Středa 28. února 2024
Svátek slaví Lumír, zítra Horymír
Oblačno 11°C

Ministr Dvořák pro Blesk: Pomoc Gaze neumíme před Hamásem úplně ohlídat

Autor: Daniel Kraus - 
21. října 2023
05:00

Evropská unie pošle na pomoc Palestincům v Gaze trojnásobek dosavadní humanitární pomoci. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (66, STAN) ale pro Blesk přiznal, že sedmadvacítka není zcela schopná ohlídat, aby peníze neskončily i v rukou Hamásu. Promítne se dle něj válka i do evropských voleb? A jak reaguje na útoky expremiéra Andreje Babiše (69, ANO), že je „parazitem“ a  „zbytečným ministrem“?

EU po útocích v Izraeli nejprve mluvila o zastavení humanitární pomoci do Pásma Gazy s tím, že je potřeba ji přezkoumat. Pak ale šéfka Komise von der Leyenová řekla, že se naopak ztrojnásobí. Jak toto hodnotíte?

„Komentáře úplně bezprostředně po útoku byly skutečně trošku zmatečné. Chvilku trvalo, než si všichni ujasnili, co to je humanitární pomoc a co je rozvojová pomoc, kdo jí poskytuje, jaká je současná situace apod. Jestli napřed komisař Olivér Várhelyi (evropský komisař pro sousedství a rozšíření – pozn. red.) prohlásí, že EU veškerou pomoc ukončí, a Janez Lenarčič (eurokomisař pro humanitární pomoc a řešení krizí) pak že ji budeme revidovat, tak to není úplně šťastná komunikace. V praxi ale mají pravdu oba, protože tam aktuálně žádné peníze neposíláme.

A když předsedkyně Evropské komise von der Leyenová oznámila to navýšení?

„Když paní předsedkyně řekla, že ztrojnásobí objem humanitární pomoci, tak to vzhledem k zděšení, které v tu chvíli vládlo kolem dění v Izraeli, vyvolalo, dle mého názoru, ne úplně po právu negativní reakce, že teroristům ještě budeme sypat peníze. Je potřeba si uvědomit, že v Gaze nežije jenom Hamás, ale taky palestinské civilní obyvatelstvo, kterému se určitě humanitární situace zásadním způsobem zhorší. Ta vyjádření znějící z EU ale nebyla šťastně načasovaná.“

Dokáže EU zajistit, že se pomoc skutečně dostane k lidem, kteří ji potřebují?

„To je druhá otázka, jestli jsme schopni si dohlídat, aby to skutečně neskončilo v kapsách Hamásu. Dosavadní zkušenost bohužel ukazuje, že v tom úplně dobří nejsme. Příběhů, kdy se ta pomoc zneužila, je příliš mnoho. Je to velké varování. Revize teď probíhá a její výsledky by měly být co nejdříve známy. Ale jestli jsme schopni utěsnit všechny skuliny, kterými se k ní Hamás dostane, to si upřímně nejsem úplně jist. Na druhou stranu by to nemělo být důvodem, abychom rezignovali na humanitární pomoc, která je dokladem naší lidskosti.“

Od začátku války jsme viděli mnoho propalestinských demonstrací. Kde je hranice mezi svobodou slova a podporou terorismu?

„U demonstrací je to jednoduché. Ve chvíli, kdy to přejde v násilné činy, tak je povinnost zakročit. Ve chvíli, kdy se tam objeví první náznak toho, že demonstrace není až tak pro mír, ale například zplynování Židů, tak je potřeba zakročit. Ale to už většinou lze poznat předem. Ovšem měli bychom být připraveni zakročit právě proto, aby bylo jasné, že jsou meze, které se překročit nesmí. I ty nejpokojnější demonstrace pod palestinskými vlajkami dnes ukazují, že v Evropě to nemáme úplně jednoznačně vyřešeno. Náhled na dění na Blízkém východě je uvnitř Evropy velice rozdílný. Na Blízkém východě jsem strávil hodně času, takže vím, že ta arabská či muslimská kultura má zásadně jiný přístup k mučedníkům.“

Je Česko v Evropě ojedinělé svojí podporou Izraele?

