Výbuch v Bejrútu přežilo silo postavené Čechy: Připomnělo Atomový dóm českého architekta v Hirošimě
Jaderný výbuch v Hirošimě na konci druhé světové války a úterní obrovská exploze nesprávně uskladněného ledku v bejrútském přístavu mají kromě obrovského utrpení lidí ještě něco společného. V obou případech totiž zůstaly v blízkosti epicentra exploze stát budovy českých stavitelů. V japonském městě dům architekta Jana Letzela, v Libanonu část gigantického sila z přelomu 60. a 70. let.
Jan Letzel (1880-1925) pocházel z Náchoda, ale dlouhou dobu působil v Japonsku. V Hirošimě navrhl budovu průmyslového paláce, která se později stala proslulou po celém světě - přežila z okolní zástavby jako jediná mohutnou explozi jaderné pumy, kterou Američané na konci druhé světové války na japonské město svrhli.
Všechny okolní domy v epicentru výbuchu prakticky zmizely, Letzelova budova ale jako zázrakem zůstal stát. Byla sice silně poničena, ale nezhroutila se. Po válce se budově začalo říkat „Atomový dóm“ a stala se věčnou připomínkou válečného běsnění. Letzel se ale v Japonsku věnoval i dalším stavebním projektům, v Hirošimě například také konstrukci obchodního centra.
Silo ze 70. let jako memento
Podobným symbolem nečekaného neštěstí obrovského rozsahu se nyní stalo silo postavené československým stavebním podnikem v hlavním městě Libanonu. Snímky se čnící částí stěny betonového obilného sila, která výbuch přestála, působí v něčem podobně hrozivě jako Atomový dóm. Silo v bejrútském přístavu dokončili v roce 1970 stavitelé z tehdejšího pardubického národního podniku Průmstav.
Přes 50 metrů vysokou stavbu zhotovili Čechoslováci na mohutné, uměle naplavené vrstvě písku. Kapacitu mělo silo úctyhodných 105 000 tun. Československo tehdy zvítězilo v mezinárodní soutěži, do níž se přihlásily podniky z Francie, Itálie, Německa, Bulharska a Řecka.
Realizovaná zakázka byla za svoji kvalitu široce oceňována a u nás byla tehdy vnímána jako velký úspěch socialistické ekonomiky.