Rodinný pohřeb Schwarzenberga: K věčnému odpočinku ho uložili i s korunou. Vedle bratra a rodičů

„Vracím se ještě k pohřbu Karla Schwarzenberga. Takto byla v neděli uložena k věčnému odpočinku jeho rakev v rodové hrobce na Orlíku. Životní příběh K.S. zrcadlí velkou část 20. a počátku 21. stol. Je v něm hluboká víra, láska k životu a naděje, že zlo nemá poslední slovo. R.i.P.,“ uvedl na sociální síti X exministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Karel Schwarzenberg byl do rodové hroby uložen v neděli při soukromém obřadu bez přítomnosti veřejnosti - obřad proběhl v úzkém rodinném kruhu.

V pondělí pak rodina vydala prohlášení, ve kterém poděkovala za účast na pietních akcích.

„Rodina děkuje lékařům a ošetřovatelům, kteří se o Karla Schwarzenberga v Čechách starali, i všem lidem, kteří se s ním přišli rozloučit. Je až neuvěřitelné, kolik lidí se rozloučení zúčastnilo osobně v kostele maltézského řádu, na Pražském hradě či u televizních obrazovek. To násobně předčilo jakákoliv naše očekávání,” uvedl v prohlášení synovec Karla Schwarzenberga Ferdinand.

„Stará garda“ vzdala hold knížeti: Ruml s holemi, pohublý Topolánek, Pithart i Mlynář

Exministr zahraničí a výrazná postava československé a české polistopadové politiky byl uložen do hrobky, v níž se nachází ostatky jeho bratra Bedřicha či rodičů Karla VI. Schwarzenberga a Antonie Leontine z Fürstenbergu. 

Kompletně opravená soukromá hrobka rodu Schwarzenbergů je v zámeckém parku asi 1500 metrů severozápadně od zámku Orlík. Podle údajů Sdružení historiků ČR zřízení nové hrobky pro orlickou rodovou větev navrhl již Karel I. Filip Schwarzenberg ve své závěti, nicméně několik dalších let zabral výběr vhodného místa. Nakonec nechal hrobku vybudovat Karel III. Schwarzenberg.

23 příbuzných Karla Schwarzenberga v rodové hrobce

• V období komunismu byl do hrobky pohřben pouze Arnošt Schwarzenberg, který zemřel v roce 1979 v Písku. Podle historiků byl jediným Schwarzenbergem, který po roce 1948 zůstal v Československu. Poslední rozloučení s ním se konalo ve strašnickém krematoriu v Praze v prosinci 1979. V březnu následujícího roku byla urna uložena do rodinné hrobky na Orlíku.
• Hrobka je výjimečná tím, že je tam pohřbeno několik velmi významných osobností. Především se jedná o Karla I. Filipa, jednoho ze slavných přemožitelů Napoleona, jehož ostatky byly do hrobky umístěny v roce 1865.
• Později zde byly uloženy i ostatky jeho syna, bratrů nebo knížete Karla III. Předseda Historického spolku Schwarzenberg Pavel Koblasa před několika dny ČTK řekl, že v současnosti je v hrobce uloženo 23 členů rodiny.
• Po pádu komunistického režimu byly do hrobky umístěny ostatky několika členů rodu, kteří byli původně pohřbeni v hrobce šlechtického rodu Schwarzenbergů v zahradě bývalého kapucínského kláštera v Murau ve Štýrsku v jižním Rakousku. Ta byla postavena v roce 1950.
• Až do neděle se poslední pohřeb na Orlíku konal v červnu 2019, kdy zde byly uloženy ostatky Marie-Helene ze Schwarzenbergu, dcery prince Bedřicha ze Schwarzenbergu, mladšího bratra Karla Schwarzenberga. Pět let předtím, v roce 2014 zde byl pochován princ Bedřich.
• Pro veřejnost je známější Schwarzenberská hrobka v Domaníně u Třeboně na Jindřichohradecku. Poslední pohřeb se tam ale konal před více než 80 lety. „Byla především určena příslušníkům krumlovské větve rodu. Ta, jak známo, vymřela po meči v roce 1979 knížetem Josefem III. ze Schwarzenbergu. Dnešní Schwarzenbergové jsou představiteli orlické linie, tudíž celkem přirozeně se pohřby konají na Orlíku,“ řekl historik Koblasa ČTK.
• Autorem návrhu hrobky z roku 1860 byl knížecí inženýr Antonín Šiman, o rok později byl tento návrh schválen. Vlastní stavba se uskutečnila v letech 1861–1864, slavnostně vysvěcena pak byla pražským arcibiskupem Bedřichem kardinálem ze Schwarzenbergu 15. října 1864, ve výroční den úmrtí knížete Karla I., který zemřel v roce 1820 a který se v roce 1813 zúčastnil slavné bitvy u Lipska. V takzvané bitvě národů utrpěl Napoleon rozhodující porážku, která předznamenala jeho pád.
• Budova hrobky byla postavena v neogotickém stylu na půdorysu ve tvaru pravidelného kříže. Má dvě hlavní patra, u druhého z nichž končí dvě boční schodiště, a dále podkrovní podlaží. Ze středu střechy se tyčí úzká zvonička. Naposledy byla rekonstruována v roce 2011.