22°C
Otto Šling popravený komunisty neměl klid ani po smrti: Jeho popelem posypali silnici!
Oběti komunistického režimu neměly často pokoj ani po smrti. Hrozný osud čekal například Ottu Šlinga, který byl popraven v procesu s Rudolfem Slánským. Jeho syn Karel se až po letech dozvěděl, co se skutečně stalo s popelem jeho tatínka. Bylo s ním zacházeno absolutně nedůstojným způsobem.
Otto Šling byl komunistický poslanec a vysoký funkcionář KSČ v Brně. „Ke komunismu ho pravděpodobně přivedla směs mladické vzpoury proti starým pořádkům a touha účastnit se budování nového světa,” uvedl jeho syn Karel pro Paměť národa. Otto těsně před okupací uprchl do Londýna, kde se seznámil s britskou komunistkou Marian Wilbrahamovou, s níž se oženil a měl dvě děti. Od roku 1946 žila rodina v Brně a Otto zastával ve straně nejrůznější funkce a byl čím dál úspěšnější.
Pak se však vše změnilo a Otto začal být nepohodlný. „Stranickým kolegům vadily jeho předválečné i válečné zahraniční aktivity a také fakt, že byl Žid a že nepocházel z Brna. Začal být v Brně cizincem,“ vysvětlil jeho syn. V roce 1950 se tedy stal obětí vykonstruovaného procesu s Rudolfem Slánským, kdy se komunisté obrátili sami proti svým lidem a hledali ve straně „zrádce“. Prvním, kdo se proti Šlingovi postavil byl přitom právě Stránský.
Šling byl zatčen, jeho manželka uvězněna a synové skončili v dětských domovech. Otto Šling byl popraven v roce 1952. Karel ani jeho bratr už svého otce nikdy neviděli a s maminkou se setkali až o tři roky později, kdy byla propuštěna z vězení. Co se ovšem po smrti tatínka stalo s jeho popelem, zjistil Karel ještě mnohem později. Až v roce 1989, kdy došlo k odtajnění archivů.
„Popel mého otce a dalších popravených byl nasypán do jednoho pytle a dva důstojníci StB dostali rozkaz se popela zbavit. Takže ho vezli, nevím kam. Cestou byla namrzlá silnice, tak na ni popel rozsypali. Cestou vtipkovali, jeden z nich říkal, že ještě nikdy nevezl deset chlapů na zadním sedadle,“ popsal hrůzné zacházení se s popelem Karel Šling.
Bohužel podobný posmrtný osud často čekal i další oběti režimu. Jejich příbuzní byli týráni tím, že se s blízkými nemohli důstojně rozloučit. Často byla těla umísťována do masového hrobu a například v Pankrácké věznici se tajně skladovaly urny s popelem popravených. Mnoho z nich bylo roku 1960 zničeno.
Vzpomínky Karla Šlinga pocházejí ze sbírky Paměť národa, kterou spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum jen díky podpoře soukromých dárců. Budeme rádi, pokud se ji rozhodnete podpořit i Vy třeba drobnou částkou nebo vstupem do Klubu Paměti národa na podporte.pametnaroda.cz.
Témata:
Související
Zavřeli ho protože se znelíbil ostatním členům strany, protože si často dělal věci po svém a nehleděl na názor ostatních komoušů v Brně. Paradoxně má na jeho zatčení velkou roli Slánský, který ho do strany přivedl... Odsoudili ho za špionáž pro západ, protože měl před válkou kontakty s Voskou (odbojář z obou sv.válek) a v dopise se mu zavázal pomáhat organizovat pomoc proti fašistům ve Španělsku... Protože Voska během 2.sv.působil v odboji proti němcům na západě, vymysleli si komunisti že je to důkaz, že se zavázal dělat špionáž pro západ. Sám Voska který měl být ten západní špion dostal jen deset let. Komedie, kovanej komouš s diktatorskými sklony by pro západ nikdy nic neudělal, jedinej čím byl vinej je, že byl komunista a že byl u moci v době kdy tu ještě frčel stalinismus.