Vraždící milionář, hurikán v Evropě i čistky muslimů: To otřáslo světem v roce 2017
Autor:
Darina Jíchová,ČTK -
26. 12. 2017
•
06:00
Sdílej:
Uplynulý rok byl plný událostí, které s napětím sledoval celý svět. Všechny byly nějakým způsobem významné, v následujícím článku vám nabízíme sedm největších. Neutichaly bomby teroristů, západním spojencům se však povedlo letos zasáhnout organizaci Islámský stát. Spojené státy se musely vyrovnat s dvěma střeleckými neštěstími, kde ani u jednoho není znám přesný motiv. Řádily i přírodní živly. Katalánsko se na podzim pokusilo prosadit si nezávislost a situace na Korejském poloostrově se během roku opět vyhrotila. Toto je pouze špička ledovce toho, co se v roce 2017 událo.
1.Útoky, kterým se dokázalo zabránit
Teroristické útoky si za rok 2017 vyžádaly nespočet obětí, podle statistik bylo spácháno 1090 útoků, při nichž zemřelo skoro 7500 tisíc lidí. K prvnímu letošnímu výbuchu došlo již 1. ledna v Istanbulu, kdy teroristé zaútočili na noční klub a jejich řádění si vyžádalo 39 mrtvých a 40 zraněných. A jak se říká, jak na Nový rok, tak po celý rok. K útokům došlo ve většině světových států. Média se ale nejvíce věnovala dvěma evropským.
Lidé si připomínají památku obětí v Manchesteru. | Reuters
Manchester, Velká Británie
V pondělí 22. května v anglickém Manchesteru došlo po koncertu americké zpěvačky Ariany Grande k výbuchu. V aréně se odpálil muž libyjského původu Salman Abedi (†22), při explozi zahynulo 22 lidí a dalších 60 bylo zraněno. K útoku se přihlásil ISIS. Světoví lídři v čele s královnou Alžbětou, která vyrazila za zraněnými do nemocnice, a britskou premiérkou Theresou Mayovou, kanadským premiérem Justinem Trudeau a českým expremiérem Bohuslavem Sobotkou, čin odsoudili.
Útok zasáhl celý svět, svou soustrast rodinám skrze sociální sítě projevily miliony lidí, mezi nimi i mnoho slavných osobností. Sama zpěvačka Grande se do města vrátila 14 dní po útoku a uspořádala charitativní koncert. Aréna byla po útoku opravená a znovu otevřená v září. Přeživší a pozůstalé rodiny shánějí peníze pro Nadaci manchesterského památníku, která chce obětem vybudovat trvalý památník. Nejmladší obětí toho dne byla osmiletá Saffie Rose Roussos.
Série teroristických útoků otřásla na konci léta Španělskem. Ve čtvrtek 17. srpna dodávka na rušné třídě Las Ramblas v Barceloně najela do lidí, policie incident označila za teroristických čin. K útoku se přihlásila organizace Islámský stát. Při útoku zahynulo 14 lidí a 100 jich bylo zraněno. Teroristé vjeli na chodník také ve městě Cambrils, policistům se na místě podařilo zlikvidovat 5 útočníků. Pachateli z Barcelony se ale podařilo uprchnout.
Video Drastické záběry z Barcelony: Na zemi leží zranění i mrtví lidé - https://twitter.com/LauraLoomer/status/898214133581172738
Video se připravuje ...
Katalánské policii se nakonec povedlo dopadnout i marockého mladíka Younesa Abouyaaqouba (†22), který na Las Ramblas vjel do chodců. Abouyaaqoub se skrýval u městečka Subirats nedaleko Barcelony.
Španělská teroristická buňka měla původně 12 členů, den před útoky na Las Ramblas a v Cambrils explodoval ve městě Alcanar jejich dům, při výbuchu zemřel jeden muž. Podle všeho tam teroristé připravovali výbušniny. Jejich činy tak mohly mít ještě děsivější následky. Rodiny teroristů uvedly, že mladíky zradikalizoval imám Abdelbaki Es Satty.
