Podcast: Se Schwarzenbergem se v mládí schoval před nálety. Jaký byl první lov knížete ve svém revíru?

Bývalý lesník a nadšenec do umění Václav Vlček patří mezi poslední pamětníky, kteří se mohou pochlubit, že chodili na svačiny do knížecího zámku. Karel Schwarzenberg sice měl svého soukromého učitele a vychovatelku, ale od roku 1942 chodil i do čimelické dvojtřídky mezi ostatní děti. S kluky si v parku s oblibou hráli na partyzány a občas dostávali na zámku občerstvení. „Dodávali tam ještě teplý chleba a každý, kdo tam pracoval, tak dostal namazaný krajíc. Většinou to byla výborná paštika,“ pomlaskl si pamětník.

S o dva roky mladším kamarádem prováděli i různé klukoviny. Jeden z nejnebezpečnějších kousků, co vyvedli, se udál 2. nebo 3. května 1945 při náletu spojeneckých hloubkařů. Učitel po rošťácích chtěl, aby se schovali v ohradě pro bažanty mezi stromky, jenže kluci ho neposlouchali. „My jsme tam přebíhali vždycky z jednoho místa na druhé,“ líčil, jak jančili, ale nakonec přeci jen poslechli. „On za nás zodpovídal, to byla vážná věc.“

Najednou nebyl

Orličtí Schwarzenbergové byli dle Václava Vlčka v Čimelicích vždy v oblibě. O své zaměstnance dobře pečovali a nad plat jim čas od času přidali i něco navíc. Hajní kupříkladu dostávali část z ulovené zvěře. Když se pak v červnu 1945 volil předseda Revolučního výboru, místní si vybrali Karla Schwarzenberga staršího. Po únorovém převratu komunistů byl ale knížecí rodině zabavený majetek a v prosinci Schwarzenberové emigrovali do Rakouska. „Najednou nebyl,“ popisoval Václav Vlček, jak jeho kamarád zničehonic zmizel.

Mše za Schwarzenberga (†85) v Čimelicích: Obří zájem lidí, farář přidal dojemnou vzpomínku

Dlouhých 20 let se přátelé neviděli, ačkoliv mu Václav Vlček poslal dopisy, v nichž Schwarzenbergovi vylíčil, v jakém stavu se nachází jejich panství. K jejich setkání došlo v roce 1968 úplnou náhodou. S manželkou přijeli tehdy na parkoviště k Orlíku a z obrovské dálky viděl Vlček tři postavy a v jedné z nich rozeznal Karla Schwarzenberga. „Manželka koukala!“ smál se s tím, že i jeho kamarád ho poznal a s chutí se dali do řeči.

Pán ve svém lese

V roce 1990 se pak Vlček stal i jeho zaměstnancem a vykonával pozici lesníka. Po restituci si Karel Schwarzenberg přál jít na lov ve svém revíru. Jenže kníže ještě neměl v Československu vyřízený zbrojní průkaz, takže si od Vlčka půjčoval jeho flintu. Vlček pro něj vytipoval 3 místa, o nichž věděl, že tam tutově přijde krásný srnec. „Čekali jsme osm hodin a byl tam jen takový bídák, měl malé růžky a producíroval se před námi,“ vyprávěl Vlček, který doufal, že k návratu Schwarzenberga do revíru se ukáže statnější kus, ale nakonec ho přeci jen kníže střelil. A přímo výstavní ránou! „V oboře v Květově měl ty růžky na nočním stolku. Ptal jsem se, proč to tam má a on mi odpověděl: ‚Vždyť to byl první kus, který jsem střelil ve svém revíru!‘“ sdílel svou vzpomínku pamětník.

Jakým je lovcem Schwarzenbergův syn a které další významné osobnosti vzal Václav Vlček na lov, prozradil v Blesk Podcast: