K Pavlovi na oběd vyrazil Lipavský: Řešili možnosti další pomoci Ukrajině
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) při dnešním pracovním obědě s prezidentem Petrem Pavlem hovořil o ruské agresi a možnostech pomoci Ukrajině či o přípravě nové koncepce zahraniční politiky. Uvedl to dnes na sociální síti X.
Dnešního setkání se kromě Pavla s Lipavským zúčastnili podle fotografie na síti X ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jaroslav Zajíček nebo ředitel Lipavského kabinetu, bývalý ministr obrany a průmyslu a obchodu Karel Kühnl.
O zahraniční politice spolu Pavel a Lipavský hovořili například na začátku prosince při schůzce nejvyšších ústavních činitelů. Tehdy mimo jiné Pavel řekl, že se v dlouhodobém horizontu počítá s tím, že Česko by mělo mít velvyslance v Rusku. Prezident se předtím k otázce nového ambasadora vyjadřoval zdrženlivěji než například právě Lipavský.
Původně šéf diplomacie počítal s tím, že by nová koncepce zahraniční politiky České republiky měla být hotova zhruba v polovině loňského roku. Dosavadní strategie je z roku 2015.
Podle dřívějšího vyjádření Lipavského materiál dostatečně nereaguje například na erozi dodržování lidských práv nebo na dlouhodobé podrývání mezinárodního práva.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Keir Starmer na tiskové konferenci po jednání „koalice ochotných“ prohlásil, že koalice usiluje o svobodu a bezpečnost všech Evropanů. „Vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ řekl na adresu Ukrajinců.
Zároveň označil ruského prezidenta Vladimira Putina za jediného člověka, který nechce konec války. Poznamenal přitom, že poslední ruské útoky na civilní cíle na Ukrajině jsou jasným důkazem toho, že šéf Kremlu odmítá mír. „Znovu a znovu odmítá šanci válku ukončit,“ dodal a ujistil, že státy koalice podpoří a posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Chorvatští poslanci dnes v parlamentu odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.
„Jsme svědky nárůstu různých typů hrozeb, což vyžaduje reakci a efektivitu celé společnosti,“ řekl tento týden poslancům ministr obrany Ivan Anušić.