Při útoku v Barceloně bylo zraněno několik desítek lidí, lidé na místě byli v šoku. | Reuters
Světové špičky odsoudily útok v Barceloně, ve městě protestovaly tisíce muslimů proti terorismu pod hesly „Ne, naším jménem!“. K demonstracím proti teroru se připojil i španělský král Felipe VI., který rovněž navštívil zraněné v nemocnici. Islámský stát na jednom ze svých videí vyhrožoval, že v útocích ve Španělsku budou pokračovat. Lidé jim ale při průvodu v katalánské metropoli dali jasnou odpověď: „Nemáme strach,“ skandovaly tisíce.
2.Teroristické útoky
Každá země se obává teroristických útoků, které každoročně stoupají. Vláda se zasazuje o protiteroristické zákony a zvyšování bezpečnosti státu. Jejich snaha nese výsledky a někdy se bezpečnostním složkám podaří zhatit plány nevyzpytatelných útočníků. V roce 2017 bylo překaženo například těchto 5 útoků.
20. června 2017 - Na bruselském centrálním nádraží belgická policie zneškodnila útočníka, který se pokusil o atentát. Člověk se sebevražednou vestou s trhavinou se snažil spustit výbušné zařízení a byl vážně zraněn. Federální prokuratura incident označila za teroristický útok.
30. července 2017 - Australská policie zmařila plánovaný teroristický útok, při kterém mělo být zničeno letadlo, a při raziích v několika domech na předměstích Sydney zatkla čtyři muže.
13. září 2017 - Pět radikálů a dva egyptští vojáci přišli o život při přestřelce, která se strhla po zmařeném teroristickém útoku na kontrolní stanoviště na severu Sinajského poloostrova. Ozbrojenec, který byl opásán výbušninami, se pokusil proniknout do budovy kontrolního stanoviště. K útoku se přihlásil IS.
5. října 2017 - Saúdskoarabská bezpečnost zlikvidovala v Rijádu buňku hnutí Islámský stát spojovanou se zmařeným plánem spáchat sebevražedný útok na ministerstvo obrany. Bezpečnostní síly zabily dva členy této teroristické skupiny a pět dalších zadržely.
17. prosince 2017 - Ruské agentury na základě oznámení Kremlu informovaly, že prezident Vladimir Putin telefonicky poděkoval svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi za informace Ústřední zpravodajské služby (CIA), které umožnily ruským bezpečnostním složkám zatknout teroristickou skupinu, jež chystala atentáty v Petrohradě.
3.Střelecké masakry v USA
Las Vegas
Spojené státy letos zaznamenaly dvě tragédie při útoku střelnou zbraní. O útoku z 2. října v Las Vegas se dokonce mluví jako o americkém největším střeleckém masakru jednotlivcem. Senior a milionář Stephen Paddock (†64) střílel z pokoje hotelu Mandalay Bay na účastníky hudebního festivalu, zabil 55 lidí a 527 zranil. O jeho motivu do dnešního dne není nic známé.
Paddock byl podle svých známý podivín, samotář a vášnivý hráč hazardních her. V kasinech vydělal jmění. Střelec vlastnil 42 upravených zbraní, do hotelu jich propašoval 23 a v chodbě před svým pokojem nainstaloval kamerový systém, aby věděl, kdy bude přicházet policie. Svou partnerku Marilou Danleyovou poslal na dobu útoku na dovolenou.
Střelba v Las Vegas. | ČTK
K činu se nepřihlásila žádná teroristická organizace. Pitva ani lékařské záznamy neprokázaly, že by Paddock trpěl nějakou duševní chorobou. Před příchodem policie se muž zastřelil, z pokoje rovněž zmizel pevný disk vrahova počítače. Poslední věc, ve kterou policisté doufají, že by jim mohla odkrýt to, co Paddocka k činu vedlo.
