S šikanou se setká každý čtvrtý žák. Uzavřelo se vaše dítě do sebe? Možná je to zrovna jeho případ, říká psychoterapeut
Blížící se začátek školního roku s sebou na jednu stranu přináší radost z návratu mezi spolužáky a kamarády, na druhou ale i stres z nového učiva, testů a zkoušení. U některých dětí jsou ale obavy z návratu do lavic mnohem závažnější. Jde o ty, které čelí šikaně. Jak rozpoznat, že je naše dítě obětí šikany, i když se doma nesvěří? Jak jí ideálně předcházet? A liší se nějak šikana mezi kluky a dívkami? Na to a mnohem víc odpovídá v novém díle pořadu Blesk Podcast etoped, psychoterapeut a odborník právě na téma šikany Miloslav Čedík.
Podle evropských průzkumů se s šikanou ve škole setká každé čtvrté dítě. A Česká republika se z tohoto průměru podle Miloslava Čedíka nijak nevymyká. „Je to bohužel realita. Samozřejmě jde o to, v jaké míře se s ní setkají, v jaké intenzitě. Ale v nějaké formě ano, ta čísla rozhodně nebudou daleko od pravdy. Nechci rozhodně děsit ani děti ani jejich rodiče, nicméně to jen ukazuje, že stav vztahů je určitým způsobem narušen. A pokud je tento jev tak častý, měli bychom být v první řadě připraveni mu čelit,“ říká speciální pedagog.
Jak tedy z pohledu oborníka provázet děti školní docházkou tak, aby z ní vyšly dobře a bez traumat? „Nejdůležitější je, aby rodiče měli se svými dětmi dobré vztahy a uměli s nimi dobře a otevřeně komunikovat. Když k nám děti budou mít důvěru, budou nám říkat i věci, které nejsou třeba úplně pozitivní. Pokud s nimi takovou komunikaci nevedeme, připravujeme se o možnost včas identifikovat momenty, kdy by bylo vhodné zasáhnout. U šikany je velmi zásadní zasáhnout hned na začátku, tehdy máme největší šance jí zamezit,“ vysvětluje.
Čísla ale mluví jasně, až polovina obětí šikany se doma rodičům sama nesvěří. Jak potom rozpoznat, že se něco děje? „Projevuje se to hlavně v prožívání dítěte. Dítě, které bylo dřív radostné a optimistické, je najednou uzavřené a celkově se změní jeho fyziognomie. Nezřídka přichází na řadu také psychosomatika, například stěžování si na bolesti hlavy nebo břicha, když má jít dítě do školy. Nejde o výmysly, vlivem toho stresu může bolesti opravdu cítit. Také se můžou doma ztrácet peníze, protože náš syn či dcera ty agresory ve škole uplácí. Může mít poškozené oblečení…,“ vyjmenovává uznávaný odborník situace, při kterých by rodiče měli zbystřit.
Dívky a chlapci šikanují jinak
Obětí šikany se podle Čedíka může stát každý, ačkoliv uznává, že „jinakost“, ať už fyzická nebo psychická, může potenciální agresory dráždit. K šikaně dochází na základních školách stejně jako na středních, existují ale i případy šikany u dětí předškolního věku. „Ano, s tím jsem se během své praxe setkal. Naštěstí zrovna v tomto případě měla daná mateřská škola velmi schopnou ředitelku, která si s tou situací velmi rychle a dobře poradila,“ vzpomíná.
Jinak také své oběti tyranizují dívky a jinak chlapci. „Je to dost odlišné. Děvčata jsou mnohem rafinovanější v tom, jak ublížit v citové rovině. Je to rozhodně méně fyzického rázu, což ale neznamená, že by to bylo méně bolestné. Když vás někdo vyčlení z kolektivu nebo vás diskvalifikuje proto, co nosíte na sobě nebo jaký máte mobil, může to velmi ublížit. Dívky jsou v psychické šikaně často velmi dovedné. U kluků samozřejmě také existuje psychická šikana, ale velmi často mají potřebu opanovat prostor i silou,“ dodává psychoterapeut.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.