„Není ojedinělá, ale co do míry intenzity podpory Izraeli jsme na přední příčce. V Evropě probíhala docela zásadní debata o tom, jestli, když Evropa vyjádří podporu Izraeli a jeho právu na reakci, tak jestli to bude „právo na reakci“, anebo „právo na úměrnou reakci“. Je otázka, jestli bychom jednoznačnou podporou nevystavili jakési povolení na všechno, co se v budoucnu může stát. Jestli už na začátku dáme nějaký limit - bránit se můžete, ale jenom odsaď posaď. Naštěstí se došlo ke shodě a jednotnému postupu – odsuzujeme teroristický útok, uznáváme právo Izraele na reakci a jsme připraveni poskytovat humanitární pomoc. Ale musíme ji kontrolovat, aby neskončila v nesprávných rukách. Takže dnes ten hlas je, doufám, jednotný a srozumitelný.“

Nedávno proběhly volby v Polsku a na Slovensku. Znamenají nějakou změnu v EU?

„Jako člen vlády se necítím úplně komfortně hodnocením vnitropolitické situace v jiné zemi, nemělo by se to dělat. Teď jsme v sousedství měli dvoje volby, každé dopadly trošku jinak, než se čekalo, a jinak, než si někdo přál. Ale úžasné na tom bylo, že jsme do poslední chvíle nevěděli, jak dopadnou. To znamená, že v těch zemích stále fungují demokratické mechanismy. Zatím vždy proběhlo pokojné předání moci. Takže to jsou velmi pozitivní signály. Evropa je přece jaksi založená na tom, že jsme jednotní v různosti. Zároveň bychom neměli podléhat panice podle toho, co jednotliví hráči vykřikují a prezentují před volbami. Zatím se vždycky ukázalo, že ten vítěz, ačkoliv byl jakkoliv problematizován, se po volbách výrazně zkultivuje. Všichni jsou si dobře vědomi, že členství v EU je velký přínos.“

Má Visegrádská čtyřka na nejvyšší politické úrovni ještě smysl? Váš předchůdce Mikuláš Bek si to nemyslel.

„Vždycky jsem k tomu společenství byl kritický. Ten původní záměr pomoct čtyřem zemím do EU a do NATO byl splněn a teoreticky se mohla V4 rozpadnout. V určité fázi to uskupení ale fungovalo velmi dobře. Hlavy států si před společným jednáním ujasnily noty a pak vystupovaly společně. Jenže potom se to začalo posouvat. Jedna země, a nebudu ji jmenovat, začala vydávat svoje zájmy a cíle za zájmy a cíle V4. Zbývající země neměly pak asi dost odvahy nebo snad potřebu se proti tomu vymezit. Což neznamená, že bychom měli přerušit všechny vazby, ale měli bychom si být vědomi, že V4 není homogenní celek se společným cílem. Naopak už jsme byli svědky nedávné minulosti, kdy její členové šli proti sobě.“

Nelegální migrace se stává nezvladatelnou. Německo a Rakousko dokonce zavedly kontroly na hranicích s Českem. Je řešením migrační pakt?

„Je potřeba efektivněji chránit vnější hranici, je potřeba urychlit návratový proces. Je potřeba urychlit azylový proces, aby v táborech nezůstávali lidi příliš dlouho, a ta procedura se co nejvíc zrychlila. Tohle jsou všechno principy, které v migračním paktu jsou. Odpůrci u nás o tom nechtějí hovořit, protože chtějí tvrdit, že jsme otevřeli migrantům dveře. Neotevřeli - žádné povinné kvóty být nemusí a nebudou. Dohoda je výsledkem vyjednávání mezi 27 zeměmi a jistě by si každá mohla představit nějaký odstavec či paragraf jinak. Zaplaťpánbůh je to společně přijatý dokument. Přestože třeba i já bych si ho uměl napsat nějak jinak, tak jsem rád, že se podařilo aspoň tohle.“

Vy jste dříve zmiňoval, že jeho projednávání v Evropském parlamentu může být obtížně. Bude to teď, vzhledem k narůstajícímu strachu z terorismu, ještě komplikovanější?

„Určitě to bude komplikovanější i touhle novou situací. Naopak to bude ale jednodušší o to, že Slovensko a Polsko už má po volbách, takže nebudou tak razantně ukazovat navenek ochranu „národních zájmů“. Ale ta možnost uprchlické vlny se nepochybně v tuhle chvíli zvýší - někam se ti Palestinci posunou, vzhledem k tomu, že bratři Arabové je nechtějí. Migrace ale je součástí lidské kultury. Měli bychom být schopni pomáhat lidem, kteří jsou v nouzi. Kolik Čechů a Slováků odešlo do Ameriky? Kolik uteklo do západní Evropy? Na druhou stranu stejně tak jsme si schopni uvědomit, že když si vybudujete krásný dům s čistým parkem, s trávníkem, s bazénem, tak úplně nechcete, aby se vám tam nastěhoval někdo, kdo v tom domě nebude schopen žít. Čili tyhle principy se střetávají. Přes veškerý svůj liberalismus tu obavu chápu a vnímám ji jako naprosto reálnou. Kapacita Evropy prostě není neomezená."

Myslíte, že se strach z migrace promítne do evropských voleb?

„Obávám se, že promítne. Kdyby migrace byla jedním z velkých témat, jakože bude, a byla to debata na úrovni – např. pojďme hledat řešení: jak přijímat, kolik lidí, jaké budou náklady a jak budeme vytřiďovat ty, kteří prostě adaptace schopní nejsou - tak je to úplně v pořádku. Ale ve chvíli, kdy se z toho stane hon na čarodějnice a bude se vykřikovat o hordách muslimů, kteří nám chtějí znásilňovat manželky a babičky, tak je to špatně. To je útok na ty jednodušší lidské instinkty -  bojíme se toho, co neznáme. Ideální politická cesta je vytvořit obraz nepřítele, který neexistuje, postavit se do čela boje proti němu, a pak ho slavně porazit. Nepochybně u nás i v mnoha dalších zemích jsou síly, které to přesně takhle budou hrát, a dokonce už to teďka hlásí.“

„Ještě si dovolím jednu osobní věc. To, že je tady jakási obava z neevropských migrantů, na to už jsem si nějak tak zvykl. Nejsem z toho šťastný. Po zahájení války v Izraeli mě ale zaskočilo, že se mi najednou na sítích objevilo už nejenom to »babišovské« ty „parazite“, ale ty „židovský parazite“. To je fakt velká změna. Najednou se v naší společnosti objevuje něco, co tu historicky nikdy nebylo, anebo jenom ve velmi stopových prvcích. A jsem docela zvědavý, jestli i tuhle linku nezačne někdo hrát. Pokud by se ještě objevil tenhle prvek, tak mě to skutečně jenom zase utvrzuje v obavách, že vyburcovat etnickou nesnášenlivost je strašně jednoduché. Stačí dvě slova.“

Předseda ANO Andrej Babiš Vás označil za parazita a zbytečného ministra. Rozhořčilo vás to?

„Moje babička říkávala, že hádka s pavlačovou drbnou se nedá vyhrát. Někdo jiný říká - když se pustíš do hádky s blbcem, za chvilku se hádají blbci dva. Do toho bych se nerad dostal. Mně přišlo naprosto nedůstojné, co pan poslanec Babiš předvedl. Úplně přesně nevím, čím ho vlastně tak strašně štvu, ale bere si mě do úst poměrně často. Bohužel opakuje spoustu lživých informací, nevím, kam na ně chodí, ale mám obavu, že čím víc bych se pokoušel se s ním přít, tím víc přiliju do jeho mlýnku. On je přesně ten typ, který vám stokrát zopakuje lež, až sám uvěří, že je to pravda. Ale nechci se v tom znovu a znovu matlat. Pojďme se radši spíš bavit o tom, jestli jsem, nebo nejsem zbytečný.“

Proč tedy nejste zbytečný?