O měsíc později, v neděli 5. října, došlo ke střelbě v baptistickém kostele v texaském městě Sutherland Spring. Devin Kelley (†26) vyrazil do kostela, kam chodila rodina jeho ženy. Zabil 10 žen, 7 mužů, 8 dětí a jeden plod. Proto se někde uvádí 25 a jinde 26 obětí, mnozí nenarozené dítě mezi zastřelené nezařazují. Nejmladší oběti byl jeden rok, nejstarší 77 let. Podle policie se nejednalo o bezhlavou střelbu do davu, ale o systematické vyvražďování přítomných.
Vyšetřování na místě texaského masakru v Sutherland Springs | Reuters
Kelley byl bývalým příslušníkem amerického letectva, ze služby byl propuštěn kvůli domácímu násilí. Zmlátil svoji ženu a jejího malého syna a byl odsouzen na rok vězení. Podle zákona by neměl mít právo držet zbraně, kvůli chybě armády ale s jejich pořizováním neměl problém. Zapomněla totiž zavést jeho provinění a propuštění ze služby do kontrolního systému NCIS. Jeho rejstřík ale zůstal čistý, a proto si mohl zbraň zakoupit.
Dalšímu Kelleymu řádění zabránili dva místní muži. Střelce dvěma výstřely zranil Stephen Willeford. On a Johnie Langendorff ho pronásledovali, když ujížděl z místa činu. Kelley ztratil kontrolu nad vozidlem a havaroval, policie následně zajistila jeho mrtvé tělo. Střelec obrátil zbraň proti sobě a vzal si život. Jeho motivem byla pravděpodobně msta.
Ani tyto dva velké střelecké incidenty nepřiměly americkou vládu zpřísnit zákon o držení zbraní. Prezident Trump se ale nechal několikrát slyšet, že problémem není otázka zbraní a jejich držení, ale údajně duševní zdraví střelce.
4.Hurikánová sezóna
Přírodních katastrof bylo v roce 2017 požehnaně, o největší pozornost si ale řekla hurikánová sezóna, která řádila nad Atlantikem. Kolem 18 hurikánů a tropických bouří se vytvořilo nad oceánem. Většina zasáhla ostrovy v Karibiku a pak zamířila ke břehům Ameriky, ušetřena však nebyla ani Evropa. Zřejmě nejničivějšími hurikány byly Harvey, Irma a Maria. Celkem si vyžádaly asi 500 obětí.
Harvey, Irma a Maria
Hurikán Harvey na konci srpna řádil v Texasu, Karibu a v Latinské Americe, vyžádal si 91 obětí, dalších 30 lidí zemřelo při záplavách, které zapříčinily prudký vítr a přívalový déšť. Na 300 domácností přišlo o elektrický proud.
Hurikán Irma se na počátku letošního září přihnal na Floridu, při své cestě přes Atlantik postihl i Portoriko a Hispaniolu, východní část Kuby a americké státy Georgiu, Alabamu a Jižní Karolínu. Irma si vyžádala 134 obětí.
Na americký Texas udeřil Harvey. Z hurikánu se postupně stala tropická bouře doprovázená záplavami. | ČTK
Na začátku září se nad Atlantským oceánem vytvořil letos již 10. hurikán Maria, která řádila především na ostrovech v Karibiku. Zasáhla Dominiku, Viesques a Portoriko. Zastavila se také na Irmou zničených Závětrných ostrovech. Tropická cyklóna se poté vydala do Spojených států, v Severní Karolíně ale nenapáchala žádné vážnější škody. Během neštěstí zemřelo nejméně 110 lidí.Nejvíce škod způsobil hurikán na ostrově Portoriko, který ještě dlouhé týdny po katastrofě zůstal bez proudu a pitné vody.
V polovině října se větrné smršti přesunuly do Evropy, kolem poloviny měsíce na severu a západě kontinentu zuřila bouře Ophelia, která zasáhla Irsko, Velkou Británii, Španělsko a Portugalsko, kde vítr napomohl šířícím se požárům. Prudký vítr ochromil leteckou dopravu, Ophelia si vyžádala zhruba 50 obětí.
