Poslanci řešili přesuny miliard v rozpočtu 2024, ANO zuřilo: „Totální šlamastyka“ s energiemi!
Poslanci se dnes opět sešli nad návrhem státního rozpočtu na rok 2024. Proběhlo jeho druhé čtení, což znamená, že poslanci mohli přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. ANO bouřilo kvůli cenám energií pro příští rok a tlačilo na to, aby hrazení příspěvku na obnovitelné zdroje (POZE) opět, stejně jako letos, plynulo ze státního rozpočtu. Karel Havlíček (ANO) kritizoval Fialovu vládu za to, že dostává lidi kvůli energiím do „totální šlamastyky“.
- Základní parametry návrhu státního rozpočtu schválila Sněmovna v prvním čtení. Schodek rozpočtu je plánovaný ve výši 252 miliard korun.
- Příjmy, výdaje a schodek už poslanci měnit nemohou. V dnešním druhém čtení rozpočtu ale přednesli 104 pozměňovacích návrhů. Většina z nich pochází od opozičních poslanců.
- Plánované příjmy rozpočtu se oproti letošku zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun.
- ANO navrhovalo mj. nepřenášet poplatky za obnovitelné zdroje (POZE) zpátky na domácnosti a firmy, ale dotovat je i pro rok 2024 ze státního.
- Alena Schillerová (ANO) ve Sněmovně kritizovala vládu, že používá „účetní triky“. „Skutečnou prioritou je bobtnající stát, což nezpochybnitelně dokládají rostoucí náklady na provoz státu a platy ve veřejné sféře,“ vytkla dnes návrhu. Za poražené kapitoly označila ministerstvo zdravotnictví, dopravu či průmysl a obchod.
- Za příčiny nedostatku označila Schillerová „špatné kroky vlády, vedoucí k podlomení hospodářského růstu“, neschopnost řádně vybírat stávající daně a generovat úspory na provozu státu.
S úvodním slovem dnes vystoupil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Shrnul v rychlosti schválené parametry rozpočtu. „Poslanecká sněmovna v prvém čtení schválila celkový deficit 252 miliard korun,“ připomněl, že se parametry nemohou měnit. Ve vládní rozpočtové rezervě musí zůstat minimálně 6 576 170 957 Kč, upozornil Stanjura.
„Předložený návrh rozpočtu je vysvědčením špatného ministra financí, krytého slabým a neinformovaným premiérem,“ kritizovala ostře Stanjuru Alena Schillerová (ANO).
Havlíček: Totální šlamastyka u energií
ANO se rozhodlo podat desítky návrhů na přesun peněz v rozpočtu 2024. Největší změnou by podle Aleny Schillerové (ANO) měl být návrat hrazení příspěvku na obnovitelné zdroje (POZE) ze státního rozpočtu, jako tomu je v letošním roce, aby se neprojevoval v cenách elektřiny pro domácnosti a firmy.
Příspěvek POZE byl za letošek jako pomoc domácnostem a firmám s cenami energií odpuštěn. Od ledna 2024 se však má do účtu za elektřinu tahle položka opět vrátit.
Karel Havlíček (ANO) míní, že vláda nás dostává do „totální šlamastyky“. „Fialův kabinet převádí 64, možná dokonce 65 miliard korun na spotřebitele, čili na zákazníky jakožto firmy a na domácnosti a to v tzv. regulované složce energií. To se nepochybně projeví v koncových, čili celkových cenách,“ varoval Havlíček.
Podle Havlíčka je přitom možné nepřevádět tuto částku na zákazníky a vláda nemluví v této chvíli pravdu.
„40 procent domácností za předpokladu, že se nic nezmění na tom vládním návrhu, bude mít nárůst cen celkové elektřiny v řádu jednotek procent, 45 procent v řádu nízkých desítek procent, 15 procent ve vyšších desítkách procent. Bude to podle toho, jakým způsobem se fixovalo, nefixovalo atd. Co se týče firem, tam může být nárůst až v řádu nízkých stovek procent, což je pro nás naprosto nepřijatelné. Principiálně odmítáme to, že by vláda poskytovala domácnostem či firmám nějaké milodary. Je to díky nezodpovědné politice vlády, kdy nechala v roce 2022 vystoupat ceny energií až do výše, kdy jsme se stali zemí s takřka nejvyššími cenami energií,“ upozornil Havlíček.
Průšvih pro firmy. A pomoc penězi z povolenek?
Slova se ujal Havlíček i na plénu jako první z řečníků s přednostním právem. Zmínil „solární tunel“, selhání vlád, které nás až do roku 2030 bude stát „desítky miliard korun ročně“ a právě poplatky za obnovitelné zdroje POZE, které mají opět platit i domácnosti a firmy. Přibližně 26 - 27 miliard padne na vrub spotřebitelů, tedy domácností a firem, vypočítával Havlíček
„Průšvih je v tom, že daleko více by to dopadlo na firmy (...) Bylo by to asi 7 miliard korun, které by šly navíc na firmy, což znamená, že by to byl nárůst 200 - 250 procent. Záleží samozřejmě, jakým způsobem jsou připojeni. Pro ty firmy je to samozřejmě zásadní částka, zejména pro ty energeticky náročné firmy,“ poznamenal Havlíček s tím, že třeba jenom pro Třinecké železárny by to bylo 600 milionů korun navíc, zatímco v ostatních zemích se jde opačným způsobem, což sníží konkurenceschopnost českých firem.
„My jsme navrhovali ponechat obnovitelné zdroje energie na bedrech státu ještě minimálně v tom dalším roce, případně v tom dalším. Rozumím tomu, že by to pro ten stát samozřejmě byl výdaj,“ připustil Havlíček na sněmovním plénu.
