Tajemství ztraceného Eldoráda: Kvůli neexistujícímu zlatému městu tekla krev!

Kolumbův příchod do Ameriky v roce 1492 n. l. byl první kapitolou střetu kultur, který navždy změnil vnímání světa. Byla to brutální konfrontace zcela protichůdných způsobů života a systémů víry.

Pro Evropany bylo ztracené město Eldorádo vytouženým rájem, avšak pro potomky původních obyvatel Eldorádo nikdy městem nebylo, ve skutečnosti se totiž jednalo o vládce. Měl být prý tak bohatý, že se každé ráno koupal ve zlatě a večer ho smýval v posvátném jezeře.

Vědci se skutečný příběh Eldoráda snaží rozluštit už mnoho let. Mýtus je podle výzkumu opřený o skutečný příběh původních obyvatel žijících ve střední Kolumbii, kteří od roku 800 n. l. prováděli kmenové rituály. O obřadu Eldorádo začali psát různí španělští kronikáři, kteří na kontinent přišli na počátku 16. století. 

Loď Cotopaxi zmizela před 100 lety v Bermudském trojúhelníku: Našli její vrak, tvrdí nadšenec!

Cesta k tajemné bráně bohů!

V knize Dobytí a objevení nového království Granady, vydané v roce 1636, se píše, že když zemřel vůdce kmenu, jeho nástupce musel projít dlouhým iniciačním procesem, který vyvrcholil závěrečným aktem, při němž se musel nahý na voru vydat na plavbu po posvátném jezeru k bráně bohů. Tam pak vhozením do hlubin obětoval zlaté předměty a smaragdy. Samotný vor byl podle knihy obklopen hořícími pochodněmi tak jasnými, že zakrývaly denní svit.

Evropský mýtus o Eldorádu, ztraceném městě zlata, vystihuje nekonečnou touhu po bohatství. | Profimedia.cz

Fascinující je, že mnohé aspekty tohoto výkladu potvrdili také vědci archeologickým výzkumem. „Pro dnešní Muiscu, stejně jako pro naše předky, není zlato ničím jiným než obětí... zlato pro nás nepředstavuje bohatství,“ říká potomek Muisků Enrique Gonzales.

Záhada ztraceného letu MH370 vyřešena? Nadšenec hlásí: Letadlo jsem našel v džungli!

Všude jen krev, ale žádné město

Dále je také pozoruhodné, jakým způsobem tento rituál přerostl v mýtus o ztraceném městě plném zlata. Evropané už od počátku novověku neměli pro skutečnou hodnotu zlata domorodých obyvatel pochopení a honba za bohatstvím vyústila v krveprolití.

Jedním z původních mýtů o městu Eldorádo pochází od španělského dobyvatele Jimeneze de Quesadu, který se od zajatých domorodců dozvěděl o království zvaném Metza, jehož obyvatelé postavili chrám s ohromným množstvím zlata a drahokamů. Quesadu si myslel, že se jedná o Eldorádo, avšak ani po několika dalších expedicích ho nenašel. 

Údajná mapa k "Eldorádu" pocházející ze 16. století | Profimedia.cz

V 16. století se o nalezení Eldoráda pokusili také němečtí dobyvatelé, v čele s Federmannem, von Speyerem a von Huttenem. Hutten vedl skupinu 150 mužů, ale v honbě za zlatem se po těžkých bojích s domorodci a hladomoru po několika letech vrátili zpět do vlasti, kde na ně čekala oprátka.   

Další pokus o objevení Eldoráda provedli dobyvatelé Pedro de Ursúa a Lope de Aguirre, kteří se s armádou vydali napříč Jižní Amerikou. Pustošili přitom původní vesnice a zanechávali po sobě spoušť v podobě krve a zkázy. Ani jim se však město ze zlata nepodařilo nalézt. 

Zda je Eldorádo skutečné, nikdo neví, faktem však zůstává, že touha po bohatství nikdy nepominula. Dnešní společnost se potýká s rabováním těchto starodávných artefaktů, které postupně vede ke ztrátě vědění o naší minulosti.