Orkán Herwart | Malik / Blesk
V neděli 29. října udeřila ve střední Evropě bouře Herwart, řádila v Česku, Polsku a Německu, celkově při ní přišlo o život 10 lidí. Smrt čtyř lidí způsobil pád stromu. Jednalo se o nejsilnější vítr, který zasáhl naši republiku od roku 2007, kdy se tudy přehnal orkán Kyrill. Nejsilněji foukalo v Luční boudě v Krkonoších – 182 kilometrů za hodinu. České pojišťovny vyčíslily škody řádění bouře na 1,37 miliardy korun.
Vichřice strhla také střechu Průmyslového paláce v Praze, musel se zrušit zde konaný festival Designblok. V Mostě se zřítil dřevěný kostel sv. Valentýna, který byl postaven v roce 2010. Vítr vyvracel stromy a roloval střechy, značný počet domácností byl bez proudu.
5.Prohraný boj o nezávislost
Co rozhodně otřáslo Evropou, bylo španělské referendum o nezávislosti, které proběhlo v neděli 1. října a při kterém si za 43% účasti 90 % hlasující vyslovilo pro odtržení Katalánska od Španělska. Celý proces přípravy referenda byl spojen s demonstracemi a násilnostmi, převážně ze strany madridské policie, která měla za úkol hlasování zabránit.
Španělští policisté proti Kataláncům používali obušky a gumové projektily, ti se dožadovali otevření některých volebních místností. Podle katalánské vlády bylo zraněno přes 800 lidí, většina z nich lehce. Katalánští separatisté obdrželi kritiku od domácích i světových politiků. Jejich rozhodnutí se nelíbilo ani španělskému králi Felipovi VI.
V referendu si prosadili nezávislost
Více než o týden po referendu, 10. října, došlo k podepsání deklarace o nezávislosti Katalánska, nicméně madridský parlament okamžitě zastavil její platnost. Summit Evropské unie se o situaci vyjádřil jako o vnitrostátní záležitosti Španělska a požádal jeho premiéra Mariana Rajoye, aby to vyřešil.
V Barceloně se na demonstraci za jednotu Španělska sešel více než milion lidí. | Reuters
K 21. říjnu oznámil Rajoy, že vláda plánuje dočasně převzít správu nad Katalánskem a vyhlásí volby do tamního parlamentu. Posledním krokem separatistů bylo schválení rezoluce o nezávislosti, ke kterému došlo 27. října. Celý proces bojkotovala opozice.Reakce španělské vlády byla okamžitá, omezila autonomii oblasti a převzala kontrolu nad Katalánskem.
Katalánská vláda byla sesazená a Rajoy vyhlásil nové volby, které se konaly 21. prosince. Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont to neuznal. Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení místního parlamentu ze vzpoury, za což jim hrozí až 25 let. Snaha o nezávislost Katalánska odporuje španělské ústavě.
Puigdemont odjel s několika katalánskými exministry do Belgie, někteří se posléze vrátili. Španělský soud uvalil vazbu na sesazeného katalánského vicepremiéra Oriola Junquerase a dalších osm exministrů, kteří dorazili k soudu v Madridu. Šest z osmi katalánských exministrů bylo nakonec propuštěno z vazby.
Španělský soud požádal Belgii, aby Puigdemonta a čtyři exministry pobývající v Bruselu zatkla. Puigdemont se spolu se čtyřmi exministry vydal policii. O den později byli propuštěni. Španělský nejvyšší soud zrušil evropské zatykače na Puigdemonta a čtyři exministry pobývající v Belgii kvůli jejich vůli vrátit se do Španělska.
Katalánské politické strany na konci listopadu zahájily kampaň na chystané volby. Španělsko oficiálně anulovalo deklaraci o nezávislosti Katalánska. Po volbách se bude rozhodovat, jakou formou bude území spravováno.
