Otrávené zubní pasty i vybuchující mobily: Takhle vraždí izraelská tajná služba

Bergman je redaktorem izraelského listu Yediot Aharonat, jenž se dlouhodobě zaměřuje na zpravodajské služby. Vyzpovídal řadu agentů Mosadu, izraelské špionážní služby, a přesvědčil je sdělit světu své příběhy. Někteří se odhodlali zveřejnit i svá pravá jména. Výsledkem je první podrobnější vhled do tajné služby, která je stejně obávaná jako americká CIA nebo anglická MI6.

Novinář například zjistil, že Izrael se během své 70leté existence pokusil o minimálně 2700 vražd. Ne všechny se povedly, ale je to mnohem více, než o kolik se jich během stejného období pokusila jakákoli jiná západní země.

Izrael rozčílilo Polsko. Nelíbí se mu změna zákona o holocaustu

Podle Bergmana Izrael volí vraždy jako způsob, jak zabránit vypuknutí války. Když vypukl konflikt ohledně jaderného zbrojení Íránu, Mosad raději zavraždil půl tuctu íránských jaderných fyziků, než aby na zemi zahájil vojenský útok. Bergman také naznačuje, že Izrael otrávil radiací palestinského prezidenta Jásira Arafata, jehož smrt dodnes není zcela vyjasněna. Nepíše sice přímo, že Izrael stoprocentně Arafata otrávil, ale tvrdí, že smrt seděla v určitém vzorci událostí a vykazovala určité znaky. 

Lepší vražda než válka

Jméno knihy vychází z židovského rčení „Pokud vás jde někdo zabít, vstaňte a zabijte ho první“. Podle Bergmana je to motto, které řada místních vojáků cituje a používá jej k opodstatnění svých činů.

Mosad prý nebyl šťasten, že kniha vzniká. Bergmana se několikrát snažil donutit přerušit psaní a v roce 2010 měl uspořádat schůzi, na které varoval své agenty před vyzrazením informací. Ti stejně mluvili. Izrael nad svými agenty nemá takovou kontrolu jako americká vláda.

USA se ale podle knihy v Izraeli hojně inspirovaly. Konkrétně prezident George W. Bush po 11. září 2001 přejal řadu technik a sám povolil několik stovek pokusů o vraždy. „Kontrolní a řídicí systémy, vojenská střediska, způsob sběru informací, technologie bezpilotních letounů a dronů. To je všechno know-how, které bylo z velké části vyvinuto v Izraeli a které teď slouží Americe a spojencům,“ píše Bergman.

70 tisíc jako odchodné, nebo vězení: Izrael vyhání uprchlíky ze země

Ne všechny atentáty byly nicméně úspěšné. Když například skupina palestinských teroristů zabila v roce 1972 na olympijských hrách v Mnichově izraelské atlety, země poslala tajné agenty, kteří měli původce zločinu zavraždit. Jenže došlo ke špatné identifikaci a Mosad zavraždil nevinného člověka. Nebo někdy se vraždy povedly, ale v konečném důsledku izraelské politice víc ublížily, než pomohly.

Jedním z hlavních informátorů knihy byl Meir Dagan, bývalý šéf Mosadu, který zemřel v roce 2016. Během konce své kariéry se stihl nepohodnout s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem kvůli útoku na Írán. Premiér chtěl zahájit vojenský útok, ale Dagan obhajoval efektivnost tajných technik, jako jsou právě vraždy.