Pavel hostil prezidenty V4: Řešili i hrozbu napadení Ruskem! „Podpora Ukrajiny je zásadní“

• Podpora Ukrajiny je zásadní pro naši bezpečnost, zároveň je krokem přirozeně lidským, uvedl dnes prezident Petr Pavel po summitu hlav států zemí Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) na Pražském hradě.
• Rusko podle Pavla musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Podporu napadené zemi však vyjádřily i další tři hlavy států - Polska Andrzej Duda, Slovenska Zuzana Čaputová a Maďarska Katalin Nováková.
• Duda má za nutné mobilizovat spojence k dalšímu poskytování pomoci Ukrajině - a to i ukrajinským uprchlíkům. Čaputová považuje pomoc pro Ukrajinu za důležitou a smysluplnou, neboť zájmem je stabilita a mír v regionu.
• Nováková řekla, že společným stanoviskem V4 je, že Rusko nesmí válku vyhrát. „Stojíme za Ukrajinou a snažíme se jí poskytnout maximální pomoc, aby ve válce měla možnost ochránit svoji zemi i svůj národ,“ tvrdila.
• Celé NATO podle Pavla vnímá Rusko jako největší hrozbu v Evropě, z čehož vyplývá nutnost se na ni reálně připravovat.
• Přes dnešní shodu hlav států zemí V4 to bylo právě téma války na Ukrajině, na které v poslední době jednotlivé země skupiny nahlížely rozdílně. Maďarsko odmítá napadené zemi dodávat zbraně, nová slovenská vláda Roberta Fica se vyjádřila podobně.
• Pavel dnes řekl, že nenabyl dojmu, že by některá ze zemí měla diametrálně odlišný názor. Lišení se v detailech je podle něj naprosto přirozené. To, že některá země dá větší důraz na konkrétní vojenskou pomoc a jiná například na materiální, humanitární či finanční, je podle české hlavy států nakonec dobře, protože ze „střípků se skládá celá skládačka pomoci, kterou Ukrajina potřebuje.“
• Hlavy států řešily také situaci na Blízkém východě po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října. „Zájmem Evropy je, aby teroristická organizace Hamás byla poražena, aby v Gaze nenastala humanitární katastrofa a konflikt se dál nerozšířil do regionu,“ řekl Pavel.
• Podle Novákové je shoda na tom, že je nutné předcházet další eskalaci konfliktu a učinit vše pro zamezení civilním obětem. „Vzhledem k tomu, že jako rukojmí drží občany Maďarska, bych chtěla vyzvat Hamás, aby okamžitě propustili rukojmí,“ řekla.

„Bylo mi velkou ctí dnes na Pražském hradě přivítat paní prezidentku Čaputovou, paní prezidentku Novák a pana prezidenta Dudu při příležitosti tradičního setkání prezidentů zemí V4 konaného v rámci českého předsednictví,“ uvedl Pavel na závěrečné tiskovce.

Visegrádská skupina by měla fungovat především ve prospěch občanů, poznamenal Pavel. České předsednictví usiluje o návrat ke kořenům visegrádské spolupráce, principům svobody a demokracie, dobrých sousedských vztahů a spojenectví v EU a NATO, pokračoval český prezident.

„Vrací se k odkazům prezidentů Havla, Antala a Walesy. I když se naše názory a názory ostatních představitelů zemí V4 v čase mění, zůstáváme a zůstaneme sousedy, naším úkolem proto je usilovat o dobré sousedské vztahy. Je důležité, abychom navzájem znali své pozice, věděli, kde máme průsečíky, kde můžeme intenzivně spolupracovat a ve kterých oblastech se lišíme,“ pokračoval Pavel.

Pavel: Ruská agrese dopadá na nás všechny

Pavel se dostal během tiskovky i k ožehavému tématu v podobě podpory Ukrajiny. Na ní se představitelé zemí V4 zcela neshodnou. „Ruská agrese dopadá na nás všechny, podpora Ukrajiny je proto zásadní pro naši bezpečnost. Zároveň je také krokem přirozeně lidským. Rusko musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Musíme proto odhodlaně pokračovat ve všestranné podpoře Ukrajiny a jejich občanů. Je to v našem zájmu,“ apeloval Pavel.

„Velkou výzvou pro nás všechny zůstává situace na Blízkém východě. Naším zájmem jako Evropy je, aby teroristická organizace Hamás byla poražena, aby v Gaze nenastala humanitární katastrofa a aby se konflikt dál nerozšířil do regionu,“ upozornil Pavel.

Pracovní oběd na Hradě

Zatímco dopoledne se řešila převážně ekonomická témata i témata spolupráce v oblasti vzdělávání či kultury, nebo v dopravě (ohledně infrastrukturních projektů jako jsou dálnice a vysokorychlostní železnice), při pracovním obědě na Hradě se měla naskytnout hlavám států V4 za zavřenými dveřmi šance na upřímnou výměnu názorů mezi osmi očima.

