7°C
Piráti v Česku už jsou silnější než na Islandu. Ve volbách tam ztratili křesla
Pirátská strana v České republice už má větší parlamentní sílu než její protějšek na Islandu. Zatímco čeští Piráti dosáhli v říjnových volbách na 10,79 procenta hlasů, ti islanští ve víkendovém hlasování získali už jen 9,2procentní podporu. Sobotní předčasné parlamentní volby vyhrála konzervativní Strana nezávislosti dosavadního premiéra Bjarniho Benediktssona. Utrpěla ale značné ztráty. Kdo bude ostrovní zemi v příštích letech vládnout, zůstává podle agentury AP nejasné.
Do parlamentu se na Islandu dostal rekordní počet osmi stran. Strana nezávislosti premiéra Benediktssona získala ve volbách jen 25 procent hlasů, což je zatím druhý nejhorší výsledek v historii strany. Její dosavadní koaliční partner, liberální strana Vidreisn (Reforma), skončila na posledním místě mezi osmičkou úspěšných. Třetí strana koalice Jasná budoucnost, jejíž odchod z vlády předčasné volby vyvolal, se do zákonodárného sboru nedostane vůbec.
Zelení se udrželi, Piráti se propadli
Na druhém místě se 17 procenty hlasů ve volbách skončilo Levicově-zelené hnutí, které vede oblíbená politička Katrín Jakobsdóttirová. Třetí nejúspěšnější stranou se stala Sociálnědemokratická aliance. Pirátská strana, která v minulých volbách využila vlny kritiky establishmentu a skončila třetí, nyní obsadila až šestou příčku.
Ještě v posledních volbách, které se konaly loni v říjnu, získala Pirátská strana 14,5 procenta hlasů a v parlamentu tak obsadila 10 křesel. Během roku ale její obliba rapidně klesla a to se projevilo i na výsledku letošních voleb. Piráty volilo jen 9,2 procenta voličů, zbylo na ně pouze šest křesel. Naprosto opačný vývoj zaznamenali čeští Piráti, kteří dosáhli 10, 79 % všech hlasů a 22 mandátů. To je tedy aktuálně nejlepší výsledek, jakým Pirátská strana v Evropě disponuje.
Pirátská strana Islandu byla založena teprve před pěti lety v roce 2012 a do parlamentu se s počtem tří mandátů dostala hned v prvních volbách v roce 2013. Její pozice zesílila ve volbách v roce 2016, kdy měla 10 mandátů. Letos, jak bylo avizováno, ale ve volbách tolik neuspěla. Česká Pirátská strana funguje od roku 2009 a letos oslavila první velký úspěch v parlamentních volbách. Po ANO a ODS se stala třetí nejsilnější stranou v zemi.
Sestavení koalice bude složité
Ze zveřejněných konečných výsledků vyplývá, že do nejstaršího zákonodárného sboru v Evropě Althingu se dostala ještě Pokroková strana, Středová strana bývalého premiéra Sigmundura Davída Gunnlaugssona a Lidová strana.
Pokud by se vytvořila koalice Levicově-zeleného hnutí, Sociálnědemokratické aliance, Pirátské strany a Pokrokové strany dosáhla by na většinu křesel v parlamentu, tedy 32 z 63, napsala agentura Reuters. Podle tradice prezident však zřejmě pověří sestavením vlády lídra strany, která získala nejvíce hlasů.
„Opozice získala většinu, což je jasné sdělení. Zároveň jsme však hovořili o tom, že by se situace dala řešit i jinak, například vytvořením velké koaliční vlády,“ řekla v dnešní televizní debatě Jakobsdóttirová.
Dosavadní premiér Benediktsson na otázku, zda věří, že dostane šanci sestavit novou vládu, řekl: „Myslím si, že ano. Jsme největší stranou a přirozeně bychom měli tvořit součást nové vlády... Útočí na nás jako na stranu, která nese odpovědnost za některé problémy... Ocitáme se v nové situaci a v tomto ohledu jsem s výsledkem spokojen.“
„Všichni prohráli. Současná opozice žádná křesla nezískala, zatímco vládnoucí koalice o 12 křesel přišla. Zvítězili populisté,“ komentoval situaci politolog Gunnar Smari Egilsson.
Předčasné volby po vlně skandálů
V parlamentu tak po volbách usedne osm politických uskupení, což podle analytiků svědčí o pokračujícím rozčarování Islanďanů z tradičních politických stran po finančním krachu země v roce 2008.
Sobotní předčasné volby byly na Islandu už druhé za necelý rok. V září je vyhlásil ministerský předseda Benediktsson poté, co se rozpadla jím vedená koaliční vláda. Důvodem rozpadu byl fakt, že se jeho otec zastal muže odsouzeného za opakované znásilnění dítěte a premiér se to údajně snažil zatajit.
Předchozí kabinet premiéra Gunnlaugssona padl loni v dubnu kvůli skandálu kolem takzvaných Panamských dokumentů, které odhalovaly praktiky převádění peněz do daňových rájů a v nichž figurovalo také premiérovo jméno. S novou stranou ale Gunnlaugsson nyní slaví politický návrat.
Předseda českých Pirátů promluvil o svých plánech i o volbách:
Témata:
Související