V předčasných volbách, které se konaly ve čtvrtek 21. prosince, zvítězila strana Ciudadanos (katalánsky Ciutadans), která je proti odtržení Katalánska od Španělska a která bude mít v novém katalánském parlamentu 37 křesel. Většinové vítězství však získali separatisté. Expremiér Puigdemont výhru oslavoval v Bruselu.
6.Genocida v Barmě
Muslimové v Barmě si během roku 2017 zažili brutální čistku, kdy jejich etnikum začala vyhlazovat armáda. Tažení proti Rohingům v Arakanském státě bylo zahájeno po útocích rohingských povstalců na stanoviště bezpečnostních sil 25. srpna. Armáda popírá, že by útočila na civilisty, a tvrdí, že naprostá většina zabitých Rohingů byli „teroristé“.
Svědkové z řad Rohingů, kteří z převážně buddhistické Barmy uprchli před násilnostmi do sousedního Bangladéše, ale popisují, že vojáci zabíjeli, mučili a znásilňovali barmské civilisty a vypalovali celé rohingské vesnice.
V Bangladéši vzniká obrovský uprchlický tábor. | Reuters
Podle posledních zpráv barmská armáda od října vypálila na severu země 40 vesnic muslimského etnika Rohingů, celkem tak od konce srpna zničila už 354 rohingských vesnic. Ve své zprávě to uvádí organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW), která svá tvrzení podpořila satelitními snímky. Tažení armády v Arakanském státě vyvolalo mohutný exodus, během kterého do sousedního Bangladéše uprchlo na 640.000 Rohingů.
Podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raad Husajna nese operace barmské armády proti příslušníkům muslimského menšinového etnika Rohingů známky genocidy. On i další organizace již několikrát vyzvaly OSN a světové lídry, aby pomohli skončit tuto „humanitární noční můru“.
Násilí v regionu pokračuje i přesto, že na konci listopadu podepsaly Barma a Bangladéš memorandum o repatriaci Rohingů do Barmy. Zahájena by měla být v následujících dvou měsících.
7.Severokorejská krize
Na Korejském poloostrově to v letošním roce vře. Napětí roste zvláště mezi Spojenými státy a KLDR. Příčinou jsou testovací odpaly různých střel, které asijský stát provádí. Ještě větším problémem je rozvoj severokorejského jaderného programu. Vůdce země Kim Čong-un považuje jaderné zbraně za jedinou možnou ochranu proti zásahu USA.
Jaderná katastrofa v KLDR zabila nejméně 200 lidí. | Spoj
Během tohoto roku otestovala KLDR několik balistických střel středního a dlouhého doletu a v září následně provedla 6. test jaderné hlavice. Odpal několika raket byl namířen na japonský ostrov Hokkaidó, střely prolétly nad ostrovem a mezi obyvateli způsobily značnou paniku.
Diktátorovi Kimovi se nelíbilo, že USA a Jižní Korea pořádaly v blízkosti jeho hranic několik vojenských cvičení. Viděl v tom záminku přípravy invaze. Dopálilo ho i to, že Spojené státy v Jižní Koreji instalovaly protiraketový systém THAAD.
Rada bezpečnosti OSN se rozhodla, že celou situaci bude řešit diplomaticky. A na zemi uvalila sankce týkající se vývozu uhlí, železa, železné rudy, olova, ryb a mořských plodů. Export ryb a dalších mořských plodů tvoří třetinu celkových ročních příjmů z vývozu, tj. 22 miliard korun. Opatření byla na zemi uvalena v srpnu a od té doby byla již několikrát zpřísněna, nyní zahrnují například i ropné embargo.
Dopad však mají pouze na běžné Severokorejce, kteří kvůli zákazu vývozu přišli o živobytí. Podle posledních zpráv OSN je Severní Korea na pokraji humanitární krize. Stále více lidí se snaží ze země uprchnout, většina však zemře při cestě, nebo je zadržena na hranicích a následně uvězněna v pracovních táborech.
Situaci nenapomáhá ani rétorika prezidenta Donalda Trumpa, který několikrát prohlásil, že „hodlá Severní Koreu naprosto zničit“. Podle jeho slov jsou Spojené státy připraveny kdykoliv zasáhnout a rozhodně se „malým rakeťákem“ nenechají zastrašovat.
Stav se zatím nijak nemění, slovní přestřelky mezi Kimem a Trumpem se stupňují. Sankce jsou stále v platnosti, ale kromě běžných Severokorejců se nikoho nedotkly a Kim nemá v plánu ukončit svůj jaderný program jen proto, aby je OSN odvolala. Americký ministr zahraničí Rex Tillerson se nechal slyšet, že je po Novém roce připraven s KLDR zasednout k jednacímu stolu, s Bílým domem si ale protiřečí, podle nich ještě nenastal správný čas.
8.Pád Islámského státu
Úspěchy v boji proti Islámskému státu zaznamenávali mezinárodní spojenci, irácká armáda a kurdské milice již od ledna tohoto roku. V lednu se jim podařilo osvobodit část města Mosul, zbytek města byl dobyt letos v červenci. Následně se jim povedlo získat i Rakku, hlavní baštu proklamovaného Islámského státu. Město bylo obklíčené od června 2017 a osvobozené o 4 měsíce později v říjnu.
Vojáci osvobozují jedno město za druhým. | Reuters, ČTK
Na konci srpna irácká armáda dobyla město Tal Afar, které bylo postavené nad spletitými tunely, v nich vojáci objevili mnoho manželek džihádistů. Mezi nimi byla i „džihádistická nevěsta“ Němka Linda Wenzelová (16). Dívku za pár týdnů čeká soud, hrozí jí i trest smrti.
V listopadu se rovněž podařilo osvobodit město Rawa, poslední místo, které na území Íránu okupoval ISIS. Úspěchy slavili i spojenci v Sýrii, kteří ovládli město Dajr az-Zaur. Irácký premiér Hajdar Abádí v sobotu 9. prosince ohlásil definitivní porážku teroristické organizace Islámský stát v Iráku.
Video Irácké protiteroristické jednotky prohledávají tunely zbudované islamisty - Reuters
Video se připravuje ...
Boje proti ISISu trvaly tři roky. „Naše síly mají pod kontrolou celou hranici se Sýrií. Ohlašuji konec války proti Islámskému státu,“ řekl Abádí. Armáda potvrdila, že celý Irák je svobodný a armáda má pod kontrolou celou hranici se Sýrií. Ruská armáda jako spojenec syrského vojska ve čtvrtek oznámila, že svůj úkol, jímž byla porážka IS v Sýrii, splnila.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se nechal slyšet, že válka proti takzvanému Islámskému státu v Sýrii skončí vítězstvím zhruba tak do poloviny nebo konce února příštího roku. Řekl to v televizním interview, v němž prohlásil, že si bude muset promluvit se syrským prezidentem Bašárem Asadem.
„Devátého prosince irácký premiér (Hajdar Abádí) oznámil vítězství nad Daeš (arabská zkratka pro ISIS) a já si myslím, že do poloviny nebo konce února vyhrajeme válku v Sýrii,“ řekl Macron. Jeho vyjádření jsou v rozporu s tvrzeními Ruska o tom, že Sýrie už je od IS zcela osvobozena.
Macron rovněž prohlásil, že je třeba hovořit s Asadem, byť ho označil za nepřítele syrského lidu. Mnohé západní země přitom požadují jeho okamžitý odchod. Syrský konflikt, který začal v roce 2011 potlačováním pokojných demonstrací, si vyžádal více než 340.000 mrtvých. Miliony lidí boje vyhnaly z domovů.
Mluvčí mezinárodní koalice vedené Spojenými státy 5. prosince řekl, že v Iráku a Sýrii zůstává skoro 3000 bojovníků IS a že stále představují hrozbu.
9°C