„I přesto ten stát má zdroje, kterými může toto pokrýt. Má zde zdroje z windfall tax (...), má zde příjmy z DPH, protože ty energie jsou ve vyšších cenách, tak logicky z toho DPH něco vypadne, a samozřejmě, a to je důležité, má zde vyšší příjmy z emisních povolenek, které se utrhly ze řetězu, nestojí 30, 40 euro, emisní povolenky stojí 90 euro a firmy odvádí výrazně více,“ tvrdil Havlíček.
Ministr Hladík: Takový zdroj neexistuje
Že by se peníze z povolenek daly použít na zlevňování energií, to již odmítl mj. ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Od 1. 1. 2024 ty emisní povolenky nemohou být použité jen tak, ale musí mít na té výdajové stránce jasně svůj účel a ten je popsán v (evropské) směrnici,“ upozorňoval nedávno Hladík.
„Tady někdo vzbuzuje chiméru, že existuje nějaký zdroj, ze kterého by se ty věci mohly platit. Takový zdroj neexistuje, jediným zdrojem by byl větší dluh státního rozpočtu,“ řekl Hladík. Peníze z povolenek jsou podle něj již nyní v rozpočtu. Kromě ANO žádal využití peněz mj. i Svaz průmyslu a obchodu, tuto možnost však odmítl i šéf státní kasy Stanjura.
Schillerová: Chiméra a naprosté fiasko
Rozpočet jako takový cupovala na tiskovce ve Sněmovně Schillerová. „Návrh státního rozpočtu na rok 2024 v podobě předložené pětikoalicí není pro hnutí ANO zklamání, protože jsme od začátku věděli, že tolikrát avizované zatočení s národním dotačním byznysem je obyčejná chiméra ODS, jejíž realizace nemůže dopadnout jinak, než naprostým fiaskem. Tímto fiaskem je předložený návrh rozpočtu na příští rok. Oběťmi Stanjurova údajného boje s národním dotačním byznysem jsou domácnosti a firmy, školy a školky, silničáři, dobrovolní hasiči, váleční veteráni, domovy pro seniory nebo například zoologické zahrady,“ uvedla v úterý Schillerová.
Pro občany, kteří hlavnímu slibu vládních stran uvěřili, by rozpočet zklamáním být měl, poznamenala šéfka poslaneckého klubu ANO. „Rozpočet v navržené podobě zvyšuje provozní náklady státu (...) a povede k narušení sociálního smíru, protože v zemi, kde 3 miliony lidí z 10 milionů každodenně hospodaří na hranici chudoby, nemůžete nejchudším zdražit život o desítky tisíc korun ročně,“ varovala na tiskovce.
Rostoucí provozní náklady státu a „ignorance“
Na jednání Sněmovny exministryně financí uvedla, že na velkolepé květnové tiskovce na Úřadu vlády k úspornému balíčku Fialův kabinet uváděl, že dvě třetiny úspor budou na výdajové straně, „začala se tehdy zaklínat vláda“.
Schillerová vytkla pětikoalici, že porušuje své sliby a zvyšuje výdaje na provoz státu - připomněla při tom slib ušetření 6,1 miliardy korun na provozu státu v roce 2024 a na platech ve veřejném sektoru dokonce 10 miliard korun. Návrh rozpočtu na rok 2024 „nejen že provozní a platové náklady státu o deklarované částky nesnižuje, ale dokonce je zcela bez zardění zvyšuje, ano, provozní náklady státu podle předloženého návrhu neklesají o 6,1 miliardy korun, ale o 2,8 miliardy korun rostou“.
„Je to snad prostá ignorance a netečnost, co dovolí ministru financí z politické strany, která se roky zaklíná zmenšením státu, provozní náklady navzdory bolestivým škrtům ve zdravotnictví a školství zvyšovat?“ rýpla si Schillerová do Stanjury. Tázala se, zda ministr financí není schopen uhlídat ani tento základní symbolický ukazatel, nebo projevuje obyčejnou profesní nekompetenci. „Veškeré úspory opravdu odnesou opravdu jen domácnosti, živnostníci a firmy prostřednictvím vyšších daní?“ divila se Schillerová.
Rostoucí výdaje za vlády ANO
Poslanec Vojtěch Munzar (ODS) oponoval, že za předchozí vlády ANO se naopak rozhazovalo - příjmy sice rostly o 37 procent, ale výdaje o 57 procent. „Za vašich vlád rostly příjmy, ale daleko rychleji rostly výdaje (...) Výdaje se utrhly ze řetězu a neustálé vaše spoléhání na budoucí příjmy, že zaplatí stávající výdaje, se nabalovaly jako sněhová koule,“ podotkl Munzar s tím, že současná vláda se snaží zabržďovat růst výdajů.
Poslanec Jiří Mašek (ANO) nesouhlasil, zvýšené výdaje přičítal pandemii covidu.
Přesuny za 209 miliard korun
Nakonec poslanci přednesli přednesli 104 pozměňovacích návrhů. Chtějí přesunout 209 miliard korun. Většina z návrhů pochází od opozičních poslanců, 14 návrhů přednesli koaliční poslanci. Navrhované přesuny peněz představují téměř deset procent plánovaných výdajů rozpočtu.
Loni ve druhém čtení rozpočtu na letošní rok navrhli poslanci přesuny za 119 miliard, což bylo asi pět procent plánovaných výdajů letošního rozpočtu
Nějaký tandem byl někdy akurátní?
Ty co jmenuješ to byla, a přetrvává, síla. 