Historie vztahů OSN a Česka: Stáli jsme u zrodu a usilujeme o křeslo v Radě bezpečnosti

OSN se zrodila na sklonku druhé světové války a navázala na odkaz své předchůdkyně Společnosti národů, která vznikla v roce 1919 v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“. Zakládající konference OSN se uskutečnila 25. dubna až 26. června 1945 v San Francisku a zúčastnilo se jí 50 států, včetně Československa, které podepsaly Chartu OSN. Organizace oficiálně vznikla 24. října 1945, kdy chartu ratifikovaly Čína, Francie, Sovětský svaz, USA, Británie a většina ostatních signatářských zemí OSN. V současnosti má OSN 193 členských států.

OSN a Československo

V Praze bylo krátce po vzniku této mezinárodní organizace otevřeno na přelomu roku 1947 a 1948 Informační centrum OSN. Bylo jedním z jejích prvních poboček ve světě a nyní je součástí informační sítě OSN ve více než 60 státech.

Černochová výzvou k vystoupení Česka z OSN spustila bouři. Fiala pryč nechce a řekl proč

Československo se na práci OSN aktivně podílelo, bylo spoluautorem i autorem řady návrhů rezolucí a deklarací, které OSN ve své historii přijala. Dvakrát bylo nestálým členem Rady bezpečnosti, v roce 1964 a ve dvouletém funkčním období 1978-1979. Na 39. zasedání Valného shromáždění OSN v roce 1984 byli českoslovenští zástupci místopředsedy politického a bezpečnostního výboru a poručenského (dekolonizačního) výboru. Po řadu let však ale bývala vystoupení československých delegátů na Valném shromáždění pouze ozvěnou sovětského hlasu.

Samostatné Česko vstoupilo do OSN hned

Po rozpadu Československa se samostatná Česká republika a Slovensko staly 19. ledna 1993 členy OSN. Rozhodlo o tom Valné shromáždění organizace na doporučení Rady bezpečnosti poté, co obě republiky podaly 4. ledna téhož roku své žádosti o členství. Oběma státům tak trvalo pouhých 19 dní od vzniku, než získaly svá křesla v OSN. Česká republika a Slovensko se tehdy staly 179. a 180. členem světové organizace. Oba státy byly přijaty aklamací, bez hlasování, což dokazovalo všeobecný souhlas světového společenství s tím, že budou přínosem pro organizaci. Česká republika, která byla přijata jako první, se okamžitě připojila k návrhu rezoluce o přijetí Slovenska jako její spoluautor.

V uplynulých 30 letech byla Česká republika podle webu ministerstva zahraničí zvolena do více než 40 volených orgánů OSN. K vrcholům dosavadního působení ČR v OSN patřilo členství ČR v Radě bezpečnosti v letech 1994 a 1995 a předsednictví 57. valného shromáždění OSN v období podzim 2002 až podzim 2003.

Projev po téměř 30 letech

Loni v září vystoupil s projevem v Radě bezpečnosti ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) jako první zástupce České republiky po téměř 30 letech. Vyzval tehdy ke zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude stíhat ruskou agresi na Ukrajině. Zároveň i s odkazem na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 zdůraznil, že je zapotřebí jednou provždy odmítnout imperialistické touhy Ruska a jeho koloniální politiku. Letos v květnu Lipavský oznámil, že ČR bude kandidovat na nestálé členství v Radě bezpečnosti OSN v letech 2032 a 2033.

Významné bylo rovněž předsednictví v Hospodářské a sociální radě v roce 1997 a obsazení místopředsednických funkcí v řadě volených orgánů OSN. Od loňského května je ČR také členem Rady OSN pro lidská práva, v níž nahradila Rusko, jemuž bylo členství pozastaveno kvůli jeho invazi na Ukrajinu.

Proč Černochová OSN kritizuje

Pozornost nyní vyvolal výrok ministryně obrany Jany Černochové (ODS), která v sobotu na platformě X vyzvala k vystoupení Česka z OSN, a to kvůli rezoluci, kterou v pátek schválilo Valné shromáždění a která vyzývá mimo jiné k humanitárnímu příměří mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem.

Text navržený Jordánskem a dalšími arabskými zeměmi získal podporu 120 zemí, 45 se zdrželo hlasování. Izrael, Spojené státy a dalších 12 zemí včetně Česka, Rakouska, Maďarska a Chorvatska hlasovalo proti. Neuspěl návrh Kanady, v němž mělo být i jednoznačné odsouzení útoku Hamásu. Při něm členové Hamásu 7. října pozabíjeli 1400 lidí, většinou civilistů. Následné izraelské útoky na Pásmo Gazy si vyžádaly přes 8000 životů. Podle izraelského velvyslance Gilad Erdana dala většina světového společenství přijetím rezoluce najevo, že spíše než Izrael podporuje „nacistické teroristy“.

„Má pochopení pro vraždění dětí.“ Izraelci se tvrdě opřeli do šéfa OSN, chtějí jeho hlavu

Čeští koaliční a opoziční politici názor Černochové, že by ČR měla z OSN vystoupit, nesdílejí. Například premiér Petr Fiala (ODS) ale vyjádřil pochopení pro rozhořčení ministryně nad podobou rezoluce. „V OSN budeme nadále prosazovat naše postoje a přesvědčovat o jejich správnosti další státy,“ poznamenal.

Černochová kritizovala OSN v souvislosti s postojem této organizace k Izraeli již v minulosti. Opakovaně navrhovala jako opoziční poslankyně pozastavení členských příspěvků Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). Například 19. prosince 2018 navrhla ve Sněmovně jako předsedkyně sněmovního branného výboru přesun částky více než 30 milionů korun, která odpovídá českému ročnímu příspěvku UNESCO, z rozpočtu ministerstva zahraničí na zvýšení výdajů na obranu. „UNESCO se v uplynulých letech stalo opakovaně předmětem politizace a jeho jméno a kredit byly zneužity k šíření protiizraelské propagandy. Výkonná rada UNESCO ve svých rezolucích opakovaně popřela židovské, ale i křesťanské vazby na svatá místa v Jeruzalémě,“ řekla tehdy ve Sněmovně Černochová.

V prosinci 2021 Černochová kritizovala rezoluci Valného shromáždění OSN, podle níž je jediným platným pojmenováním Chrámové hory v Jeruzalémě její muslimský název Harám aš-Šaríf. „Rezoluce je jasným důkazem, že OSN je pod silným vlivem islámských zemí a nové levice. Jde o opakovaný projev zaujatosti této organizace v blízkovýchodní otázce, kde bych očekávala, že právě OSN bude zachovávat neutralitu,“ napsala tehdy Černochová na svém facebookovém profilu.