Poslanci: Část unijních peněz mohla skončit u Hamásu. Je třeba revize programů finanční podpory

Evropské programy na pomoc Palestině se musí zastavit a projít důkladnou revizí, zda skutečně slouží humanitárním účelům, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na středešní tiskové konferenci. „Jsem přesvědčen že evropské programy na podporu Palestině musíme zastavit a musí projít důkladnou revizí, zda skutečně slouží humanitárním účelům. Musíme si být jistí, že se finanční prostředky, které EU posílá do Palestiny, nijak nepodílí na podpoře terororistických organizací a lidí, kteří se na teroru podílejí,“ uvedl premiér. 

„Přesně tak vystupují zástupci České republiky na unijních jednáních a byli jsme ujištění, že v současné době žádné peníze tímto směrem neodcházejí,“ dodal. 

Bžoch: Komunikace Bruselu je chaos 

„Za mě je to dobře. Samozřejmě jedna věc je humanitární program EU v Palestině, který je podle mého názoru v pořádku. Na druhou stranu po těch letech, kdy tam pomoc posíláme, je potřeba tyto programy revidovat. Musíme si ověřit, zda nekončí v Pásmu Gazy nebo v rukách Hamásu. Takže je správné to pozastavit, revidovat a pokud možno přijmout nějaká opatření, aby se nedaly zneužít,„ uvedl Bžoch.

„Všichni chápeme, že Palestina se nerovná Hamás. Pokud by však evropské peníze dotovaly právě teroristickou organizaci, která napáchala nehorázné škody, tak by to bylo špatně,“ dodal.

Podle Bžocha k tomu mohlo opravdu docházet. „Je to velmi špatně dohledatelné a prokazatelné, ale osobně se domnívám, že některé části těchto peněz určitě u hnutí Hamás mohly skončit. Také muselo určitým způsobem spolupracovat s opozičním hnutím Fatáh, takže si myslím, že k tomu s největší pravděpodobností docházelo,“ sdělil. Hnutí Fatáh má totiž vliv na Západním břehu Jordánu.

Erdogan se opřel do Izraele: Musí se chovat jako stát, ne jako teroristická organizace

Samotná revize takových programů se dá podle Bžocha těžko odhadovat. „Ale myslím si, že by to byli schopní dát dohromady v rámci týdnů. Nebude tam nic tak složitého. Jde o prověření mechanismů, které máme, jakým stylem a kam peníze odcházejí, a jakou nad nimi máme kontrolu, jestli dostáváme zpětnou vazbu a peníze určené pro výstavbu nemocnic nebo jídlo opravdu končí tam, kde jsou potřeba. Pokud by s námi palestinské úřady zpětně nekomunikovaly, tak by to bylo velmi špatně a je velká pravděpodobnost, že by peníze končily tam, kde nemají,“ sdělil.

„Avšak nikdy nedojdeme k závěru, kdy si budeme stoprocentně jistí, že peníze jdou tam, kam mají,“ dodal Bžoch. Výjimkou mohou být projekty výstavby nebo třeba přímé investice do škol či nemocnic.

„Takové programy má mimochodem i Česká republika, pokud tam budou pracovat naše firmy a finance tam budou plynout prostřednictvím projektů, tak to jsme schopní zajistit. Ale pokud posíláme do Palestiny finance nebo i věci, zdravotnické materiály nebo například jídlo, tak to stoprocentně kontrolovat nemůžeme. Sledovat tok peněz je vždy nejtěžší,“ sdělil poslanec.  

Zároveň uznal, že komunikace ze strany Evropské unie nebyla nejlepší. „Ze strany Evropské komise to byl chaos. Pokud jeden z komisařů prohlásí, že okamžitě pozastavují peníze pro Palestinu, mluvčí komise to následně dementuje a pak zasedá rada ministrů, kde se do toho pustí také a vyjádří nesouhlas, tak je to ze strany EU chaotické a zmatečné. Chápu však velký tlak, který během krátké chvíle na komisi dopadl. Lidé by však měli být velmi opatrní, než něco takového řeknou. Měli by zvážit, jestli to myslí opravdu vážně,“ vysvětlil Bžoch.

Žáček: EU má k dispozici informace, jestli peníze byly nebo nebyly zneužity

„Když se bavíme jen o místech, kde vládne Hamás, EU by měla svou podporu vyhodnotit. Podle mě má k dispozici informace, jestli náhodou nebylo něco zneužito ve prospěch této teroristické organizace, ba dokonce k pořizování munice, zbraní či nějaké další techniky, která byla použitá nejen dnes, ale i v minulosti při konfrontaci s izraelskou armádou a Izraelem,“ souhlasí Pavel Žáček (ODS).

