Experti o dohodě Fialy s lékaři: Fatální chyba a krátkozraké řešení. Vláda ustoupila vydírání
Jako krátkozraké řešení, fatální nevynucenou chybu nebo ustoupení vydírání označují odborníci na fungování systému veřejného zdravotního pojištění oslovení ČTK dohodu, kterou mají v pátek podepsat premiér Petr Fiala (ODS), ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), zdravotnických odborů a České lékařské komory (ČLK). Z veřejného zdravotního pojištění podle dohody vyčlení pojišťovny 9,8 miliardy korun na růst odměňování v nemocnicích. Víc peněz podle odborníků ale problémy zdravotnictví nevyřeší, jsou nutné reformy vedoucí k vyšší efektivitě a oslabení politického vlivu.
„Jedná se o značně krátkozraké řešení. Ačkoliv jsou odbory a zřejmě i někteří lékaři spokojení, navržené řešení podle mého soudu nevede k vyšší efektivitě systému, kterou tolik potřebujeme,“ uvedl Jakub Hlávka, vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Vyšší platy podle něj nevyřeší to, že zejména mladí lékaři musí pracovat mnoho hodin přesčas.
Bez strukturálních změn podle něj hrozí, že se v ČR vytvoří dva paralelní systémy placení péče – pro lidi, kteří si mohou dovolit zaplatit sami více, a pro ty ostatní. „Tento vývoj může být značně destabilizující pro kvalitu a dostupnost péče, ale může mít také výrazné společenské a politické implikace,“ dodal Hlávka.
Za „fatální nevynucenou chybu“ považuje dohodu ředitel Kanceláře zdravotního pojištění (KZP) Ladislav Švec. „Politici totiž samotným jednáním o mzdách prohloubili již tak zmrzačené nastavení kompetencí a motivací ve zdravotnictví a vyslali překvapivě jasný signál o tom, jak je snadné tu velet,“ napsal ČTK. KZP je společnou samosprávnou institucí všech zdravotních pojišťoven, pro které plní různé funkce. Například analyzuje data nebo zajišťuje hrazení zdravotní péče v ČR pro občany EU a dalších zemí.
Část politického vedení podle něj opakovaně podléhá dojmu, že zdravotnictví zachraňuje plošným zvyšováním výdajů. „Jakékoliv plošné přidávání všem povede vždy jen k dalším nespravedlnostem a větším nerovnostem. Jednou akceptovaný nátlak se bude opakovat,“ uvedl Švec. Politici by podle něj měli být schopní a ochotní nátlakové organizace odkázat s jejich mzdovými požadavky na konkrétní zaměstnavatele.
„Místo řešení reálných problémů zdravotnictví se zase jen plošně žongluje s penězi a už se ani nepředstírá, že máme veřejné zdravotní pojištění. Stát rozdává peníze pojištěnců, jako by byly jeho,“ řekl ČTK Pavel Vepřek, který působí jako konzultant v oblasti zdravotnictví a byl ředitelem FN Motol a poradcem někdejšího ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09). Vláda podle něj ustoupila vydírání „jediné odborářské organizace v Česku s povinným členstvím“.
Při transformaci státního zdravotnictví do systému veřejného zdravotního pojištění byl podle něj sice formálně převzatý německý model, reálná autonomie pojišťoven ale nenastala. „A tak místo dohodovacího řízení máme úhradovou vyhlášku, místo samosprávných pojišťoven řízených plátci pojistného máme největší pojišťovnu řízenou politiky a ostatní na krátké oprati, místo univerzitních nemocnic ty fakultní s řediteli kdykoli odvolatelnými ministrem,“ dodal Vepřek.
Stejné postihy za pochybení lékařů jako v západní cizině, už bylo dost zakrývání pochybení ČLK A PODIVNÝMI ZNALECKÝMI POSUDKY, zveřejňování pochybení jednotlivych lékařů a trvalých následků