Umírající pár viděl naposledy sníh: Dojemné přání mu splnil dobrotivý záchranář s manželkou
Byli spolu dlouhé roky, milovali se a prožili mnohé. Nyní se už ale nezadržitelně blíží smrt. Nizozemský pár si před odchodem ze světa nepřál nic jiného, než naposledy vidět sníh. Splnilo se mu to díky dobrotivému záchranáři a jeho manželce.
Někdejší záchranář Kees Veldboer (60) společně s manželkou Ineke (61) pomohli již více než 14 tisícům smrtelně nemocným pacientů k splnění jejich posledních přání. Společně totiž založili nadaci Stichting Ambulance Wens Nederland, pro níž nakoupili několik sanitek, aby mohli umírající převážet za jejich sny.
S tímto nápadem přišel Kees ještě tehdy, když jako záchranář pracoval. Převážel smrtelně nemocného pacienta do nemocnice, kde došlo ke zdržení a muž nemohl být přijat ihned. Zeptal se ho proto, kam by chtěl jet. Umírající mu odpověděl, že do Rotterdamského přístavu. Kees mu to splnil, a dokonce mu zařídil plavbu na lodi, i když byl upoután na pojízdné lůžko.
Pacienty vozí i do jiných zemí
Nyní nadace plní přání několika lidem dennodenně. „Každý den pomůžeme šesti smrtelně nemocným lidem. Je to tak krásné je vidět šťastné. Pro nás je to něco snadného, ale pro ně je to výjimečné. Jeli jsme s lidmi dlouhé kilometry daleko, dokonce do jiných zemí a vzali jsme je na některá úžasná místa,“ řekl Kees Mirroru.
Pacienty berou na nejrůznější místa nebo s nimi navštěvují různé události. Často je vozí k moři, ve kterém si dokonce mohou smočit nohy, pokud to jejich stav umožňuje. Pro takové příležitosti má nadace připraven speciální vozík s obrovskými koly. Umírající chtějí navštívit také nejrůznější výstavy, sportovní zápasy nebo se vydat do zoologických zahrad za zvířaty.
Nejdojemnější příběh
„Pro mě měla nejhezčí přání, myslím, jedna žena, která byla v nemocnici měsíce, po nichž jí sdělili konečnou diagnózu a byla přijata do hospice. Vše, co chtěla, bylo vidět naposledy svůj dům. Vzali jsme ji tam. Stála tam jen tak hodinu a rozhlížela se kolem. O dva dny později zemřela. Bylo to tak krásné přání. Tak jednoduché a pro ni moc významné,“ zavzpomínal Kees.
