Podcast: „Dnešní auta v galeriích umění nebudou,“ říká sběratel luxusních vozů Filip Turek

Jakmile vyrazí Filip Turek se svými miláčky na silnici, ohlíží se za ním dámy, pánové, děti, zkrátka všichni. Ve své garáži má totiž zejména staré britské vozy, v mnohých případech úplně první prototypy. Může se kupříkladu pochlubit úplně prvním vyrobeným vozem značky Rolls-Royce Camargue z roku 1973, který byl ve své době vůbec nejdražší na světě. 

Podcast: „Tradice jsou z nás vytlučené,“ tvrdí formíř olympijské kolekce Bartoš

Za nejkrásnější vůz světa pak považuje Aston Martin Lagoda, od nichž má dokonce jeden vůz z druhé a další ze čtvrté generace. Do své sbírky získal i prezidentský vůz Chrysler Imperial LeBaron, který sice není z britské automobilky, ale váže se k němu bohatá historie. Jezdil jím totiž prezident Gabonské republiky, Omar Bongo. A co se Filipu Turkovi na autech za miliony eur líbí?

„Na auta se dívám jako na sochu, která je zároveň geniálně technicky zkonstruovaná. Je to symbol designu dvacátého století. Myslím si, že minulé století nesymbolizuje nic jiného tak moc, jako smutné období světových válek a období automobilismu, přestože vznikly letadla a spousta zajímavých věcí, tak většina lidí přichází do styku s auty. Každý si pamatuje, že ve dvacátém století vznikly ty nejhezčí auta,“ vysvětlil pro Blesk Podcast.

Auta v galeriích 

O vysoké umělecké a designové hodně automobilů podle Turka svědčí i to, že v newyorské slavné galerii MOMA je na podstavci vystavený Jaguar E-Type z šedesátých let. Moderní vozy však Turka příliš neohromují „Když k nim přijdu od ručně vyrobeného Rolls-Royce ze sedmdesátých let, tak mi to přijde jako plastová hračka. Sice to nechci shazovat, jsou to úžasná technologická díla, ale je to takový špičkový standard, který se používá a není to něco, co se bude vystavovat v galeriích,“ popsal svůj vztah k moderním vozům, které také užívá, ale pro účelné přemisťování, nikoliv pro požitek z jízdy, jako to má u svých vybraných veteránů.

Konec benzinu a dieselu?  

S velkou skepsí sleduje vývoj posledních let na automobilovém trhu, kdy se postupně rozšiřují elektromobily a stanovují pravidla omezující spalovací motory. „Myslím si, že za pár let již nebudou konvenční auta tak, jak je dnes známe. Za pár desítek let přestanou existovat a budou se jen dojíždět stará auta, protože z mých informací, Jaguar za čtyři roky přestane vyrábět auta s jakoukoliv emisí. Od rok 2030 se v Británii přestanou prodávat auta se spalovacím motorem. V Evropské unii jsou ty tendence taky,“ předpovídá budoucnost automobilového průmyslu Filip Turek s tím, že i samotní výrobci již zvažují zavádění sdílených automobilů nebo autonomní řízení aut. „Takže já si to užívám, dokud to jde, protože další generace nezažijí svobodu v autech, jakou máme doteď,“ dodal Turek.

Podcast: Naši předci byli mistři, říká sběratel parních strojů Tomek

Skeptický je i ke sníženým dopadům na životní prostředí, pokud by lidé masově přešli k elektromobilům: „Kdyby se všechna auta v České republice proměnila na elektro-auta, tak by nám nestačilo ani pět Temelínů. Myslím si, že je chyb to nazývat ekologickou cestou, protože ta energie někde vznikat musí a spotřeba elektromobilů je veliká. Baterie vznikají neekologickou a nehumánní cestou. Lithium v Kongu nebo někde těží děti, tankery pak jezdí s tím materiálem z místa, kde se vyrábějí a pak na místo, kde budou končit. Nechci jmenovat ještě další technologické a procesní postupy, ale v žádném případě to ekologické není,“ kritizuje nástupce spalovacích automobilů Turek. Přesto přiznává, že požitek z řízení těchto vozů je nový a vzrušující.

Proč přestal jezdit ve formuli, jaký dopravní prostředek by si chtěl ještě vyzkoušet a v jakých chvílích se stydí za svojí uhlíkovou stopu, prozradil Filip Turek v Blesk Podcast: