Podcast: Poletí Čech na Mars? Student z Hradiště chce jít ve stopách Vladimíra Remka

Vladimír Remek není podle Jakuba Zemka mezi studenty v Manchesteru známý, ač se tehdy roku 1978 Československo stalo třetí kosmonautskou zemí. Možná už za osm let by se mohly české dějiny přepsat, rozšířit se i o Jakubovo jméno. Co to obnáší, dostat se v dnešní době z Moravy do vesmíru?

Podcast: Gagarin ve skafandru počůral pneumatiku a vylétl do vesmíru. O speciálu Blesku, promluvil novinář Valeš

Jakub doposud absolvoval několik kurzů, školení a projektů, během nichž testoval a zlepšoval svoje schopnosti nutné pro splnění požadavků pro astronauty. Kupříkladu v roce 2018 se Jakub Zemek zúčastnil měsíčního kurzu PoSSUM na Floridě, kde se učil základy letu do kosmu a vyzkoušel si i praktický výcvik: „Kupříkladu jsme létali v akrobatických letadlech, kde jsme zkoušeli jak stav beztíže, tak přetížení, takzvaný Hookův manévr, kdy stáhnete svaly v celém těle a lijete si krev do hlavy, abyste neomdleli. Nebo trénink v ocelové hypobarické komoře, kdy vám odsávají vzduch a kyslík a čekají, kdy omdlíte,“ prozradil s úsměvem Jakub.

Pětinásobná váha

Při tomto cvičení, kdy se snižuje množství kyslíku podobně jako při stoupání do nejvyšších hor světa, pocítil nevýhodu, že pochází z nížiny, neboť jeho kolegové žijící ve vysoko položených místech nad mořem vydrželi déle. To ale lze podle Jakuba natrénovat. Při létání letadlem pak pocítil zatížení 5G, pětinásobek gravitace. Toto přetížení je dokonce vyšší, než jaké v současnosti zažívají vesmírní cestovatelé. „Nemůžete zvednout hlavu ze sedadla. Je to opravdu zajímavý pocit,“ vzpomínal mladík. 

O vývoji vesmírných cest se můžete dočíst v Blesk Speciálu - Gagarin a ti druzí. K prodeji zde.

Gagarin a ti druzí | Blesk

V současnosti spolu s dalšími 60 až 80 kolegy upíná své síly na studium vesmírného inženýrství v Manchesteru. Britské vysoké školy jsou placené a Jakub si kvůli tomu musel vzít půjčku od Evropské Unie. Jakmile získá diplom, otevírají se mu dveře nejenom do vesmírných programů: „Kromě navrhování letadel a raket se člověk může uplatnit třeba v automobilovém průmyslu. Studujeme také materiály, takže můžeme pomáhat při navrhování nějakých struktur z kompozitních materiálů, třeba lodě, jachty, helikoptéry a tak dál. Všude, kde je potřeba inženýrské nadání nebo oko, do toho se pouštíme,“ vysvětlil, že vesmírné inženýrství se neuplatní pouze u strojů sloužících pro cestování do kosmu.

Do vesmíru ve třiceti

Inženýrský nebo magisterský diplom je naprostým minimem pro podání přihlášky na pozici astronauta Evropské kosmické agentury (ESA). K reálné šanci toho adept potřebuje ale mnohem víc. Podle Jakuba to jsou hlavně zkušenosti a znalost více jazyků. „Astronaut je sekundární povolání. Před tím bych měl pracovat na nějaké běžné pozici. Rád bych se uplatnil třeba v ESA nebo v nějaké větší nebo menší kosmické agentuře,“ popisuje svůj plán. A kdy má šanci se do vesmíru podívat?

Podcast: Nacisté měli plány na dokonalou atomovku, tvrdí záhadolog Jaroslav V. Mareš

„Kdyby to šlo dobře, mohl bych se dostat do vesmíru okolo třiceti let mého věku. Po absolvování vysoké školy a nasbírání nějakých zkušeností, ať už ve výzkumu, nebo v nějaké společnosti, která se angažuje ve vesmírném průmyslu. To je asi reálný věk, kdy má člověk šanci stát se astronautem,“ vypočítává vysokoškolák. Na Měsíc by se dle něj mohli astronauti znova podívat do roku 2030 a na Mars do dvaceti let. Svoji touhu se projít po rudé planetě nezastírá. Držme mu palce!

Jaké další kurzy už Jakub Zemek absolvoval nebo jaký vývoj cest do vesmíru očekává, prozradil pro Blesk Podcast: