Rok od tragédie ve Smolensku: Nezodpovězené otázky!

Prezident Lech Kaczyński odletěl osudného 10. dubna minulého roku společně se svojí manželkou a četnou politickou a vojenskou delegací do ruského Smolensku, aby zde uctil památku zhruba 22 tisíc polských vojáků, které v nedaleké Katyni zavraždila v roce 1940 sovětská tajná policie. Na pietní místo však Poláci už nedorazili. Letadlo havarovalo v husté mlze nedaleko letiště Smolensk a nikdo z 96 lidí na palubě nehodu nepřežil.

Událost rozpoutala velké spory mezi představiteli Ruska a Polska, zemí, jejichž vztahy byly již v té době velmi chladné.

1. Kdo nese za havárii vinu?

Příčinu havárie vyšetřovalo jak Polsko, tak Rusko. Na místě nehody byly nalezeny dvě černé skříňky, podle nichž se v pilotní kabině hovořilo třemi jazyky: polsky, rusky a anglicky. Celé záznamy nebyly nikdy zveřejněny. Podle ruských vyšetřovatelů byl kapitán letu Arkadiusz Protasiuk informován o složitých povětrnostních podmínkách nad Smolenskem a bylo mu doporučeno, aby let raději přesměroval do Moskvy či Minsku. Proč se však rozhodl přistát na mlhavém smolenském letišti, je dodnes nejasné.

2. Proč cestovali zastaralým letounem?

Pokaždé, když se politici v minulosti snažili prosadit nákup nových strojů, zvedla se proti tomu kampaň v polských bulvárních médiích. Kdyby za stejných podmínek prezident letěl jiným letounem, existovala by jistá šance na dobrý konec. Pilot se pokoušel ještě před pádem stroj navést do větší výšky, ale jak listu Gazeta Wyborcza řekl jeden ze zaměstnanců smolenského letiště, s tak těžkým letadlem, jako je Tu-154, to není možné.

3. Kdo rozhodoval v letadle?

Bývalý prezident Polska a aktivista za lidská práva Lech Walesa po nehodě řekl: „Někdo musel v tom letadle rozhodovat. Nevěřím, že se pilot rozhodl sám... Létal jsem hodně a kdykoliv zavládly pochybnosti, vždycky se šli (piloti) ptát vedoucích politiků a žádali od nich rozhodnutí a na základě toho pak rozhodovali piloti.“ Ani na základě záznamů z černých skříněk není dodnes jasné, kdo v nešťastném letadle 10. dubna 2010 rozhodl o přistání ve Smolensku. Spekuluje se však, že pilota k přistání nutil právě polský prezident Kaczyński.

4. Byl pilot k letu donucen?

Letos v únoru se objevily záběry z bezpečnostních kamer z varšavského letiště Okecie, odkud stroj s polskou delegací startoval. Záznamy jsou sice bez zvuku, ale údajně zachycují hádku kapitána Arkadiusze Protasiuka s velitelem vzdušných sil Andrzejem Blasikem. Pilot Protasiuk údajně nechtěl letět vůbec, protože několik minut před startem letadla slyšel předpověď počasí. Blasik mu měl sprostě nadávat a k letu ho donutit. Pilotovi prý také zakázal, aby prezidentovi Kaczyńskému řekl cokoliv o špatném počasí nad Smolenskem.

5. Proč tupolev přistával v mlze?

Podle ruských médií navigátoři na letišti říkali pilotovi polského letadla, ať přistane v Minsku nebo Moskvě. V místě neštěstí byla viditelnost okolo 400 metrů, přičemž podle předpisů musí být pro přistání viditelnost jeden kilometr.

6. Může za smrt 96 lidí KGB?

Po katyňském masakru z roku 1940 jsou vztahy mezi Poláky a Rusy stále velmi napjaté. Mnoho Poláků zastává názor, že všechno, co je spojené s Ruskem, je špatné. I v tomto případě se šíří teorie, že Kaczyńského mohla zabít ruská KGB na základě příkazu z Kremlu. Polský prezident nebyl zrovna dobrým přítelem Ruska. Podporoval například výstavbu americké protiraketové základny v Polsku. A Rusko na tyto plány nahlíželo jako na své bezprostřední ohrožení.

7. Spikl se proti dvojčatům premiér?

I dvojče tragicky zesnulého prezidenta Kaczyńského Jaroslaw vidí hlavní příčinu nehody v rozhodnutích ruské strany. Podle něj se proti jeho bratrovi spiklo Rusko a polský premiér Donald Tusk a další lidé z vládní liberální Občanské platformy. Nesou podle něj hlavní morální a politickou odpovědnost za neštěstí. Kvůli jejich přítomnosti na nedělním pietním aktu na varšavském hřbitově se rozhodl, že akci bojkotuje. „Nepůjdu na divadýlko lidí, kteří mého bratra tím nejošklivějším způsobem uráželi, potom přispěli k jeho smrti a následně ho znovu uráželi,“ řekl Jaroslaw Kaczyński, šéf polské opozice Právo a spravedlnost, který si dnešní výročí smrti svého bratra a švagrové připomene před prezidentským palácem. Sem také chodí každý desátý den v měsíci položit květiny, i když je jeho bratr pohřben v krakovském Wawelu, kde jsou hroby polských králů.

8. Proč speciál letěl až v den akce?

Proč tupolev letěl do Smolenska až v den připomínkových akcí k 70. výročí katyňského masakru? Podobné lety se podle expertů plánují s velkým předstihem, zvažují se varianty v případě špatného počasí, počítá se s časovou rezervou, aby v případě nutnosti bylo možné přistát na jiném místě a dojet na připomínkové obřady.

9. Chtěli stihnout událost za každou cenu?

Přistávali piloti ve Smolensku (a vzdali se tak možnosti přistát někde jinde), aby připomínkové akce stihli za každou cenu? V polských médiích se objevily spekulace, že příkaz k přistání dal sám prezident Kaczyński. Nicméně generální prokurátor Andrzej Seremet už kdysi sdělil, že žádné takové informace nejsou k dispozici.

10. Kdo za to může?

Když letos v lednu představil ruský Mezistátní letecký výbor svou závěrečnou vyšetřovací zprávu, vyvolal její obsah ve Varšavě vlnu rozhořčeného nesouhlasu. Největší poprask vzbudilo konstatování, že vyšetřování neodhalilo žádné zavinění z ruské strany. Poláci přitom prakticky od samého začátku poukazují na údajné prohřešky smolenských dispečerů. Prezidentův bratr Jaroslaw už oznámil,  že přímou odpovědnost za katastrofu mají Rusové, Poláci nepřímou.