Papež se obává atomové války. Byla by to katastrofa pro lidstvo, varoval USA a KLDR
Papež František se připravuje na dnešní setkání s jedenácti nositeli Nobelovy ceny za mír a několika delegáty NATO a OSN, mezi nimiž budou zástupci států, které disponují atomovými bombami. Papež se rozhodl, že se zapojí do debaty o Severní Koreji a jejím jaderném programu. Vatikánský mluvčí uvedl, že Svatý otec bude požadovat denuklearizaci KLDR.
Papež doufá, že se mu podaří přesvědčit státy, že atomová zbraň není tou jedinou zárukou jejich bezpečí. Jeho dalším argumentem je to, že jaderný program je zbytečná ztráta peněz, navíc výrazně ohrožuje životní prostředí. František chce oběma stranám – KLDR a USA se spojenci – dokázat, že přímý dialog vždycky zvítězí nad násilím.
Zároveň papež odmítl stát se prostředníkem v otázce korejské krize, věří v to, že se mu dnes povede zmírnit napětí mezi Spojenými státy a KLDR. Svými obavami, že by mohlo dojít k atomové válce, se netají.
Podle papeže se jaderná technologie šíří a nástroje mezinárodního práva nijak nebrání tomu, aby ji získávaly další a další státy. „Výsledný scénář je hluboce znepokojivý, uvážíme-li současné geopolitické výzvy jako terorismus či asymetrická válka,“ řekl papež. František ve svém projevu mimo jiné varoval, že jakékoli užití jaderného arzenálu, byť náhodné, by mělo katastrofální dopad na lidstvo a životní prostředí.
Papež František varoval před zastrašováním
„Pro někoho je válka nepředstavitelná,“ uvedl papežský poradce monsignor Silvano Tomasi. „Je však nutné upozornit, že je možná. Ve světě se nachází tisíce atomových bomb, jejichž účinky jsou zničující. Nikomu nezajistí bezpečí, jen zkázu,“ dodal.
Svatý stolec je proti šíření jaderných zbraní a podporuje snahu o odzbrojování. Vatikán chce, aby setkání dalo jasně najevo jak Washingtonu, tak Pchjongjangu, že mají zmírnit své agresivní chování. „Mezinárodní vztahy nemohou fungovat pod vlivem vojenské síly, vzájemného zastrašování a přehlídek nahromaděných zbraní,“ upozornil nyní papež. Mír a bezpečnost mezi národy musejí být podníceny etikou a solidaritou, dodal.
Svatý otec už několikrát zapůsobil jako mírotvůrce. Postaral se o jednání mezi Spojenými státy a Kubou a při návštěvě Venezuely na jeho popud k jednomu stolu zasedla vláda a opoziční strany. Odmítl však jednat jako prostředník mezi USA a KLDR. Uvedl, že je to úkol pro zkušenějšího vyjednavatele, jakým je například Norsko.
„Mezi sebou musíme vybudovat komunikační kanály a ne zdi,“ to jsou podle Tomasiho papežova další přesná slova. „Pokud bude naše konference úspěšná, děláme naši práci dobře,“ dodal Tomasi.
Konference je prvním mezinárodním setkání od doby, kdy v červenci 122 zemí podepsalo dohodu o jaderném odzbrojování. Smlouva je v podstatě jen cár papíru, nepodepsali ji ani členové NATO, ani státy s jadernou silou.
Na konferenci se dostaví delegáti USA i Ruska, byli pozváni i zástupci Číny a Severní Korey, ale ještě není jasné, zda dnes dorazí. V roce 2009 Rusko a USA mezi sebou obnovily dohodu o likvidaci jaderných zbraní, oba státy by svůj jaderný arzenál měly snížit na 1000 jaderných hlavic a 1000 mezikontinentálních balistických střel.
VIDEO: Prezident Zeman ve Vatikánu:
Nejvyšší diplomat Vatikánu kardinál Pietro Parolin řekl, že „jakákoli reakce na nebezpečí jaderných zbraní by měla být kolektivní, učiněná po vzájemné dohodě a na základě vzájemné důvěry. Tuto důvěru lze vybudovat jen dialogem, který je zaměřený na společné dobro, a nikoli na ochranu zastřených a individuálních zájmů,“ dodal.
Kardinál mluví o Trumpovi v Asii a boží prozřetelnosti
Parolin ve svém proslovu přímo nezmínil žádný stát, papež František ale v uplynulých měsících s ohledem na rostoucí napětí mezi KLDR a USA opakovaně varoval před následky jaderného konfliktu. Nebezpečím vycházejícím ze severokorejského jaderného programu se v těchto dnech při své cestě po východní Asii zabýval také americký prezident Donald Trump.
„Mimochodem, když jsme plánovali tuto konferenci, nevěděli jsme, že prezident Trump bude na Dálném východě. Je to jen šťastná náhoda,“ uvedl jeden z organizátorů akce, kardinál Peter Turkson. „Zřejmě to má co do činění s boží prozřetelností,“ dodal.