„Řeč by mohla být určitě o vojenské pomoci Ukrajině,“ řekl Blesku zdroj z diplomatických kruhů. V názoru na ni je ale V4 silně rozdělená.

Česko i Polsko se za Ukrajinu postavily a Kyjev ve velkém podporují. Stejně tak to mělo donedávna i Slovensko. To ale s návratem Roberta Fica zpět do premiérského křesla otočilo kormidlo maďarským směrem, kde vláda pod vedením Viktora Orbána takovou pomoc odmítá od počátku konfliktu.

Rozpory nechali stranou

Projevily se rozpory i dnes? „Já jsem nenabyl dojmu v průběhu celého jednání, že bychom měli mezi našimi zeměmi na Ukrajinu nějak diametrálně odlišný názor. To, že se můžeme lišit v některých detailech, to je naprosto přirozené. Ale shodli jsme se všichni na tom, že je v našem bezprostředním zájmu, aby Ukrajina ve svém úsilí uspěla a naopak Rusko neuspělo. Shodli jsme se v tom, že musíme nadále Ukrajinu podporovat ve všech druzích pomoci, ať už je to makrofinanční, materiální případně i vojenská pomoc. Shodli jsme se v tom, že vidíme situaci na Ukrajině realisticky a vnímáme i celou řadu problémů, nejsme v zajetí žádných nenaplnitelných očekávání,“ ujišťoval Pavel.

Děkovali Pavlovi

Polský prezident Andrzej Duda mluvil o „velice zajímavém jednání“ a „skvělé atmosféře“. Děkoval Pavlovi za pohoštění a organizaci setkání na Hradě.

„Děkuji panu prezidentovi, že tak dobře zvolil témata pro diskuzi. Hovořili jsme i o další podpoře pro Ukrajinu, o situaci spojené s bezpečností v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajinu. Řekli jsme si, že Ukrajina stále potřebuje podporu a že bychom měli podporovat Ukrajinu,“ ujišťoval Duda s tím, že je třeba mobilizovat i spojence, aby byla tato pomoc dál poskytovaná.

Pro hosty přitom byla připravena i kulturní vložka. Ve Španělském sále prezidentům i delegacím zahrál Visegrádský kvartet složený z hudebníků členských zemí.

„Děkuji prezidentu Petru Pavlovi za organizaci dnešního summitu V4 v Praze. V rámci zemí V4 se ne vždy na všem shodneme, ale dnes se soustředíme na hledání průniků, na praktickou spolupráci a posilování vztahů mezi našimi zeměmi,“ uvedla na instagramu Zuzana Čaputová.

Na tiskovce připomněla, že jde o její poslední summit V4 ve funkci prezidentky. „Naše pomoc Ukrajině je důležitá, smysluplná, protože je to především zároveň i náš zájem, zájem na stabilitě a míru v tomto regionu,“ glosovala situaci kolem Ukrajiny.

Nováková: Rusko nesmí vyhrát tuto válku

„Kromě hrozeb, jako je nelegální migrace a válka na Ukrajině, budeme diskutovat i o nových hrozbách, jako je blízkovýchodní krize a uzavírání vnitřních hranic,“ uvedla v průběhu návštěvy maďarská prezidentka Katalin Nováková.

„Maďaři, Poláci, Češi a Slováci mají společné hodnoty a zájmy, které můžeme nejlépe zastupovat společně,“ doplnila.

Na tiskovce Katalin Nováková uvedla, že v setkání byly patrně inovativní prvky, ocenila, že zazněla klasická vážná hudba ve Španělském sále. „I v oblasti kultury je celá řada hodnot, které nás spojují,“ poznamenala.

„Dobrá zpráva spočívá v tom, že spolupráce V4 žije, existuje a má před sebou skvělou budoucnost. Všichni, kteří pohřbívali visegrádskou spolupráci, vidí, že svazek mezi zeměmi existuje už 700 let a naším záměrem je udržet ho i nadále,“ vzkázala maďarská prezidentka.

„Samozřejmě jsou i otázky, ve kterých se do detailu neshodneme,“ připustila Nováková. V4 však podle ní představuje srdce Evropy a je zárukou bezpečí. „Je to jakýsi bezpečný ostrov v srdci Evropy,“ poznamenala. Za obzvlášť významnou proto považuje ochranu vnějších hranic Schengenu „proti nelegální migraci a proti případným teroristickým akcím“.

Zmínila však i téma Ukrajiny. „Máme společné stanovisko, které spočívá v tom, že Rusko nesmí vyhrát tuto válku. Stojíme za Ukrajinou,“ uvedla Nováková. „Pomoc Ukrajině se budeme snažit poskytovat i nadále,“ poznamenala a zmínila i početnou maďarskou menšinu na Ukrajině. „Pokud si přeje Ukrajina evropskou perspektivu, tak musí akceptovat, že ochrana menšin nemůže být předmětem vyjednávání. Je třeba pokročit na Ukrajině v této oblasti dál,“ míní.

Řehka vítal v Praze šéfa Vojenského výboru NATO: Rusko nesmí uspět, Ukrajinu musíme podporovat dál

Hrozba ruského útoku a přípravy na něj

Při dotazech reagovali prezidenti i na potenciální ohrožení ze strany Ruska i pro země střední Evropy. „Analýzy je třeba brát jako realistické varování, ne jako něco, co se musí stát. Podle současných kalkulací by Rusko potřebovalo minimálně 5 - 7 let na obnovu bojeschopnosti. Na druhou stranu je v této kalkulaci mnoho proměnných, které mohou tu situaci změnit. Bude skutečně výrazně záležet na tom, jaký bude výsledek konfliktu na Ukrajině, jak z něho vyjde Ukrajina, jak z něho vyjde Rusko a hlavně jaké bezpečnostní nastavení bude dohodnuto po tomto konfliktu,“ uvedl Pavel.

„Nejenom ČR, ale celé NATO vnímá Rusko jako hrozbu číslo 1 v Evropě a z toho vyplývá nutnost připravovat se reálně na takovou hrozbu. Všechny armády tuto hrozbu reálně berou, všechny armády se připravují na to, že může nastat konflikt vysoké intenzity v Evropě,“ poznamenal Pavel.

Duda: Posilujeme naší armádu, aby se agresorovi nevyplatilo zaútočit

„My realizujeme program modernizace a posílení polské armády. Musíme si říct pravdu a upřímně, že to je výsledek našich závěrů z ruské agrese na Ukrajinu,“ navázal Duda a mluvil o nákupech vojenské techniky z USA či Jižní Koreje včetně nákupu stíhaček F-35, raketometů HIMARS, bitevních vrtulníků Apache či tanků Abrams nejnovější generace.

„Máme již téměř 200 tisíc vojáků, ale chceme, aby ten potenciál byl ještě větší (...) Jde o to, abychom byli tak připraveni vůči potenciálnímu agresorovi, aby se nikomu nevyplatilo na nás zaútočit,“ poznamenal Duda a věří, že se země NATO dokáží ubránit před každým útočníkem, pokud všechny země budou realizovat své závazky. „Věřím, že společně zajistíme naše obyvatele před jakýmkoliv útokem,“ dodal.

Čaputová podotkla, že se celé východní křídlo NATO začalo přizpůsobovat změněné bezpečnostní situaci. „Máme mezinárodní bojovou skupinu pod vedením ČR,“ upozornila s tím, že země V4 pomáhají zabezpečit slovenský vzdušný prostor.

Pavel: Zima bude pro Ukrajinu velmi složitá. Konflikt na Blízkém východě má výbušný potenciál

Důležitá stavba silnic a dálnic

Polský prezident Duda zmínil však třeba i silnice, vysokorychlostní železnice a další infrastrukturní záměry, které zvětšují konektivitu propojení zemí střední Evropy. „Ve střední Evropě to má obrovský rozvojový význam,“ poznamenal Duda.

Zmínil však i bezpečnostní rozměr. „Poslední roky, když jsme stavěli další úseky Via Carpatia, které usnadňují našim vojákům a příslušníkům pohraniční stráže pohyb ze severu na jih a z jihu na sever, ukazují, že to umožňuje nejen lepší střežení hranice a zajištění bezpečnosti v souvislosti s hybridními aktivitami, které vede běloruský režim na našich hranicích a posílá nám migranti. V době, kdy musíme podporovat Ukrajinu ,tak to umožňuje pohyb pomoci na Ukrajinu přes Polsko,“ říkal Duda.

„Hovořili jsme také o bezpečnosti co se týká elektřiny, hovořili jsme ale také o ochraně klimatu, před námi je konference COP v Dubaji,“ pokračoval Duda s tím, že mj. se prezidenti bavili o tom, jak by měl vypadat energetický mix v jednotlivých zemích. „Posilování nezávislosti a diverzifikace zdrojů je nevyhnutelná v konkrétním, reálném kontextu,“ podotkla Čaputová.

Svoboda: Spory mají premiéři

Kromě pomoci Ukrajině se očekávalo, že by státníci mohli otevřít ještě jedno sporné téma. „V té rovině, kde se státy V4 rozdělují, je i přístup k právnímu státu,“ sdělil Blesku bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (SOCDEM). Právě právní stát dlouhodobě kritizuje Evropská unie u Maďarska a Polska. „Jsme součástí politického celku (EU), ve kterém respektujeme stejné hodnoty a pravidla. Tak je v našem zájmu, aby Česko nebylo vnímáno třeba jako Maďarsko,“ dodal Petříček na otázku, zda by Česko mělo tuto otázku na V4 řešit.

Exšéf české diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL) si nemyslí, že dnes mělo dojít na nějaké hádky. „K velkému rozdělení nedojde, protože tam budou prezidenti, a ne premiéři, kteří jsou hlavními aktéry těch sporů,“ řekl Blesku Svoboda.