Fiala se po nemoci vrací k úřadování. Pavla požádalo ANO, aby zvážil podpis pod balíček

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) se v sobotu 11. listopadu vrátil z cesty po Africe, kvůli nemoci pak v úterý zrušil svůj program - včetně středečního rozhovoru pro Blesk v pořadu Ptám se, pane premiére či páteční připomínky Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva na Národní třídě.

V úterý Fiala ve Strakově akademii přijal hejtmany na pravidelné schůzce, jednat zřejmě budou o rozpočtovém určení daní. Kraje žádají zvýšení podílu regionů na výnosu z daní a změnu rozdělení peněz mezi jednotlivé regiony, vládě postupně předložily šest návrhů.

Hledají shodu s kraji

Kabinet tvrdí, že je připraven změnu udělat, ale je třeba, aby na ní byla shoda mezi kraji. „Před dvěma měsíci se nenašla,“ řekl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům 8. listopadu. Změny by mohly platit od roku 2025 či 2026. Mezi sdílené daně patří DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob.

Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob.

Válek a Bek chtějí víc peněz

V podvečer na úřadu vlády vystřídají hejtmany ministři ekonomických resortů. Budou jednat o požadavcích ministerstev školství a zdravotnictví na navýšení rozpočtu pro příští rok.

Ministři Mikuláš Bek (STAN) a Vlastimil Válek (TOP 09) pod tlakem odborů hledají miliardy na navýšení výdělků v příštím roce. Právě Bek přitom také rušil program z důvodu nemoci.

Oslavy 17. listopadu na »Národce«: Bez Fialy, s Pavlem... A Babiš po letech nadávek vyvázl hladce

Pavel se sešel se stínovou vládou ANO

ANO v úterý požádalo prezidenta Pavla, aby zvážil svůj podpis pod vládní konsolidační balíček. Podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka se schůzka týkala i vládních návrhů na změny důchodového systému a obecně konsolidaci veřejných financí.

Konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun, schválil 8. listopadu Senát. Pokud by Pavel chtěl balíček vetovat, má na to lhůtu 15 dní. "Požádala jsem prezidenta, aby zvážil svůj podpis pod tímto balíčkem, je to špatně pro českou ekonomiku, občany i průmysl," řekla Schillerová.

K vetování balíčku vyzvala dříve Pavla opoziční SPD. Pavel na dopis SPD reagoval slovy, že vnímá výhrady k balíčku, ale i důvody, které vedly vládu k tomu, aby ho připravila. Veto žádal před dvěma týdny při schůzce s Pavlem i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Pavel by tak podle něj vyslal signál, že vnímá vážnost situace ve společnosti. Pavel podle Schillerové dnes návrh ANO vyslechl, své rozhodnutí ale nesdělil.

Pokud se Pavel nerozhodne předpis vetovat, ANO se téměř jistě obrátí na Ústavní soud, uvedla Schillerová. Kritizovala v té souvislosti pevně zařazený termín hlasování Sněmovny ve chvíli, kdy se ještě chtěly k balíčku vyjádřit desítky poslanců, ale i zpětnou účinnost některých ustanovení. Protiústavní je podle ní i zmrazení platů soudců. "Debatujeme o tom s ústavními experty. Je téměř jisté, že bychom se na Ústavní soud obrátili," uvedla.

Lídři stínové vlády ANO představili Pavlovi také své způsoby řešení konsolidace veřejných financí či připomínky k vládnímu plánu na úpravy důchodů.

Ministr práce a sociálních věcí Jurečka představil minulý týden reformní změny penzí. Důchodový věk v Česku by se měl podle vládního návrhu postupně dál zvyšovat nad 65 let podle doby dožití. Stanovit se má minimální penze ve výši 20 procent průměrné mzdy.

Výpočet nových důchodů by se měl postupně snížit. Za dobu péče o děti a blízké by se měl při stanovení penze započítávat fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy. Opatření má postupně nahradit v nových důchodech výchovné, které by zůstalo jen na třetí a další dítě.

Výdaje na důchody prudce rostou. V příštím roce by měly tvořit téměř třetinu všech výdajů státu. Na penzích by se mělo vyplatit přes 700 miliard korun, vybere se na ně ale asi kolem 660 miliard korun. Letos za první tři čtvrtletí deficit přesáhl 58 miliard korun. Podle ekonomů a expertů je beze změn systém neudržitelný.