Velké srovnání cen potravin: Kdo má SUPERDRAHÉ máslo na hlavě?

Podle Agrární komory České republiky jsou výkupní ceny zemědělské prvovýroby jen jedním z faktorů, který promlouvá do ceny potravin pro zákazníky. „Dále se promítají náklady a přirážka zpracovatelů, náklady na obaly, náklady na přepravu, náklady na skladování a především náklady a přirážka obchodních řetězců,“ vypočítala ve vyjádření pro Blesk mluvčí komory Barbora Pánková.

A podotkla, že svoji roli u jednotlivých druhů potravin hraje i zvýšená poptávka před svátky, jakými jsou Velikonoce a Vánoce, i marketingové kampaně obchodníků. „Příkladem z poslední doby je právě turbulentní cenový vývoj másla, které je důležitou surovinou pro vánoční pečení. Z popsaných důvodů je velmi obtížné odhadnout další cenový vývoj jak másla, tak i dalších potravin,“ míní Pánková.

Špatná zpráva pro Čechy, ceny letí nahoru: Nejvíc zdražilo máslo, bydlení nebo čokoláda

Podle ní se nyní výkupní ceny mléka v Evropě poměrně drží. „Současně je třeba se zaměřit i na produkční náklady, které se stále pohybují na vysoké úrovni. Platí to také o situaci domácích producentů, přičemž cena tuzemského mléka se pohybuje dlouhodobě pod evropským průměrem,“ uvádí mluvčí s tím, že ale české mléko dosahuje nadstandardní kvality.

Jedním dechem pak dodává, že vliv na cenu mléčných výrobků mají i obsahové složky mléka, jako jsou tuk nebo bílkoviny, které mají v létě klesající tendenci. „Nicméně ze statistik vyplývá, že v období od letošního ledna až do září dodali chovatelé do tuzemských mlékáren více mléka než za stejné období loni a vyrobilo se také více tuku, který je pro produkci másla zásadní. Z výše uvedeného je jasné, že zemědělci za aktuálně drahé máslo skutečně nemohou,“ uzavírá Pánková.

Vývoj cen potravin za první pololetí roku 2024 | Jakub Kopřiva

S analýzou vysokých cen másla přišla i Potravinářská komora, která zastupuje výrobce. „Důvody jsou především následující: pomalu rostoucí výkupní ceny mléka, nedostatek mléčného tuku na trhu, ale i vyšší cena lidské práce a energií. K nepříznivé situaci podle Potravinářské komory přispívá také citelné zdražování na straně obchodníků,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek.

Podle něj potravináře trápí rostoucí vstupní náklady, třeba výkupní ceny mléka, dražší lidská práce i vysoké ceny energií. Svůj vliv má i dlouhodobě rostoucí cena mléka. „Přestože rozdíl na litru mléka během čtyř měsíců je jen 0,43 Kč, na kilo másla výrobci potřebují průměrně 22 litrů mléka. Na jednom kilogramu másla takový zdánlivě nepatrný rozdíl činí celkem 9,46 Kč,“ uvádí Zemánek a podotýká, že problém je i to, že se prý celý evropský trh potýká s nedostatkem mléčného tuku a v Česku je tento problém dlouhodobý.

Máslo už stojí i 70 korun, kravám bylo horko. Počasí vnáší nejistotu, varuje expert

„Tuzemské mlékárny tak musejí kupovat smetanu, z níž se máslo vyrábí, i ze zahraničí a za evropské tržní ceny. Zatímco výrobci v lednu nakupovali smetanu za 60 Kč/kg, nyní dosahuje hodnoty i přes 100 Kč/kg,“ pokračoval mluvčí s tím, že i když dojnice letos zatím nadojily více mléka, roste také poptávka po mléčných výrobcích.

„Pokud jde o obchodní přirážky, podle statistiků výrobci másla v září meziměsíčně zvedli jeho cenu v průměru o 15,8 Kč/kg. Obchodní řetězce ovšem podle ČSÚ z měsíce na měsíc v září navýšily svou obchodní přirážku u másla po odečtení DPH o 15 %, tedy o 26,93 Kč/kg. Takto razantní navýšení cen v obchodech podle Potravinářské komory není nijak opodstatněné,“ dodal Zemánek.

Meziroční vývoj cen vybraných potravin v KČ | Jakub Kopřiva

Šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu – ten sdružuje i velké prodejce – Tomáš Prouza v Blesku otevřeně zkritizoval pasivitu ministra zemědělství Výborného. „Tady musí začít mimochodem fungovat i ministr zemědělství, který zatím jenom přihlíží vlastně masivní kampani Potravinářské komory za zdražování,“ prohlásil Prouza.

Podle něj by šéf rezortu měl vůči velkým producentům zaujmout přísnější postoj. „On rád nadává na obchody, ale já mám pocit, že za ty dva roky, co je ve funkci, tak si ještě ani jednou nepozval na ministerstvo zemědělství na kobereček Andreje Babiše jako největšího českého potravináře,“ pokračoval v kritice Prouza. Dodal, že by stát měl přezkoumat tvrzení výrobců potravin a důkladně posoudit vliv udávaných důvodů zdražování. „Dá se spočítat, jestli to mléko je opravdu méně tučné, o kolik, jestli to má skutečně takový dopad do ceny, jak tvrdí výrobci másla,“ tvrdí šéf svazu.

„Čokoláda je obrovský průšvih.“ Vánoční cukroví podraží, vystřelily ceny másla i kakaa

Podle něj jde o snahu českých výrobců využít osvědčené taktiky na zdražení potravin, která už jednou zabrala, a připomněl máslovou krizi z roku 2017. „Tehdy finančnímu úřadu vyšlo, že ten, kdo masivně zdražoval, byli výrobci,“ dodal Prouza. Podotkl pak, že většina másla se prodává ve slevách. „Dneska přes 80 % másla se prodává ve slevových akcích, ta nejnižší cena je kolem 45 až 49 Kč,“ uvedl.