„Vidíme, co se tam stalo, jak brutálně byli teroristé z Hamásu schopní zabíjet muže, ženy a děti. Jakoby byli ve středověku, naprosto to neodpovídá jakýmkoliv pravidlům války, když to vztáhneme na 21. století. Něco takového nechce podporovat žádný zodpovědný stát EU, žádný plátce, který o té pomoci jedná. Nehledě na to, že mezi mrtvými je i řada občanů evropských států,“ uvedl.

„Když došlo k těm prvním emocím a všichni viděli, co se tam děje, jak teroristé Hamásu vtrhli na území Izraele a unesli ženy a děti do Gazy, jeden komisař vystoupil a vyhlásil zastavení pomoci. Všechno se však řeší konsenzem, jedná se se zástupci států a ministry a tam mohly zaznít různé hlasy. Umím si představit, že státy, jejichž obyvatelé v Izraeli zemřeli, byly razantnější. Jiné chtěly, aby do těchto oblastí nějaká finanční částka na humanitární pomoc šla, ale už jiným způsobem. Každý si bude muset položit otázku, jak moc je to riskantní, zda to půjde na teroristickou činnost nebo pomoc lidem, kteří to potřebují,“ uvedl.

Lipavský v Izraeli: Domů přivezl 34 Čechů! A promluvil o záchraně dvou dětí z Pásma Gazy

EU by podporu těchto území měla pohle něj přehodnotit. „Musí zajistit, aby finanční prostředky neputovaly k teroristickému hnutí Hamás, ať už by se to týkalo jakékoliv jeho činnosti. Ten souboj je fatální, jde o civilizační záležitost a Izraeli nezbývá nic jiného, než se jednou provždy snažit toto hnutí vykořenit. A v tomto ohledu ho musíme podporovat,“ uvedl. Než EU podpůrné programy přezkoumá, měla by finanční prostředky úplně pozastavit. Dodal však, že se to týká území ovládaného teroristy, v případě celé Palestiny by to bylo složitější.

Válka Izraele s Hamásem zobrazit celý online

12:00

2. 1. 2024

!

Válku v Gaze vyvolal překvapivý útok Hamásu na Izrael 7. října, při kterém podle Izraele zahynulo 1 200 lidí.

Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno. Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.

Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.

Děkujeme Vám za pozornost u našeho kontinuálního onlinu k válce mezi Izraelem a Hamásem. Další dění na Blízkém východě můžete sledovat i v roce 2024 na Blesk.cz prostřednictvím dílčích článků. Přejeme Vám šťastné vykročení do nového, doufejme, že poklidnějšího roku.

10:32

2. 1. 2024

Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael. 

9:30

2. 1. 2024

Nad letištěm v severoiráckém Irbílu, kde působí američtí vojáci a jejich spojenci, byl sestřelen ozbrojený dron, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované bezpečnostní zdroje. Zda si incident vyžádal škody nebo oběti na životech, není v tuto chvíli jasné.

Zobrazit celý online

„Je to zvláštní situace. Izrael vyhlásil válečný stav a blokádu Gazy, takže bez jednání s izraelskými autoritami tam ani není možné nic dopravit. Pokud by tam byla směřovaná nějaká humanitární pomoc, musí podle mě dojít k jednáním s izraelskými orgány a zástupci EU. Nevíme, kdy tato válka skončí, takže na přehodnocení máme čas,“ dodal. Podobné přehodnocení však Unii čeká i v souvislosti s poskytováním peněz Africe.

„Vidíme, jak tam kolabují režimy a moc přebírají autokratičtí generálové. A neptáme se na to, jakou roli v tom hrají finanční prostředky, přestože je tam obrovská korupce,“ uvedl Žáček. Situaci však podle něj budou přehodnocovat třeba i Spojené státy americké, týká se to i vztahů Izraele a Saúdské Arábie, páté kolony Hamásu v zahraničí, íránských zájmů či domněnek, že se na výcviku palestinských teroristů podíleli wagnerovci. „Než však dojdeme k nějakým závěrům, ta pomoc by se měla pozastavit a měla by v tom být určitá jednota.“

Beitl: Nejde jen o humanitární stránku

„Pokud se ptáte, zda ukončit humanitární pomoc Palestině, je potřeba říci, že se zdaleka nejedná jen o humanitární stránku. Finanční podpora Palestiny dosahuje nějakých 8 % HDP země, a to je vysoký stupeň závislosti celé ekonomiky. