Kruté životní zkoušky Mašínové: Příběh sestry Ctirada a Josefa, kteří si prostříleli cestu na Západ

Josef (91) a Ctirad (✝81) Mašínové, o nichž pojednává i v kinech promítaný film Bratři, už desítky let polarizují českou společnost. Jedni je považují za hrdiny, jež bojovali se zbraní v ruce s komunistickým režimem, jiní zase za vrahy, kteří při plánování a útěku do Západního Berlína zabili sedm lidí.

Na jejich boj doplatila celá rodina Mašínů, byli totalitním režimem tvrdě perzekuováni. Na vlastní kůži se o tom přesvědčila i jejich sestra Zdena, zásadová a statečná žena, kterou osud velice tvrdě zkoušel.

K filmu Bratři před několika dny uvedla, že jednala s režisérem i některými herci. „Neočekávám, že budou všechny reakce diváků pozitivní, to by ani nebylo záhodno. Vraceli bychom se tak k totalitě, kdyby všichni kývali,“ uvedla.

Postižení

Zdena se narodila s vážným postižením nohou a značnou část dětství strávila po nemocnicích. První operaci podstoupila, když oslavila druhé narozeniny. V následujících osmi letech pak každý rok absolvovala dvě operace, celkem 16 chirurgických zákroků. Až ve 13 mohla konečně sama chodit! Vystudovala reálné gymnázium a vyšší zdravotnickou školu.

Boj proti zlořádu

Sama Zdena se nedávno nechala slyšet, že není srozuměná s tím, aby dostávala vyznamenání kvůli jménu, kvůli tomu, že je z rodiny Mašínů. „Naše rodina se snažila v naší nádherné, ale nešťastné zemi bojovat proti zlořádu – nacistickému i komunistickému. Považovali jsme to za povinnost, ne abychom za to brali nějaká ocenění. To se nedělá…“

Pavel se setkal se sestrou bratrů Mašínových Zdenou (89). Ocenil její odvahu

Generál

Zdenu Mašínovou navrhl prezident Petr Pavel k ocenění za to, že nikdy neuhnula z cesty, dané rodinným odkazem. Její otec, generál Josef Mašín (1896–1942), za druhé světové války působil v protinacistickém odboji a zaplatil za to životem ve svých 45 letech.

Činnost odbojové skupiny Tři králové byla v roce 1941 odhalena a 13. května gestapo obklíčilo dům v pražských Nuslích, odkud Mašín se svými spolubojovníky odesílal vysílačkou depeše londýnské exilové vládě. Při přestřelce byl zraněn a následně zatčen. Několik měsíců byl pak vězněn, mučen a krutě vyslýchán. Přišel o všechny vlasy, jeho tělo byla jedna krvácející troska. „Při brutálních výsleších nikoho neprozradil,“ uvedl badatel Jiří Padevět.

Nedávno Zdena Mašínová reagovala na dotaz, zda s bratry neodsuzovala otce za to, že šel do odboje, když měl tři děti. „Ne. Právě proto, že měl tři děti. Z toho důvodu!“

Kobylisy

Po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha na konci května 1942 chtělo po Mašínovi gestapo, aby atentát odsoudil. Odmítl a údajně prohlásil, že lituje toho, že Heydricha nemohl zabít on sám!  30. června byl odsouzen k trestu smrti a na Kobyliské střelnici v Praze popraven.

Do protinacistického odboje se za války ještě jako děti zapojili také jeho synové Josef a Ctirad. Po válce byli oba vyznamenáni prezidentem Benešem československou medailí Za chrabrost.

Podřezali policistu

Po převratu v roce 1948 zabavil režim Mašínům téměř celý majetek. Josef se Ctiradem se rozhodli, že proti novým pořádkům budou bojovat se zbraní v ruce. Založili protikomunistickou skupinu a uskutečnili několik ozbrojených akcí. Největší kontroverzi budí jejich přepadení služebny SNB v Čelákovicích, kdy podřezali chloroformem omámeného policistu.

Hrdinové, nebo vrazi? Bratři Mašínové vzbuzují vášně a kontroverzi i po letech

Zdena Mašínová to vidí takto: „Podle mě jednali v duchu toho, v čem jsme byli vychováni. Proti každému to byl velmi krutý režim a úměrně tomu režimu byly použity i prostředky. Bohužel byly i oběti tohoto typu. I mě rodina vychovávala s tím, že za pravdu se musí bojovat a zabitý strážmistr byl ve službách režimu.“ Když se v roce 1953 bratři prostříleli na Západ a zůstalo za nimi sedm mrtvých, zloba režimu dopadla na celou rodinu.

Komunistická msta

Zdena, které bylo tehdy dvacet let, v té době nastoupila jako laborantka na krajské hygienické stanici v Olomouci. 26. listopadu 1953 byla zatčena a následující měsíce vězněna a vyslýchána, nejprve v Olomouci, poté v Praze-Ruzyni. Propuštěna byla až na jaře 1954, estébáci ji ale dál sledovali a znepříjemňovali jí život. Přestěhovala se do Prahy a přes své vzdělání mohla například jen umývat laboratorní sklo. A nemohla se vzpamatovat z krutého údělu, který režim připravil její mámě a strýci Ctiboru Novákovi.

Máma a strýc

Matka Zdena byla odsouzena za spoluúčast na zločinném spiknutí proti republice k 25 letům vězení! Ctibor Novák dostal za velezradu a špionáž rovnou trest nejvyšší a v roce 1955 byl popraven.

Maminka byla vězněna v nelidských podmínkách, téměř rok spala ve vězeňské kobce na holém betonu, bez pokrývky. Již těžce nemocná byla přemístěna do vězeňského pracovního tábora v Pardubicích, kde 12. června 1956 vydechla naposledy.

Ani tak zřejmě nebyla dostatečně naplněna pomsta režimu za její odbojné potomky, takže ostatky zemřelé byly vhozeny bez jakéhokoliv obřadu do šachty hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově. Zdena si tuto bolest ze ztráty matky nese v sobě celý život.

Před komunisty chtěl utéct, ale obětoval se pro přátele. Václava Švédu (†34) před 65 lety popravili

Svatba po 18 letech

V roce 1956 se seznámila s docentem Rudolfem Martinem, byl o dvacet let starší, rozvedený a z předchozího manželství měl dvě dcery. Vzali se až v roce 1973, po 18letém vztahu. Sama děti nechtěla, říkala: „Nemám odvahu do tohoto světa přivést dítě, i kdyby si mělo zopakovat jenom procento toho, co jsem si musela prožít já…“

V 90. letech se věnovala bádání v archivech a v roce 1994 dosáhla plné rehabilitace své matky i strýce. S bratry se po sametové revoluci stýkala v zahraničí. V srpnu 2011 se zúčastnila v Clevelandu pohřbu svého bratra Ctirada. S Josefem je podle nedávného vyjádření díky internetu denně v kontaktu, osobně se navštívili naposledy před třemi lety. Cestování je podle ní přece jen náročné a člověk musí uvážit, co si může dovolit.

Oslavenkyně

Dnes žije v Olomouci, její manžel zemřel v lednu 2010. Loni otevřela v zrekonstruovaném areálu rodinného statku v Lošanech Památník tří odbojů.

A že prezident nechce vyznamenat její braty Josefa a Ctirada? K tomu říká, že nacismus i komunismus byly kruté režimy a podle toho se proti nim, bohužel, musely používat kruté prostředky. „Pro každého je to ale jeho osobní věc, včetně prezidenta. Každý si na to musí udělat svůj názor,“ řekla Zdena Mašínová, která sedmého listopadu oslaví devadesátiny.