„Více než polovička zemí EU má ministra pro evropské záležitosti. Každá vláda si už rezorty definuje svoje priority. Já jsem se o tom bavil docela dlouho s panem premiérem a ujistil mě v tom, že předsednictví sice bylo jedním z těch důvodů, proč se o rezortu začalo mluvit, ale on sám je velice spokojený s tím, že ho má i poté. Hodně lidí se ptá, na co máme ministerstvo pro evropské záležitosti, když máme ministerstvo zahraničí? Evropská agenda je tak specifická, tak něco jiného, že potřebuje i vlastního ministra. Také je vzkazem do Bruselu, že vláda si uvědomuje význam EU.“

V čem tedy spočívá práce ministra pro evropské záležitosti?

„Je zástupcem Česka na Radě pro obecné záležitosti, kam spadají agendy, které nejsou jen rezortní. Když se bavíme o financích, tak do Bruselu jede pan ministr Stanjura, o obraně pak jede paní ministryně Černochová. Ministr pro evropské záležitosti tam řeší agendu, co nemá na starost nikdo jiný – třeba rozšíření a budoucnost EU a jak se na to připravit. Měl bych také mít co možná nejdetailnější přehled o tom, co se každý den v té evropské struktuře děje a případně ty vznikající konflikty avizovat dopředu, pokoušet se je eliminovat.“

„U nás také ministr předsedá výboru pro evropské záležitosti, kde se každý týden setkají všechny rezorty a instituce, které komunikují s evropskými strukturami, a navzájem se informují o tom, co se za ten týden zrovna událo. Samozřejmě tam probíhá spousta agend, které nejsou úplně pro všechny přítomné srozumitelné.“

„Pak se třeba najednou objeví téma, které je kontroverzní. Uvedu příklad, který naštěstí není reálný, ale aby se to dalo lépe pochopit.“

„Směrnice o tabáku bude jinak vnímaná ministerstvem zemědělství a jinak vnímaná ministerstvem zdravotnictví. Dojde třeba k nějakému střetu a není možno ho na úrovni těch úředníků vyřešit, protože nikdo nechce ustoupit. To na řadu přicházím já – a říkám: „dobře, přátelé, takhle se to nedá dělat. Přenášíme to o patro výš.“ A to je vládní výbor pro EU, kam si znesváření přinesou svoje argumenty a já bych to měl svým způsobem moderovat.“

Předseda STAN Vít Rakušan označil výstupy pana Babiše ve Sněmovně za „hulvátské, až nervově nemocné“. Souhlasíte?

„Nechci být zbytečně útočný a prohlubovat ty příkopy. Jestliže se ale někdo chová na veřejnosti tak, jak se choval pan Babiš v tom hysterickém záchvatu, tak to znamená, že ztrácí kontrolu. Někdo spekuluje o tom, že si na těch hysterických výlevech testuje, kam až může zajít v kampani. Já si to nemyslím, protože den po téhle hysterické scénce se vrátil do pléna a byl jak »mílius«. Nevím, jestli byl premedikován nebo jestli dostal v PR nějaké školení, že takhle to asi fungovat nebude.“

Rovněž označil vládu za novou totalitou, jak na to jako člen kabinetu reagujete?

„Přijde mi to spíše směšné. Ale také nebezpečné. Když to poslouchá někdo, kdo totalitu nezažil, tak si řekne: „jestli je tohle totalita, tak je vlastně docela pohoda“. Pan Babiš tím bagatelizuje svoji vinu na tom, že se podílel na zločinném režimu.“

„Je legrační, že opozice použije nástroj, který se jmenuje vyslovení nedůvěry vládě, aby „prokázali“, že vládne způsobem totalitním. Za totality by rozhodně vyslovování nedůvěry neexistovalo, protože by žádná opozice nebyla. A pan Babiš šest hodin vykřikuje, jak trpí a jak jdou média proti němu. A to ve chvíli, kdy vlastní třetinu mediálního trhu. Mafru stále vlastní Agrofert, je to tak v rejstříku firem. To, že se nějaký šejdíř domluvil s jiným šejdířem, že to možná koupí, na tom nic nemění.“

Opozice požaduje rezignaci ministra Rakušana kvůli jeho šifrovanému telefonu. Čím byste argumentoval proti?

