3°C
Hádka v ČT o odchody do penze a náročné profese. Stihne se schválení důchodové reformy?
Prezident Petr Pavel už ohlásil, že v pátek Sněmovnou schválenou vládní důchodovou reformu podepíše. Jenže tu teprve začne projednávat Senát a opozice v čele SPD a ANO si od toho slibuje, že předlohu vrátí dolní komoře k přepracování. Tím by hrozilo, že se reforma nestihne schválit. Šéf ministerstva práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) je ale přesvědčen, že vše půjde jako po drátkách. A jak to bude u náročných profesí?
Přestřelka o důchodovou reformu se mezi Jurečkou a opozičními poslanci Alešem Juchelkou (ANO) a Lucií Šafránkovou (SPD) servírovala v nedělní Otázkách Václava Moravce. Hlavní bodem sváru byl pozměňovací návrh poslanců Jana Jakoba (TOP 09) a Marka Bendy (ODS). Penzijní novelu Sněmovna v pátek schválila hlasy 103 ze 188 přítomných poslanců v podobě, jak se na ní dohodl koaliční tábor. Zvedli pro ni ruku zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený poslanec Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti hlasovali zástupci opozičních ANO a SPD. Piráti odešli z jednacího sálu, nesouhlasili s omezením předčasných penzí v náročných profesích.
Překvapivý krok?
Omezení dřívějších penzí pro náročné profese, jak je navrhli Jakob a Benda, zprvu vyvolal neshody i v samotné koalici. Reforma původně počítala s tím, že by nárok na dřívější důchod měli pracovníci nejrizikovější čtvrté kategorie i části třetí kategorie, kteří pracují s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple. Zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody. Bez krácení pobírané částky by mohlo jít do důchodu až o pět let dřív asi 120 tisíc lidí. Schválený poslanecký návrh ponechává dřívější penzi jen pracovníkům čtvrté kategorie, jichž je podle zdůvodnění nejvýše 15 tisíc. Koalice se shodla na řešení, že pracovníkům spadajících do čtyř rizik třetí kategorie mají zaměstnavatelé povinně přispívat čtyřmi procenty mzdy do třetího penzijního pilíře na individuální účty. A to právě bylo bodem sváru v Otázkách Václava Moravce na ČT.
„Experti“ Benda a Jakob
„Věřím, že se to nebude vracet ze Senátu do Poslanecké sněmovny,“ řekl v pořadu ministr Jurečka. Je prý v koalici dohoda, že ještě do konce funkčního období se náročné profese vyřeší. „Byli jsme dlouhodobě ubezpečování, že ty profese z kategorie 3. a 4. tam budou zahrnuty,“ oponovala poslankyně SPD Lucie Šafránková: „Z ničeho nic se nám tady zrodili dva experti na náročné profese, pan Jakob z TOP 09 a pan Benda z ODS,“ dodala s tím, že přes 100 tisíc zaměstnanců bylo hozeno přes palubu. „Tento pozměňovací návrh, který byl předložen, překvapil i vládní poslance. Odhlásili se, odešli ze sálu pryč, aby u tohoto nemuseli svítit,“ řekl Aleš Juchelka (ANO). Jurečka v ČT dodal, že povinný příspěvek zaměstnavatelů na penzijní připojištění lidem v náročných profesích chce vláda prosadit do června 2025.
Senát na tahu
Pokud podle něj Senát Sněmovně předlohu vrátí k přepracování, úprava podmínek pro odchod náročných profesí plánovaná od roku 2026 se prý v tomto vládním období schválit nestihne. „Pevně věřím, že senátoři budou mít natolik soudnosti, že to vrátí zpátky,“ dodal Juchelka. „Já říkám, že to v pohodě stihneme,“ oponoval Jurečka. „Nestihneme,“ opáčil opoziční poslanec.
Tlak na Pavla?
Prezident Pavel se už dříve pro ČT nechal slyšet, že pokud mu reforma přistane na stole k podpisu, vetovat ji nebude. „Takže schválí to, co není schválené ani Senátem,“ rýpl si Juchelka a dodal podezření, že představitelé vládní koalice na prezidenta vyvíjeli nátlak, aby normu podepsal.
