Zpověď mladé matky: Doma nebylo jídlo, do školy nechodila,...

Žije teď v Domě na půli cesty a může Tadeášovi (1) dopřát, co sama neměla. V Domě na půli cesty nacházejí útočiště mladí lidé, kteří vyrostli v dětských domovech nebo pěstounské péči. Chráněné bydlení jim dává šanci postavit se na vlastní nohy.

Snaží se o to i Eva Bandyová (19), která se stará o ročního syna Tadeáše. Snaží se mu dopřát vše, o co byla ona ochuzena. „Bydlení jsem uvítala. Nevím, co bych si jinak počala. Učím se hospodařit i vařit. Moc se mi tu líbí,“ řekla.

Mladá matka o syna starostlivě pečuje

O syna se pečlivě stará, nechce, aby někdy prožil to, co ona. „Mamka nechodila do práce, taťka jen někdy. Všechny peníze vždycky propil. Doma nebylo žádné jídlo. Bylo nás pět sourozenců, mívali jsme hrozný hlad. Do školy jsme skoro nechodili. Nerada na to vzpomínám,“ svěřila se Blesku.

Vysvobozením pro ni i sourozence bylo, když se ocitli v Dětském domově v Liptále. „Bylo mi sedm a byl to neskutečný svět. Poprvé jsem viděla pořádek. Jídlo pětkrát denně. Ale naši za mnou nikdy nepřijeli,“ konstatovala.

Ředitelka domova Evu chválí

Zvláštní školu skončila se samými jedničkami. Učila se prodavačkou, když otěhotněla. „Bylo to s klukem z děcáku. Narodil se mi Tadeášek, kterého miluju,“ usmívala se.

„Evička nám dělala vždy jen radost. Jsme s ní v kontaktu. U nás najde vždycky oporu,“ pochválila Evu ředitelka domova v Liptále Eva Žůrková.

Maminka tadeáškovi dopřává vše, čeho se jí od rodičů nedostalo | Slávka Červená

Domů na půli cesty je už zpět

Projekt od roku 2000 pomáhá ve startu do života dětem, které v 18 letech opouštějí dětské domovy nebo pěstounskou péči. Domy buduje sdružení Pod křídly Emilie Smrčkové (60) z Valašského Meziříčí. „Takové domy jsou velmi nutné. Jinak děti končí v nefunkčních biologických rodinách nebo na ulici,“ uvedla Smrčková.