedl generální ředitel RSF Christophe Deloire. Dodal, že za posledních 10 let zemřelo násilnou smrtí spojenou s prací přes 700 novinářů.

Zarážející je také počet zadržených novinářů: 348 jich letos skončilo za mřížemi, 60 jich bylo uneseno a tři beze stopy zmizeli. Jsou mezi nimi například reportéři agentury Reuters Ťjo Sou U a Wa Lone, kteří popsali případ masakru v rohingské vesnici Indin. Sedm barmských vojáků bylo následně odsouzeno k šesti až deseti rokům vězení. Jde o jediný případ, kdy barmská armáda přiznala, že vojáci Rohingy zavraždili.

Loni v prosinci ale byli oba novináři zatčeni a letos v září odsouzeni na sedm let vězení za neoprávněné držení tajných státních dokumentů. Oba muži trvají na své nevině a tvrdí, že jim dokumenty podstrčili sami policisté. Tuto výpověď překvapivě potvrdil jeden ze svědků, policista Mou Yan Nain. Novináři se proti rozhodnutí soudu odvolali.

Mnoho lidí protestovalo za propuštění dvou souzených reportérů. | Reuters

Umlčování novinářů

Jejich odsouzení kritizovaly již dříve Spojené státy, Evropská unie i řada dalších zemí a organizace pro lidská práva, které vyzvaly k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění novinářů. Propuštění novinářů požadují také jejich rodiny. „Jak daleko až jsou ochotni lidé zajít, aby umlčeli novináře. Je to zkouška svobody tisku,“ vyjádřila se k případu organizace Reportéři bez hranic (RSF).

Ve vazbě skončila také filipínská reportérka Maria Ressaová, která zdokumentovala protidrogové tažení prezidenta Rodriga Duterteho. Podle ochránců lidských práv bylo během policejních zásahů na Filipínách zabito na 12 tisíc lidí. Ressaová nyní čelí obvinění z daňových úniků, za což jí hrozí až deset let za mřížemi. Novinářka obvinění odmítá.

Novináři známé agentury dostali v Barmě sedm let. Kauzu prý „ušila“ tamní policie

Ve vazbě skončil také německý reportér

Zadržovány jsou ale stovky dalších žurnalistů, nejvíce jich vězní v Číně – asi 60, v Egyptě jich letos bylo zatčeno 38 a 33 v Turecku. Saúdská Arábie a Írán momentálně drží 28 novinářů. Počátkem prosince tiskem proběhla zpráva, že ve Venezuele zadrželi německého reportéra Billyho Sixe, který v zemi zpracovával reportáž o tamní hospodářské krizi a masové migraci Venezuelců.

Six byl obviněn ze špionáže, venezuelské úřady mu odepírají kontakt s německým velvyslancem. Detaily o jeho osudu nejsou známé. Podle posledních informací byl zatčen 17. listopadu ve svém hotelovém pokoji, od té doby je držen v nechvalně proslulé věznici v Caracasu.

Magazín Time, který každoročně jmenuje „Osobnost roku“, tento titul letos věnoval právě novinářům, kteří se podle listu postavili za pravdu a zasadili se o fakta. O titul se dělí zavražděný saúdskoarabský žurnalista Džámal Chášukdží, dva věznění barmští reportéři Ťjo Sou U a Wa Lone pracující pro agenturu Reuter, zadržovaná filipínská reportérka Maria Ressaová nebo novináři z amerického deníku Capital Gazette, v jehož redakci letos v červnu zabil střelec pět lidí.

Časopis Time vyhlásil zavražděné a zadržované novináře osobností roku 2018. | Reuters

„Stejně jako všechny lidské dary, kuráž k nám přichází na rozličných úrovních a v různých chvílích,“ napsal šéfredaktor časopisu Edward Felsenthal. „Tento rok oceňujeme čtyři novináře a jednu organizaci, kteří zaplatili strašnou cenu za to, že se chopili výzvy dané chvíle,“ zdůraznil.

Na konci května vyšokovala svět zpráva o vraždě dalšího žurnalisty, tentokrát jím měl být ruský opoziční novinář a kritik Kremlu Arkadij Babčenko. Média v úterý 29. května informovala o tom, že byl Babčenko zastřelen ve svém bytě v Kyjevu.

„Najali mě, abych zabil Babčenka.“ Bývalý mnich šokoval přiznáním

Den na to se ukázalo, že šlo o předem připravenou operaci ukrajinské tajné služby SBU a Babčenko je naživu. SBU o plánovaném útoku, který podle ní nařídily ruské tajné služby, věděla a v rámci fingované vraždy mu zabránila. Její agenti následně zatkli podezřelé osoby.