Přespolní poslance chtějí ubytovat přes Airbnb. Šetření macronovců se politikům nelíbí
Macronova vláda by chtěla ušetřit a ubytovávat politiky přes aplikaci Airbnb, nicméně někteří politikové jsou výrazně proti. Mezi poslanci se spustila bouřlivá debata. Zvláště středovým politikům se nelíbí, že by při své příští cestě do Paříže na jednání parlamentu měli místo v luxusním hotelu přebývat v pronajatém bytu, který je k dispozici na Airbnb.
Když je vyhlášeno jednání parlamentu, sjíždí se do Paříže politici z celé země. Až do této doby se vždy ubytovávali v hotelech nebo v parlamentních bytech – ty jsou vždycky ale rychle zaplněné. Veškeré financování na jejich pobyt jde z kapes daňových poplatníků. Vláda mladého prezidenta Macrona přišla s plánem přespolní politiky umístit do bytů, které lidé pronajímají na Airbnb. Poštvali si proti sobě nejen opozici, ale i mnoho Macronových zastánců.
Proti návrhu se postavili tři předsedové finančního výboru, kteří patří mezi Macronovy příznivce, zavrhli také plán na koupi budovy z 18. století, která se nachází blízko Národního shromáždění. Vláda ji chtěla přeměnit v poslanecké kanceláře a byty.
Spor mezi politiky
Florian Bachelier, jeden z předsedů finančního výboru, uvedl, že cena 88 milionů liber je příliš vysoká. Navíc podle něj prezident stejně plánuje snížit počet poslanců o třetinu, z nynějších 577 poslanců by mělo zbýt jen 193, a nová budova tak nebude třeba. S jeho postojem ale nesouhlasí předseda Dolní sněmovny François de Rugy, současně člen Macronovy strany. Ten tvrdí, že náklady na koupi by se parlamentu rychle vrátily, protože už by více nemuseli pronajímat kanceláře v okolních budovách.
Další předseda finančního výboru Thierry Solère na toto konto dodal: „Veřejné peníze nikdy nebyly tak vzácné jako teď. Musíme šetřit, kde se dá.“ Pronajímání bytů přes Airbnb se mu ale také nelíbí, přestože by se tak parlamentní rozpočet rapidně snížil. Nová vláda chce také, aby pro poslance přestal platit benefit bezplatného cestování vlakem. Ministerstvo dopravy tak ročně přijde o 700 tisíc liber ročně, to je skoro 22 milionů korun.
Rugymu se naopak nelíbí, že by bývalí předsedové sněmovny měli přijít o auto s řidičem, kancelář a zaměstnance, na které měli dosud nárok po 10 let od ukončení funkce.