Podcast: Tetuje štičími zuby a věší lidi na háky. Znojemský indián Šrámek promluvil o porážce epilepsie

Šmerda je v zástupu lidí naprosto nepřehlédnutelný, ať už svými tetováními po celém těle, a dokonce i v obličeji, tak svojí výškou, ale hlavně svojí srdečností, kdy se s chutí pustí do rozhovoru s každým člověkem, který má zájem poslouchat. Martin nikoho neodsuzuje a rád vypráví historky ze svých dobrodružství.

Podcast: Koronavirus je vztyčený prst Země, říká člen indiánských kmenů Mnislav Zelený Atapana

Nadšení pro přírodu, svět indiánů a sbírání kostí u něj vzniklo v sedmé třídě na základní škole, kdy viděl americký film Poslední mohykán. Od té doby se potuloval po lesích a sbíral kostičky. Později se k tomu nabalilo tetování a věšení lidí na háky. On sám se této extrémní libůstce taktéž vystavil.

„Já jsem podstoupil nejtěžší závěs okipu, kdy se do hrudníku zapíchnou dva háky,“ vzpomínal Šmerda. K podstoupení rizikového závěsu, kdy se člověk může z háků utrhnout a poškodit si žebra, ho přivedla diagnóza těžší formy epilepsie a neměl tak, co ztratit.

„Druhý den po závěsu jsem přestal užívat léky. Pak jsem vždy podle chemických reakcí v těle poznal, když mi začínal epileptický záchvat. Sedl jsem si do lotusu, začal jsem meditovat a v hlavě jsem si říkal - Šmerdo, děláš kostěné šperky, tetuješ kostičkou, máš za sebou nejtěžší závěs, nejsi průměrná bledá tvář vystresovaná ze systému. Já se stresovat nebudu,“ nastínil, jak začal úspěšně čelit epilepsii. Navíc jako indián striktně zahájil očistu svého těla od alkoholu, masa a dalších látek, což mu také pomohlo.

Tetování štičími zuby

Za Šmerdou přijíždějí do Znojma i lidé, kteří mají zájem o jeho netradiční tetovací techniku. Oproti běžné jehle totiž využívá štičí zuby. Celé to začalo obchodem s druhým koncem světa. „Já jsem zrovna v té době směňoval s domorodcem z Kapverdských ostrovů srnčí lebku za žraločí zuby. Měl mi ještě dodat rituální žraločí zuby, s nimiž se tam tetuje, ale z toho sešlo, protože jsme přerušili kontakt,“ dodává s úsměvem Šmerda.

Martin Šrámek obdržel žraločí zuby z Kapverdských ostrovů. Inspirovalo jej to k tetování štičími zuby. | Z archivu Martina Šrámka

Bohužel s domorodcem kulturní výměna nepokračovala, a tak přemýšlel, čím by na jižní Moravě mohl nahradit žraločí zuby a tetovat. „Vyzkoušel jsem poté naše ryby. Sumec má moc jemné zuby, ty se lámou. Candát má moc široké zuby a štika je má optimální. Nahoře na patře má zahnuté zoubky, kterými si zachytává rybičky,“ komentoval výběr Šmerda. Zuby štiky pořádně vyčistí a nakonec vsadí do dřevěné paličky, kterou po tetování nechává svým zákazníkům na památku.

Tater tvrdí, že je jedním ze tří lidí na světě, vyjma domorodých kmenů, kteří k tetování využívá biologický materiál: „Holky na Filipínách tetují trnem z bambusu a jeden Tahiťan používá ostny z mořských ryb,“ jmenuje kolegy. 

Sbírání mršin v lese

Dále se věnuje i své staré zálibě sbírání kostí a vytváření z nich různých artefaktů. A jak se k netradičnímu materiálu dostává? „Na internetu jsou stránky, kde lze kupovat mršiny pro lidi, kteří jsou stejně ujetí jako já. Je tam třeba mrtvá kočka, kostičky a podobně,“ popisuje s úsměvem jeden ze způsobů.

Záviš v Podcastu: Karel Gott byl mým fandou. Celý rudý v obličeji mi složil kompliment

Znojemský indián přiznává, že jeho koníček je pro společnost hodně morbidní, ale smrt je podle něj přirozená a neměli by se jí lidé vyhýbat. Další možnost, jak si opatřit kosti, je vyrazit pro ně do přírody: „Jdeš po lese, máš bágl na zádech, rukavice, pilku, skalpel. Něco tam najdeš, stejně to spolkne zem, tak si z toho vezmeš nějakou kostičku, kterou si odneseš, vyvaříš, očistíš,“ popisuje zažitý postup Šrámek. Kromě šperků sestrojil kupříkladu i lebku draka. Ta se skládala z pěti zvířat - z býka, divočáka, muflona, zubů ze štik a žeber ze čtyřmetrové krajty. 

Jak vnímá smrt, proč odmítl vypreparovat lebku vlka pro kamaráda a co je jeho sen, prozradil Martin Šrámek v Blesk Podcast: