Řehka vítal v Praze šéfa Vojenského výboru NATO: Rusko nesmí uspět, Ukrajinu musíme podporovat dál
Je nezbytné, aby Rusko v konfliktu na Ukrajině neuspělo, pokud by vyhrálo, nebyl by to konec nejistoty v Evropě, ale začátek ještě větší nejistoty. Po jednání s českým náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou to novinářům řekl předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Ukrajinu je podle něj potřeba podporovat, jak dlouho bude třeba. Tématem jednání bylo podle Řehky například hodnocení současných hrozeb v severoatlantickém prostoru i mimo něj, naplňování obranných plánů a český příspěvek do nich.
Konflikt na Ukrajině podle Bauera nekončí, protože Rusko v něm pokračuje. Pokud by v tom případě nepokračovala Ukrajina, ztratí svou zemi, míní Bauer. Ukrajinci proto podle něj musí pokračovat, aby Rusové nedosáhli svých strategických cílů. "Naší povinností je pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho, jak bude třeba," uvedl.
Bauer po jednání také vyzdvihl národní odolnost jako základ kolektivního odstrašení a obrany, je podle něj zásadní pro snahu NATO zajistit bezpečnost občanů a demokratických hodnot. Rozhodnutí Ruska začít a pokračovat v agresi vůči Ukrajině zahájilo novou éru kolektivní obrany Severoatlantické aliance (NATO), uvedl. Ta podle něj vyžaduje, aby se země připravily na to, že konflikt může vypuknout kdykoli.
"Je naší povinností, abychom se snažili předejít konfliktu," uvedl po jednání Řehka. To se dá dělat jen budováním účinné obrany, ČR má přitom podle něj velké štěstí, že na odstrašení a obranu není sama. Zároveň varoval před představou, že ČR bude v bezpečí díky NATO, které přijde na pomoc, když bude potřeba. "My jsme (Severoatlantická) aliance, my jsme ti, kdo musí budovat schopnosti," uvedl Řehka.
Bauer také ocenil českou podporu Ukrajiny, přijetí statisíců ukrajinských uprchlíků, výcvik tisícovek ukrajinských vojáků a poskytnutí vojenského materiálu. Česko se podle něj podílí na bezpečnosti celého NATO, například vedením nové bojové jednotky NATO na Slovensku nebo vysíláním jednotek do Litvy a Lotyšska.
Návštěva Bauera v Česku je podle Řehky významnou událostí a příležitostí přinést český pohled na věc. Ocenil Bauerovu otevřenost a profesionalitu.
Představitel NATO se v Česku kromě šéfa armády sejde také s náměstkem ministryně obrany Danielem Blažkovcem nebo zástupci Parlamentu. Setkat se má i s prezidentem Petrem Pavlem, který funkci předsedy Vojenského výboru NATO zastával v letech 2015 až 2018.
Spojené státy na ženevských jednáních vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby přijala jejich návrhy mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel obeznámený s nedělními jednáními o míru. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o 19 bodech. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Kyslycja dnes ženevská jednání označil za „intenzivní, ale produktivní“ úsilí, které vedlo k podstatně revidovanému návrhu. Ten prý obě strany vnímaly nakonec pozitivně. Nejspornější záležitosti, včetně otázek území a širších vztahů mezi NATO, Ruskem a Spojenými státy, však byly podle Reuters vloženy do závorek, aby o nich mohli přímo rozhodnout americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj. Dcera bývalého prezidenta Jihoafrické republiky Jacoba Zumy čelí obvinění ze strany své sestry, že najala jihoafrické muže, aby nedobrovolně bojovali ve válce na Ukrajině. Informovala o tom dnes média. Případem se nyní zabývá podle agentury AP policie. Nkosazana Zumaová-Mncubeová viní svojí sestru Duduzile Zumaovou-Sambudlaovou a další dva lidi z toho, že najali 17 jihoafrických mužů do ruských žoldnéřských uskupení. Tvrdili jim přitom, že se v Rusku zúčastní bezpečnostního cvičení, aby pak mohli pracovat jako bodyguardi pro stranu Jacoba Zumy uMkhonto we Sizwe (MK), uvedla mluvčí jihoafrické policie. Podrobnosti o dvou dalších obžalovaných ale podle AP nejsou zatím k dispozici.
