„Stará garda“ vzdala hold knížeti: Ruml s holemi, pohublý Topolánek, Pithart i Mlynář

Pohublý Mirek Topolánek (67) vzpomínal na Karla Schwarzenberga již v Epicentru na Blesk.cz po úmrtí někdejšího člena své vlády.

„Kamarád a český patriot,“ popisoval knížete tehdy Topolánek a vzpomínal, jak Schwarzenberga navštívil na Dřevíči se svou manželkou Lucií Talmanovou a synem Nicolasem.

„Byli jsme tam na oběd a bylo to strašně milé, protože Nicolas je introvert, ale strašně si přál poznat svého Karla, protože ho miloval,“ říkal Topolánek. „Pořád jsme si slibovali, že za ním ještě na Dřevíč zajedeme, pak ho odvezli do nemocnice a už jsme asi oba věděli... Já to do té nemocnice, já to úplně nemám rád. Karel je člověk, který by si nepřál, abychom moc truchlili. On byl člověk, který všude vnášel naprosto charakteristický humor, akcent a sarkasmus,“ dodával pro Blesk Topolánek.

Někdejší šéf vlády, v níž byl Schwarzenberg ministrem zahraničí, si nenechal sobotní mši v Katedrále sv. Víta ujít.

Mirek Topolánek na posledním rozloučení s Karlem Schwarzenbergem (9.12.2023) | Foto Blesk - Jiří Koťátko

70letý Jan Kalvoda byl ministrem spravedlnosti pro změnu ve vládě Václava Klause. „Byl to skvělý člověk,“ řekl stručně o Schwarzenbergovi Blesku při příchodu do sv. Víta.

Kalvoda vedl od března 1992 do března 1997 tehdejší ODA. Jejím členem byl od roku 1996 právě Schwarzenberg, který v ODA zůstal až do jejího zániku v roce 2007. Právě v barvách ODA byl Schwarzenberg zvolen v roce 2004 do Senátu v obvodu Praha 6. A někdejších členů ODA se v sobotu v katedrále sešlo více.

Taktéž 70letý Jan Ruml během své politické dráhy prošel pro změnu ODS a Unií svobody-DeU, jejímž byl historicky prvním předsedou. I on usedl v Klausově vládě – jako ministr vnitra.

Ruml podporoval Schwarzenberga i během prezidentské volby 2013, kdy byl mezi těmi, kteří propagovali Tříkrálovou výzvu za Schwarzenbergovo zvolení. „My vycházeli z celé bohatosti jeho života a z toho, že on je jediný autentický pokračovatel Václava Havla v oblasti politiky i v oblasti lidské a jako takového ho vnímáme,“ říkal Ruml tehdy. Na Schwarzenbergův pohřeb přišel Ruml s turistickými hůlkami.

Exministr vnitra Jan Ruml na posledním rozloučení s Karlem Schwarzenbergem (9.12.2023) | Foto Blesk -Martin Přibyl

„Já jsem pozval Karla Schwarzenberga jako nezávislého do vlády za Zelené, když jsme formovali vládu. Navštívil jsem ho a Karel říkal: hm hm... A já říkám, bude to těžké, ale Zelení v Německu mají také ministra zahraničí. Karel říkal: Tak to pojďme zkusit, ale mám jednu podmínku,“ vzpomínal na Schwarzenberga při příchodu do katedrály exministr životního prostředí Martin Bursík (64) před kamerou Blesku.

„Říkal jsem si, ještě podmínky má? Ministr zahraničí bude... A on říkal: já bych potřeboval, abys vyjednal ten post pro Zelené, a až ho budeš mít, tak teprve potom já to vezmu. Já bych nechtěl být podezříván, že jsem to vyfoukl Sašovi Vondrovi,“ prozradil perličku ze zákulisí.

Bursík vedl Zelené od září 2005 do června 2009. Od ledna 2007 až do května 2009 byl přitom místopředsedou druhé Topolánkovy vlády.