„Jednoduše - šifrovaný telefon není nic kriminálního, nečestného, ani nezákonného. Používá ho skoro každý, kdo občas přijde do styku s citlivými informacemi, které nechce, aby byly druhý den v novinách. Mít takový telefon není samo o sobě nic závadného. Opozice to staví tak, že když měl ten telefon, takže s ním možná telefonoval s lidmi, kteří se možná dopustili něčeho špatného. Pokud nemají nic jiného, než že šifrovaný telefon měl, což sám přiznává, tak je to celé jenom vybudovaná konstrukce.“

A co obvinění opozice, že STAN je mafiánská struktura?

„O to zákeřnější a špinavější to je. Víc a víc se ukazuje, že ta parta, které se dneska říká Dozimetr, byla celkem klasická mafiánská chobotnice. Prorostla ale do všech orgánů a úrovní státu, včetně partají. A to i samotného hnutí ANO. Nechci paní poslankyni ubližovat (poslankyni ANO Janě Mračkové Vildumetzové – pozn. red.) - ona za to možná opravdu nemohla - ale je jasným dokladem o tom, že to není problém jedné politické strany. Je to problém jedné politické subkultury, která má pocit, že politika je nástroj, jak se rychle obohatit. Neprochází to jednou stranou, která to vymyslela a založila. Prochází to všemi politickými partajemi, protože každá uvnitř svých řad najde občas někoho, kdo se prostě koupit nechá. ANO se to snaží prezentovat jako zločin, který spáchala jedna strana a její předseda. Její předseda v tom nemá prsty, jsem o tom skálopevně přesvědčen.“

Video  Hamás se připravoval útok na Izrael několik měsíců  - Hamás
Video se připravuje ...

12:00
2. 1. 2024
!

Válku v Gaze vyvolal překvapivý útok Hamásu na Izrael 7. října, při kterém podle Izraele zahynulo 1 200 lidí.

Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno. Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.

Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.

Děkujeme Vám za pozornost u našeho kontinuálního onlinu k válce mezi Izraelem a Hamásem. Další dění na Blízkém východě můžete sledovat i v roce 2024 na Blesk.cz prostřednictvím dílčích článků. Přejeme Vám šťastné vykročení do nového, doufejme, že poklidnějšího roku.

Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy (2.1.2024) Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy (2.1.2024)
10:32
2. 1. 2024

Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael. 

9:30
2. 1. 2024

Nad letištěm v severoiráckém Irbílu, kde působí američtí vojáci a jejich spojenci, byl sestřelen ozbrojený dron, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované bezpečnostní zdroje. Zda si incident vyžádal škody nebo oběti na životech, není v tuto chvíli jasné.

Zobrazit celý online

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

9876543 ( 21. října 2023 16:33 )

Tenhle zcela zbytečnej, vychytralej panák, si nainstaloval svého synáčka také do státní funkce, a určitě taky na h***, jen pro pěkné prachy...A fiala k tomu jen přihlíží.Teď ho prý přendal do jiné budovy, aby nebyl tak na očích.Říkejte si kašpaři o úsporným balíčku, co chcete...myslíte že vám někdo věří, že šetříte i na sobě kašpaři. Fiala je jen zlo, pro náš stát..

UFO1 ( 21. října 2023 08:56 )

Terorismus a demokracie nemají nic společného

RASPUTIN ( 21. října 2023 07:57 )

No jsou i teroristé evropským hodnotám demokracie blízcí, takže pozor, nic není jednoduché.

RASPUTIN ( 21. října 2023 07:55 )

Největší pomocí Gaze by bylo, kdyby tam Izrael přestal bombardováním vraždit civilisty.

UFO1 ( 21. října 2023 06:38 )

Podporovat teroristy je zločin

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa