Válek po rozhodujícím jednání s lékaři: Protesty kvůli mzdám by mohly skončit v pátek!

Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka se peníze přímo k zaměstnancům dostanou po podepsání úhradového dodatku mezi pojišťovnou a nemocnicí. Jejich přijetí chce zajistit speciální bonifikací pro nemocnice. „Součet bonifikačního úhradového mechanismu a základu, který je ve vyhlášce, tvoří těch 9,8 miliardy,“ dodal. Právě touto nabídkou se minulý čtvrtek podařilo premiérovi Petru Fialovi (ODS) jednání s lékaři odblokovat poté, co nabídku ministerstva zdravotnictví o nárůst o 8,5 miliardy po několika měsících jednání odmítli.

„Každá nemocnice dostane nabídku na podepsání toho dodatku,“ řekl Válek. Podobná situace byla podle něj v roce 2008, kdy se řešilo odměňování zdravotních sester, a dodatky podepsaly všechny nemocnice. Podle Kabátka na tyto bonifikace nemocnic akutní i následné péče, které dodatek podepíšou, VZP počítá zhruba se třemi miliardami korun. Válek doplnil, že podílet se bude jen VZP, nikoliv ostatních šest zdravotních pojišťoven.

Skřípe to v koalici ODS a TOP 09? Podle Kalouska Fiala slíbil nesplnitelné

Podle viceprezidenta ČLK Jana Přády, lídra protestní akce lékařů, bude konkrétní dohoda vypracována během několika dní. V pátek ji všechny zúčastněné strany podepíšou a nespokojení lékaři, kteří od prosince vypověděli přesčasovou práci, akci odvolají, dodal. Do té doby lékaři podle něj výpovědi z přesčasů stahovat nebudou. Na konci října komora uvedla, že je podalo asi 6 100 lékařů, část je ale už vzala zpět. Celkově v nemocnicích pracuje kolem 23 tisíc lékařů, podle ČLK do přesčasových služeb nastupuje zhruba 13 tisíc z nich.

Ministr Válek v Blesku o slíbených miliardách pro lékaře: Hrozí blamáž?!

Podobně podle předsedy Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Martina Engela chtějí návrh posoudit i lékařské odbory, jejichž zástupci se sejdou ve čtvrtek. Návrh podle Válka počítá s tím, že od 1. ledna 2024 lékaři po absolvování lékařské fakulty budou mít příjem o 5 000 korun vyšší, po ukončeném základním kmeni o 8 000 korun a po atestaci o 15 tisíc korun vyšší.

„Děkuji všem zúčastněným za rozumný přístup a spolupráci, zvláště panu ministru Válkovi, který jednání vedl,“ napsal na síti X po dnešním jednání premiér.

Pokračovat bude dál i příprava samostatného zákona o odměňování zdravotníků. „Musíme změnit způsob odměňování zdravotníků. Pokud to jenom trochu půjde, tak ho provázat s úhradovou vyhláškou,“ řekl ministr. Úhradová vyhláška je dokument, kterým ministerstvo stanoví rozdělení meziročního nárůstu finančních prostředků z veřejného zdravotního pojištění mezi jednotlivé segmenty zdravotní péče. Bude podle něj také třeba znovu změnit zákoník práce a zavést směnný provoz tam, kde lékaři nepřetržitě pracují.

O lékařských přesčasech a platech se mluví od letošního jara

• 5. dubna – Vláda schválila novelu zákoníku práce, která mimo jiné reagovala na dvojici unijních směrnic (ty měly být do českého práva převedeny nejpozději od loňského srpna). Novela například zavádí změny u pracovních vztahů založených na dohodách nebo u práce na dálku. Během projednávání ve Sněmovně do novely jako poslanecký návrh přibyla nová úprava týkající se zdravotnictví, přišla s ní skupina zákonodárců kolem šéfa sněmovního sociálního výboru a lékaře Víta Kaňkovského (KDU-ČSL). Návrh prodlužuje maximální týdenní pracovní dobu ve zdravotnictví na 56 hodin týdně, u zdravotnické záchranné služby až na 60 hodin. Ročně to u lékařů činí 832 hodin, pro záchranáře 1000 hodin přesčasů. V dosavadní praxi se taková přesčasová práce řešila dohodami nad rámec běžného pracovního úvazku. Podobná pravidla platila už v minulosti.
• 20. června – Česká lékařská komora (ČLK) představila výsledky průzkumu, podle kterého se v 97 procentech nemocnic mezi lékaři porušuje zákoník práce. Délka směny podle zákoníků může činit 12 hodin, průměr je ale podle průzkumu 26 hodin a lékaři pracují průměrně 77 hodin týdně. Důvodem je podle komory i nedostatek lékařů. V průzkumu odpovídalo přes 500 lékařů, kteří slouží i noční služby.
• 28. června – Sněmovna schválila novelu zákoníku práce včetně nové úpravy práce ve zdravotnictví.
• 1. července – Lékařská komora vyjádřila nesouhlas se změnou, která má lékařům umožnit pracovat přesčas dobrovolně více hodin, i nad 416 hodin za rok. „Návrh považujeme za špatný a rizikový,“ uvedl prezident ČLK Milan Kubek, podle kterého bývá u mladých lékařů souhlas s takovou prací vynucován i oddálením přístupu k atestační zkoušce.
• 27. července – Senát vrátil novelu zákona do Sněmovny se změnami, které se ale týkaly pravidel pro dohody o provedení práce. Beze změn nechali senátoři obnovení možnosti dobrovolné práce přesčas ve zdravotnictví, která měla podle jeho předkladatelů řešit nedostatek lékařů hlavně v menších zdravotnických zařízeních. Horní komora ale vyzvala ministerstvo práce a sociálních věcí, aby vyřešilo dlouhodobě neuspokojivou personální situaci ve zdravotnictví a neúměrné množství přesčasů v zařízeních poskytujících nepřetržitou péči.
• 4. září – Sekce mladých lékařů ČLK vyzvala politiky, aby Sněmovna neschválila novelu zákoníku práce v navrhované podobě. Lékaři pohrozili, že v případě schválení novely přestanou od 1. prosince sloužit dobrovolné přesčasy. Předseda sekce Jan Přáda řekl, že se do výzvy zapojilo 4000 ze zhruba 20.000 lékařů sloužících v nemocnicích.
• 5. září – Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že lékaře není možné k přesčasům nad stanovený limit nutit, sloužit je nemusí. Pokud jim podmínky nevyhovují, mohou při velké poptávce po zdravotnících odejít na lepší místo. Kaňkovský už dřív řekl, že využívání přesčasů přes dohody je na hraně zákona. Podotkl ale, že jiný nástroj teď k dispozici není, aby se péče v některých místech kvůli chybějícím zdravotníkům nemusela omezovat.
• 11. září – Jurečka a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se sešli se zástupci mladých lékařů. Ministr práce po schůzce řekl, že problematiku přesčasů ve zdravotnictví může znovu upravit další novela zákoníku práce, kterou chystá na rok 2024. Válek uvedl, že chce s mladými lékaři řešit systém odměňování komplexně. Jedním z důvodů, proč lékaři přesčasy slouží, je podle něj i jejich finanční výhodnost.
• 12. září – Sněmovna schválila novelu v původním znění, 17. září ji pak podepsal prezident Petr Pavel. Platit začala od října.
• 14. září – Předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel řekl, že se zdravotnické odbory chtějí kvůli novele zákoníku práce týkající se přesčasové práce obrátit na Evropskou komisi. Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociálních věcí ČR Dagmar Žitníkové varovala před tím, že nynější novela stav na pět let zafixuje a nic se nezmění.
• 18. září – Zástupci zdravotnických odborů a ČLK jednali s ministrem Válkem, představili mu společné požadavky, mezi nimiž bylo i zrušení nového paragrafu zákoníku práce, který se týká přesčasové práce, a zrušení zákazu 24hodinových pracovních směn. Práci ve zdravotnictví by podle nich měl upravovat samostatný zákon. Žádali i navýšení tabulkových platů, podle Válka na tom ale není ve vládě shoda.
• 24. září – Válek řekl, že chce spolu s ministrem práce Jurečkou a poslancem Kaňkovským předložit ve zrychleném projednávání do Sněmovny novelu zákoníku práce, která zruší už schválené navýšení přesčasové práce lékařů.
• 7. října – Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů uvedl, že pouhé zrušení nedávných změn v přesčasové práci lékařů nevyřeší problémy ve zdravotnictví. Bude totiž znamenat jen návrat k předchozímu stavu, kdy byl zákoník práce na většině nemocničních pracovišť buď přímo nedodržován, nebo obcházen, uvedl jeho předseda Engel.
• 11. října – Válek se znovu sešel se zástupci Sekce mladých lékařů ČLK. Podle ministra se řešily hlavně další návrhy lékařů a problémy, se kterými se někteří setkávají při odmítnutí dobrovolných přesčasů. Předseda sekce Jan Přáda uvedl, že vedle snížení počtu přesčasů chtějí lékaři i vyšší základní platy.
• 18. října – Sekce mladých lékařů uvedla, že novela zákoníku práce, která vrátí dobrovolnou přesčasovou práci na úroveň před letošním říjnem, nebude na odvolání prosincového protestu stačit. Lékaři odvolání podmínili splněním svých dalších požadavků, mezi které patří i navýšení základní mzdy bez služeb a odměn na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy, tedy o 50 až 85 procent víc než v současnosti. Žádají také úpravy systému postgraduálního vzdělávání lékařů. Tento postoj zopakoval Přáda i po další schůzce s ministry Válkem a Jurečkou 20. října.
• 24. října – Počet lékařů, kteří od prosince vypověděli dobrovolné přesčasy, dosáhl 6000 ze zhruba 13.000, kteří chodí do služeb. Přidat se k nim chystají případně i sestry a další zdravotníci. Novinářům to řekli zástupci mladých lékařů a zdravotnických a lékařských odborů.
• 4. listopadu – Jan Přáda byl zvolen viceprezidentem České lékařské komory (ČLK).
• 8. listopadu – Vrchní ředitel sekce legislativy a práva ministerstva zdravotnictví Radek Policar uvedl, že MZd nabídlo lékařům ve státních nemocnicích zvýšení platů od ledna 2024. Chtělo také garantovat minimální výši platu místo zvýšení platových tabulek, které protestující lékaři žádali. Jejich zástupci a odbory návrhy odmítli, podle Přády se týkaly jen některých lékařů. Do roku 2025 by měl být podle Policara připraven speciální zákon o odměňování ve zdravotnictví. Měl by garantovat dohodu přislíbenou protestujícím lékařům v roce 2011 tehdejším ministrem Leošem Hegerem (TOP 09). Počítala s navázáním platu lékaře na průměrnou mzdu, podle délky praxe by byl jejím 1,5násobkem až trojnásobkem.
• 13. listopadu – Zástupci lékařů se na schůzce s ministrem zdravotnictví Válkem opět nedohodli na změně odměňování. Přáda uvedl, že konkrétní kontury začíná mít řešení dodržování pracovních podmínek lékařů a jejich postgraduálního vzdělávání.
• 15. listopadu – Vláda schválila změny zákoníku práce, které žádali protestující lékaři. Válek a Jurečka úpravy předložili do Sněmovny jako poslanecký návrh k projednání ve zrychleném režimu.
• 20. listopadu – Zástupkyně Sekce mladých lékařů ČLK Monika Hilšerová uvedla, že výpovědi z přesčasů podalo více než 6100 lékařů.
• 21. listopadu – Válek po dalším jednání řekl, že odbory odmítly navýšení odměn pracovníků ve zdravotnictví příští rok o 8,5 miliardy korun a pětiprocentní růst platových tarifů, což byla podle něj nejvyšší možná nabídka. ČLK a odbory podle prezidenta komory Milana Kubka trvaly na sjednocení odměňování v nemocnicích a napojení základní mzdy lékaře na průměrnou mzdu.
• 27. listopadu – Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL) uvedl, že po nesouhlasu lékařů s vyčleněním až 8,5 miliardy korun z úhradové vyhlášky na růst odměňování platí původní návrh jen na 6,8 miliardy korun. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) v Olomouci řekl, že se chystá sejít s mladými lékaři.
• 30. listopadu – Premiér po jednání s lékaři řekl, že byla nalezena shoda poté, co jim pro příští rok nabídl 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování lékařů i nelékařů v nemocnicích. Půjde o dodatek k úhradové vyhlášce, aby byl závazný pro státní i krajské, městské či soukromé nemocnice. Nový viceprezident ČLK Přáda reagoval slovy, že lékaři svůj protest odvolají, až se premiérem předložená nabídka potvrdí písemně.
• Sněmovna odpoledne pak přijala ve zrychleném režimu novelu zákoníku práce, která ruší úpravy, jež vyvolaly protesty lékařů. Novela míří k posouzení do Senátu.
• 1. prosince – Začaly platit výpovědi většiny lékařů z přesčasové práce. Omezilo to provoz některých nemocnic, týká se zejména dlouhodobě plánovaných zákroků.
• 4. prosince – Ministr zdravotnictví Válek po jednání se zástupci ČLK a odborů řekl, že výdělky lékařů porostou o 5000 až 15.000 korun podle stupně vzdělání a ostatních zaměstnanců nemocnic včetně nezdravotnických o pět procent. Finální dohodu chtějí zúčastněné strany podepsat v pátek, poté by měli lékaři odvolat protest.