„Já jsem jednal s Topolánkem a říkám mu, že by si Zelení vzali ministra zahraničí. On řekl tím chacharským stylem něco jako, že jsem se zbláznil. Já říkám: ne, ne, ne, ten člověk přispěje vládě, v době českého předsednictví to pomůže a zvýší prestiž vlády, nebude to žádný provincialismus. On říkal: Kdo to je? Já to nemohl říct,“ pokračoval Bursík.

„Nejprve jsme sjednali ten post, podali jsme si ruku a pár dnů nato jsem mu teprve řekl: Karel Schwarzenberg. Takhle vlastně se Karel dostal do vlády. A pak jsme spolu úzce spolupracovali. Silné téma byl radar samozřejmě. A bylo kolem okolo hodně legrace a srandy. To byl Karel Schwarzenberg,“ dodal Bursík.

Pohřeb Karla Schwarzenberga: Olga Sommerová, Martin Bursík a jeho žena Kateřina | Blesk:Jakub Poláček

Petr Pithart (82), někdejší signatář Charty 77, člen Občanského fóra, po revoluci poslanec České národní rady či předseda České vlády v rámci Československé federace a ještě déle nadvakrát předseda Senátu (v letech 1996–1998 a 2000–2004) odcházel ze mše ve sv. Vítu v doprovodu současné hradní kancléřky Jany Vohralíkové.

Pithart se stejně jako Schwarzenberg či Michael Žantovský stali poradci Petra Pavla. A právě od Pavla obdrželi Pithart i kníže oba nejvyšší státní vyznamenání Řád Bílého lva. Zatímco Pithart si jej mohl 28. října ve Vladislavském sále převzít osobně, Schwarzenberg již kvůli zdravotním potížím nikoli.

Pohřeb Karla Schwarzenberga: Petr Pithart a Jana Vohralíková | Blesk:Jiri Kotatko

Bývalý ministr bez portfeje a vůbec první ministr informatiky ČR Vladimír Mlynář (57), někdejší místopředseda US-DeU, pověsil politickou kariéru dávno na hřebík. Na konci letošního roku pak odejde z pozice ředitele pro vnější vztahy v PPF, za externí vztahy odpovídal podle ČTK dlouhých 13 let a platil i za jednoho z blízkých spolupracovníků zesnulého Petra Kellnera. 

Po smrti jsou i oba rodiče Mlynáře. Otec Zdeněk byl někdejším tajemníkem ÚV KSČ, vyloučeným ze strany v roce 1970, následně podepsal Chartu a emigroval do Rakouska. Mlynářova matka byla ekonomka, diplomatka a disidentka Rita Klímová, která působila jako mluvčí v Občanském fóru a organizovala také tiskovky Václava Havla. Po revoluci působila jako první polistopadová československá velvyslankyně v USA.

Mlynář se stal rovněž dlouholetým přítelem právě Schwarzenberga. Nechyběl po jeho boku již v roce 1988 během návštěvy Mezinárodního helsinského výboru, kterému kníže předsedal.

Exministr Vladimír Mlynář na posledním rozloučení s Karlem Schwarzenbergem (9.12.2023) | Foto Blesk - Martin Přibyl

V popředí zleva: Karel Schwarzenberg, Vladimír Mlynář a Jiří Dienstbier během návštěvy Mezinárodního helsinského výboru v roce 1988 | ČTK

Exministr Vladimír Mlynář a Karel Schwarzenberg v roce 2010 | Profimedia.cz

Schwarzenbergův blízký přítel a spolupracovník, někdejší ředitel Knihovny Václava Havla, bývalý senátor a v minulosti též 1. velvyslanec ČR v USA či velvyslanec v Izraeli a Velké Británii Michael Žantovský (74) nechyběl na posledním rozloučení na Hradě, ani později během koncertu Karel žije dál v Lucerně.

Žantovský byl v roce 1997 a později ještě v letech 2001–2002 předsedou ODA. V prvním případě nahradil Jana Kalvodu, v tom druhém Daniela Kroupu. Patřil k zakládajícím členům Občanského fóra a byl i tiskovým mluvčím a poradcem prezidenta Václava Havla v době, kdy byl kancléřem právě Schwarzenberg.

Pohřeb Karla Schwarzenberga: Michael Žantovský | Blesk:FOTO:CNC/ KAREL KOPAC

Alexandr Vondra a Michael Žantovský na pódiu v Lucerně | Blesk:RENATA MATEJKOVA

I politická kariéra filosofa a signatáře Charty 77 Daniela Kroupy (74) je spojena s Občanským fórem a v letech 1991 až 2003 s ODA, kde působil  i jeden čas coby předseda (1998–2001).

„Vstup aristokratů do demokratické politiky vždy vyvolával podezření, že jejich motivem je touha opět zaujmout mocenské pozice. Pro většinu z těch, kteří se k něčemu takovému odhodlali, se stala nejschůdnější cestou diplomacie, v níž mohli uplatnit svou uhlazenost, jazykovou výbavu a mezinárodní kontakty. Právě touto cestou se vydal Karel Schwarzenberg,“ vzpomínal Kroupa na Schwarzenberga na Českém Rozhlase.

„Nikoliv ze své iniciativy, ale na výzvu hlavy státu nastoupil službu vedoucího hradní kanceláře a po jejím naplnění vstoupil do malé politické strany, která mu byla programově i lidsky nejbližší (ODA). Jako řadový člen s ní prožil vzestup i pády a přes malé vyhlídky na zvolení za ni kandidoval do Senátu. Jeho úspěch mu otevřel cestu do vrcholové politiky včetně předsednické funkce v nové straně (TOP 09) a posléze k roli ministra zahraničí,“ dodával Kroupa, který Schwarzenberga označil za moderního šlechtice, který oplýval jedinečnou kombinací šlechtické noblesy s lidovostí či nezpochybnitelným vlastenectvím.

Daniel Kroupa na posledním rozloučení s Karlem Schwarzenbergem (9.12.2023) | Foto Blesk - Jiří Koťátko

Mezi zahraničními hosty na pohřbu Karla Schwarzenberga nebyli „jen“ příslušníci modré krve. Vedle šlechticů dorazil i bavorský politik a někdejší dlouholetý europoslanec Bernd Posselt (CSU), představitel Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Jako předák sudetských Němců jednal Posselt v minulosti se Schwarzenbergem coby ministrem zahraničí.

„Vystupoval jako český vlastenec a přesvědčený Evropan, který přehodil výhybky směrem k lepší české a pro nás také lepší středoevropské budoucnosti,“ tvrdil Posselt po Schwarzenbergově prohře v prezidentském klání s Milošem Zemanem. 

Pohřeb Karla Schwarzenberga: Bernd Posselt | Blesk:FOTO:CNC/ KAREL KOPAC

Miroslav Kalousek , Schwarzenbergův přítel, dlouholetý politický souputník a spoluzakladatel TOP 09, který se s knížetem potkal ve vládní lavici Topolánkova kabinetu a do konce jeho života si s ním vykal, vzpomínal před obřadem na Karla Schwarzenberga v rozhovoru pro Blesk Zprávy.

„Každý chlap se občas naštve. Pro něj bylo typické, že se vždy naštval jen na chvilku kvůli úplným maličkostem. Skutečně vážné věci dokázal řešit s nesmírným klidem a nadhledem. Legendární byly situace při jeho fotografování na kampaň. Nešťastný každý, kdo musel Karlovi vysvětlit, že jedna fotka nestačí, že se musí fotit třeba půl hodiny. Nesnášel, nechápal, dokázal se při tom rozčílit. Nikdy to samozřejmě nebylo ve zlém,“ říkal Kalousek.

Ve Svatovítské katedrále Kalousek vystoupil s modlitbou. „Modleme se za ty, kterých se dotklo bezpráví totalitních režimů minulých století, za všechny, kteří museli opustit své domovy a svou vlast, i za ty, kteří jsou nuceni k útěku v těchto dnech. Kéž každý najde svůj ztracený domov, dokáže odpustit a žít v pokoji,“ předčítal Kalousek.

„Modleme se za našeho zemřelého a jeho nesmrtelnou duši. Kéž se na něm i na nás projeví síla božího milosrdenství a je uveden do slávy nebe, kde se s ním toužíme jednou setkat,“ dodával Kalousek již s žalem pokřiveným obličejem.