A dodal, že čím více budou výrobci strašit spotřebitele, tím hůře se jim bude dařit. „Nemají takhle děsit lidi, nakonec se to otočí proti nim, protože lidi budou nakupovat méně,“ dodal.

Blesk se ptal na ministerstvu zemědělství, kam až mohou ceny ještě růst a co rezort v tomto duchu očekává od posledních měsíců roku. „Ministerstvo zemědělství neurčuje ceny potravin ani nemá přímý vliv na jejich výši. Naším primárním úkolem je dohled nad bezpečností a kvalitou potravin,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

A řeší nějak ministr Marek Výborný (48, KDU-ČSL) vysoké ceny s potravináři, agrárníky a obchodníky? „Pan ministr v rámci svých kompetencí jedná pravidelně se zástupci zemědělců, potravinářů i obchodníků, primárně s nimi řešíme nastavení podpor, snižování byrokracie, investice či úpravy legislativy. Na cenotvorbu jednotlivých článků řetězce nemá ministr zemědělství přímý vliv, využívat může pouze svůj neformální tlak,“ popsal Bílý s tím, že kontrolu, zda vše probíhá podle zákona, dozorují příslušné orgány, jako Česká obchodní inspekce.

Máselná krize není, prohlásil Výborný. Viděl kostku za 52 Kč. S Havlíčkem se střetl o cenách

Blesk také připomněl rezortu, že v roce 2017 se tehdejší ministr Marian Jurečka (43, KDU-ČSL) k cenám často vyjadřoval a vinil z vysokých cen řetězce. Podle ministerstva z čísel vyplývá, že na vině nejsou zemědělci. „V případě spotřebitelského balení 250 g másla činí nárůst kvůli zdražení mléka max. 1,45 Kč, máslo ale zdražilo výrazně více. Za cenou tedy zjevně stojí část velkých mlékáren a prodejců, kteří se snaží využít situaci na trhu před Vánocemi. Podle pana ministra je proto důležité, aby příslušné kontrolní orgány hlídaly férovost trhu,“ dodal Bílý.

Podle hospodářského analytika Petra Havla je problém růstu cen potravin, zejména mléčných výrobků, složitý a zahrnuje více faktorů. „Každý – potravinář, zemědělec i obchodník – si bere jeden parametr a řekne: ‚To je ten viník!‘. Ale vždycky je to mnohem složitější,“ vysvětluje Havel s tím, že se všichni obviňují navzájem. A vypočítal stejné důvody, jaké uvádí Agrární i Potravinářská komora.

Máslo dál zdražuje! Co stojí za prudkým nárůstem ceny? Podražily i jablka či eidam

Rostoucí náklady v celé výrobní řadě odrážejí dle Havla také zvyšující se mzdy v potravinářství a podotýká, že tento tlak se nevyhýbá ani maloobchodům, které musejí promítnout rostoucí výdaje na mzdy a nájmy do cen potravin. Celkový nárůst cen je tedy podle něj „součtem rostoucích nákladů zemědělců, potravinářů a maloobchodů“, což přispívá ke zdražování základních potravin. Nelze tak dle něj jednoznačně označit »viníka« vysokých cen másla, jelikož jde o složitý řetězec faktorů, které se vzájemně ovlivňují.

„Vlastně za to můžou všichni, ale zároveň nikdo. Každý musí ty své vícenáklady promítnout do cen,“ dodal.

I šéfekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček míní, že za rostoucími cenami potravin nejsou zemědělci. „Máslo na hlavě mají potravináři a obchodníci, kteří si navýšili své marže. Vymlouvají se na růst výkupní ceny mléka, ale ta se za poslední rok navýšila jen o desetihaléře a rozhodně nevysvětluje prudké zvýšení koncových cen v obchodech,“ uvedl ekonom pro Blesk.

Ten se vyjádřil i k neuvěřitelným cenám čokoládových kolekcí na stromeček, které atakují i ceny přes 600 korun za 700 gramů čokolády. Podle Křečka jde o trik obchodníků. Ze zákona totiž musí prodejci uvádět nejnižší cenu zboží za posledních 30 dnů před poskytnutím slevy. A pokud drží tak dlouho před svátky vysokou cenu, i sleva třeba 50 procent, tak hned vypadá mnohem lákavěji.

„Čokoládové kolekce na stromeček půjdou do výrazných slevových akcí. Za současné ceny si je koupí jen málokdo. Obchodníci opět zkouší, co zákazníci vydrží. Sazí na to, že někteří lidé nechtějí vše řešit na poslední chvíli a již nyní si vytváří zásoby na Vánoce. Čokoládové kolekce na stromeček jsou však po Vánocích špatně prodejné, takže plné sklady donutí prodejce, aby zlevňovali ještě před Štědrým dnem,“ dodal ekonom.

Podobně to vidí i jeho kolega z Trinity Bank Lukáš Kovanda. A přidává i nemilou předpověď. „Ceny řady potravin před Vánoci dále porostou, třeba až v rozpětí od 15 do 20 procent. Prodejci v čele s obchodními řetězci, ale i někteří potravináři vnímají zvýšenou poptávku obyvatelstva před svátky a budou se snažit navýšit si zisky, »namastit si kapsu«.

 Umoudření cen lze čekat až po Novém roce,“ uvedl pro Blesk a dodal, že nelze vše svádět na potravináře. Za růstem cen podle něj stojí předně obchodní řetězce a pak část výrobců.