První slova táty mrtvého chlapečka (†8): Pro Vilíčka přišel anděl, nemohli jsme odmítnout
Obrovská bolest, ale i vděk, že mohli poslední chvíle strávit s milovaným synkem Vilíkem (†8), to prožívají rodiče Helena a Michal. Jejich prvorozeného chlapečka jim vzala zákeřná, a velmi vzácná forma rakoviny – Ewingův sarkom. Zdrcený táta poslal všem, kteří rodinu podporovali, slova díků. Popsal i dva zázraky, které jim synek do života přinesl.
Tím prvním bylo už jeho narození. „Mohli jsme se těšit z jeho dokonalé přítomnosti. Náš prvorozený nás naučil, co je pravá a čistá láska, která překoná všechno,“ popisoval táta Michal. Na zákeřnou nemoc ale byla veškerá láska světa krátká. Chlapeček, i přes statečný boj, svůj zápas o život prohrál. Odešel obklopen milujícími blízkými.
„Navštívil nás anděl a nabídnul nám, že vezme Vilíčka k sobě, na krásné místo, kde už ho nebude nic bolet a čeká ho věčný klid, který si jeho čistá dušička tak moc zaslouží. Nemohli jsme odmítnout. Ale v našich srdcích, a věřím, že nejen v našich, zůstává navždy,“ svěřil se rozbolavělý Michal. Poděkoval za celou rodinu všem, kteří při nich v těžkých chvílích stáli.
A nebylo jich málo. Díky jejich podpoře a sbírce na portálu Donio mohla rodina poslední měsíce strávit s Vilíkem. Smrtelně nemocnému chlapečkovi Sanitka splněných přání dokonce umožnila setkat se v zoologické zahradě s milovanými zvířátky. Dokonce si mohl i pohladit klokany.
Rodina přitom žila dlouho naprosto klidně a spokojeně. K Vilíkovi přibyl v roce 2018 bráška Samuel, ale výlet na kolech loni v září vše změnil. Vilíka začalo bolet na hrudníku. Z pohotovosti zamířil rovnou na nemocniční lůžko a následoval krutý verdikt lékařů – Ewingův sarkom. Účinná léčba, bohužel, neexistuje. S nemocným chlapečkem ihned zůstala doma máma, táta se postaral o mladšího Samíka.
Odešel obklopen láskou
Vilík podstoupil operaci, prognóza ale byla špatná. V červnu přišel zdrcující verdikt. „Sarkom měkkých tkání s alterací genu CIC dál postupuje a již jsme vyzkoušeli všechno. Nadále již v moderní medicíně neexistuje způsob, jak ho zastavit,“ popsal začátkem června táta Michal.
„Viď, že už nemusím do nemocnice,“ říkal poté vyčerpaný chlapeček tátovi. Když mu to odsouhlasil, dodal Vilík: „Takže tu už s vámi budu doma navždycky, vážně?“ Rodič, voják z povolání, mu to s krvácejícím srdcem potvrdil. Nemocný chlapeček odešel obklopen blízkými odpoledne na svátek svatého Václava.
❤️ ❤️ ❤️ ❤️