Neděle 28. dubna 2024
Svátek slaví Vlastislav, zítra Robert
Polojasno 22°C

Podcast: Děti přežily v kolumbijské džungli. Nejnebezpečnější je hmyz, tvrdí bioložka

Autor: pdc, bp, jim - 
5. července 2023
05:00

Všechna světová média zveřejnila neuvěřitelný příběh záchrany 4 dětí, které se zřítily s letadlem a v kolumbijské džungli byly schopné přežít 40 dní. Událost sledovala i české bioložka, cestovatelka a spisovatelka Zuzana Bartáková, která strávila 2 roky v džungli s peruánským kmenem. Nejnebezpečnější byl podle ní nedostatek jídla a množství hmyzu.

Zázrak. Tak o nalezení 4 kolumbijský dětí, z nichž nejmladší holčičce bylo 11 měsíců v době, kdy se zřítila do džungle, mluví média i samotný prezident Kolumbie Gustavo Petro. V pondělí 1. května se matka s dětmi zřítila do nedostupné džungle. Pád nepřežil pilot a o 4 dny později zemřela i matka. O sourozence se proto začala starat 13letá Lesly. Nejprve připravovala pokrmy z mouky, kterou děti vynesly z trosek letadla, poté hledaly potravu v džungli.

Video  Blesk Podcast: Děti přežily v kolumbijské džungli. Nejnebezpečnější je hmyz, tvrdí bioložka.  - pdc, bp, Červený, Chebotareva
Video se připravuje ...

Česká bioložka, autorka knihy Příběhy z džungle a blogerka z webu Cestujeme po Peru Zuzana Bartáková případ sledovala od začátku a neměla strach z šelem nebo hadů žijících v džungli. „Spíš jsem se bála toho hmyzu nebo něčeho jiného. Když jsem se tam pohybovala já, tak poté, co jsem si tam zvykla, tak už jsem z toho nějaký strach neměla, protože ti živočichové se člověku opravdu vyhýbají,“ říká zkušená cestovatelka.

Komáři a mravenci

Daleko větší nebezpečí hrozí od hmyzu. „Přenáší totiž různé tropické choroby od horečky dengue po leischmaniózu a další. Vyskytují se tam i různí nepříjemní parazité, a když jste v džungli a máte nějaké zranění, tak vlivem té vlhkosti a tepla se to nehojí tak rychle,“ jmenuje hrozby pro člověka. I samotný pohyb po džungli je nebezpečný, poněvadž pod palmovými listy si mnohdy staví hnízda vosy. „Člověk o to zavadí a hned má několik vosích žihadel, tak je to takový nepříjemný,“ vysvětluje s úsměvem Bartáková. Z džungle si lidé odnášejí i štípance od mravenců, tzv. army ants, po jejichž kousnutí vám v těle zůstanou jejich hlavičky, kvůli nimž můžete mít část těla necitlivou i 12 hodin.

Ztracené děti ovšem byly místní a díky péči rodičů byly zvyklé na pohyb po džungli, a dokonce v ní s rodiči v stavěly různé přístřešky. To jim samozřejmě zvýšilo šance na přežití. Pokud by však v džungli ztroskotal bílý Evropan, měl by pořádný problém. „Na nás ten hmyz tam jde opravdu mnohem víc, takže by případný ztroskotanec z tohoto hlediska dopadl určitě mnohem hůř. Naše kůže je prostě taková tenčí a je prostě jiná než u těch domorodých místních obyvatel,“ dodává Bartáková.

Pokud se v džungli ztratíte, tak podle cestovatelky, která sama žila s peruánskými indiány, je důležité, abyste nikam nechodili a čekali na záchranu. Mnohdy totiž můžete být jen pár metrů od cesty, nevíte o tom a při jejím hledání byste jen více zabloudili. V případě nehody, jako se to stalo čtveřici dětí, je pak zásadní najít řeku, ať už kvůli jejímu pití, tak i kvůli potravě. Dle Bartákové lze poměrně snadno ulovit piraňu. Místní obyvatelé také rozpoznají, které ovoce je k jídlu. Nelze pro něj snadno vyšplhat, ačkoliv ho lze najít popadané na zemi. 

Bioložka Zuzana Bartáková prozradila, jak reagovala, když se jí ztratila kamarádka v džungli, a popsala pro Blesk Podcast i současnou situaci v Peru, kde je kritické množství obyvatel nakažených horečkou dengue.

Zobrazit celou diskusi