18°C
Snímek osvobozeného transportu smrti obletěl svět: Jaký byl osud ženy na fotografii?
V průběhu druhé světové války zemřely v německém koncentračním táboře Bergen-Belsen desítky tisíc lidí. V dubnu roku 1945 odjely z tábora tři transporty s několika tisíci Židy. Měly namířeno do Terezína, kam ale nedojely. Američtí vojáci po cestě pasažéry zachránili. Jeden z nich tehdy nepopsatelnou radost vězňů zachytil fotoaparátem. Snímek dlouho zůstal v jeho soukromém archivu, než se před lety dostal na světlo světa. Jaký příběh pojí ženu na světoznámém snímku?
Počátkem dubna 1945, několik dní před osvobozením, odjely z Bergen-Belsenu tři transporty. V každém z vlaků se tísnilo přes dva a půl tisíce židovských vězňů. Všichni měli skončit v Terezíně, kdyby však transporty nezastavili američtí vojáci.
Jeden z nich se emotivní okamžik rozhodl zachytit svým fotoaparátem. Na snímku jsou zachyceny Židé běžící s otevřenou náručí směrem ke svým zachráncům a úlevou ve tváři.. „Ahoj, přátelé! Milujeme vás! Jsme Židé!“ volali radostně vězni.
Židovka pocházela z Maďarska
Fotka ležela v archivu amerického veterána George C. Grosse ze San Diega dlouhé roky. Počátkem nového tisíciletí se k ní dostal učitel historie z New Yorku Matthew Rozell, který s veteránem dělal rozhovor.
V popředí dnes už ikonické fotografie zachytil Gross dojatou ženu v šatovce. „Později se náhodou podařilo ženu na fotografii identifikovat. Pocházela z Maďarska, bylo ji tehdy 35 a za ruku tehdy v běhu držela svou 5letou dceru,“ připomněl na sociální síti příběh Památník Terezín.
Nelidské podmínky
Obě se podle izraelského deníku Haaretz po skončení války vrátily do rodné země, a i když trpěly traumaty z prožitých událostí, vedly poměrně spokojené životy.
Koncentrační tábor v německém Bergen-Belsenu byl jedním z těch, které nestihli nacisté v dubnu 1945 evakuovat. 15. dubna 1945 ho osvobodili Britové. Uvnitř našli v naprosto nelidských podmínkách přes 60 tisíc vězňů a tisíce nepohřbených těl.
Josef Čapek nebo Anna Franková
Koncentrační tábor v Bergen-Belsenu se oproti například polské Treblince či Osvětimi lišil v tom, že v něm nacisté nezabíjeli vězně v plynových komorách. Lidé v táboře umírali spíše na nejrůznější nemoci, podvýživu a podchlazení.
V Bergen-Belsenu zemřel například i český malíř a spisovatel Josef Čapek nebo tehdy šestnáctiletá autorka známého válečného deníku Anna Franková.
Video
Josef Čapek: Slavný umělec, který za své názory zemřel v koncentračním táboře
Video se připravuje ...
Témata:
Související
