Válek se u Moravce střetl s Hilšerovou: „Budeme mít zase všichni problém,“ varovala kvůli lékařům

„Ve druhé polovině roku budeme mít zase všichni problém,“ uvedla Hilšerová. Dodala, že někteří lékaři měli vyčerpáno zákonem povolených 416 hodin už v srpnu. Podle letošního průzkumu spolku Mladí lékaři, ve kterém odpovídalo 600 lékařů, kteří do služeb v nemocnicích nastupují, průměrně odslouží více než 900 hodin přesčasů za rok.

Podle Válka je vhodnější zavedení směnného provozu. „Protože směnný provoz znamená vyšší hodinovou mzdu, kratší pobyt na pracovišti a vyřešení toho problému s přesčasy. Pak bohatě stačí 416 hodin,“ řekl ministr. Pokud nemocnice směnný provoz nemá a lékař má po 24hodinové službě den volna, tak potřebují přesčasové práce víc.

Podle Válka by měli do přesčasových služeb nastupovat všichni nemocniční lékaři. Nyní jich v nemocnicích pracuje podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) asi 23.000. Podle dřívějších údajů jich slouží noční a víkendy asi 13.000 z nich. Do protestu, kdy od prosince podávali výpovědi z přesčasové práce, se jich zapojilo podle ČLK přibližně 6100. Podle Hilšerové ale není vhodné lékaře, kteří sloužit nechtějí, do toho nutit.

Senát kývl na zrušení sporné úpravy přesčasů lékařů. Zbývá podpis Pavla

Někteří lékaři výpovědi nestáhli

Zatím podle informací z nemocnic všichni výpovědi nestáhli ani po podepsání dohody mezi ČLK, v níž je členství lékařů povinné, lékařskými a zdravotnickými odbory, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) a ministerstvem zdravotnictví. Ministr Válek dnes v OVM řekl, že stabilizaci situace očekává do poloviny ledna. „Předpokládám, že když prezident té organizace něco podepíše, tak pak to dodrží a bude se to realizovat,“ dodal ministr.

Podle dohody by měly platy lékařů v nemocnicích stoupnout od příštího roku o 5000 až 15.000 korun, ostatní zaměstnanci dostanou k platu či mzdě pět procent navíc. Podle Hilšerové ale některé nemocnice nechtějí dohodnuté částky vyplácet, dávají lékařům další podmínky. Do konce roku by měla VZP nabídnout nemocnicím úhradový dodatek, celkově mezi asi 300 nemocnic rozdělí tři miliardy korun. „Chápu, že v některých nemocnicích čekají na ty dohody s VZP,“ řekl Válek. Vyjednat by to s vedeními nemocnic měly podle něj odborové organizace.

Elektronický očkovací průkaz už v únoru?

Válek také slíbil, že chystá velké reformy zdravotnictví, mezi které patří např. elektronizase zdravotnictví. Už v únoru 2024 by měl podle Válka fungovat elektronický očkovací průkaz, který by měl uživatele upozornit např. že má propadlé očkování. To bude podle ministra prvním krokem k elektronizaci zdravotnictví, po kterém řada odborníků volá.

„Největším problémem jsou ambulatní obory, interna chirurgie, kdy vám v čekárně čeká 80 až 100 lidí, na každého máte deset minut a vy do toho musíte psát příjmové zprávy, vytelefonovávat lůžku pro pacienta, to všechno by mohli dělat jiní administrativní pracovníci,“ řekla Hilšerová a dodala, že ideální by byla právě elektronizase a  systém neumožňuje transfer zpráv mezi nemocnicemi.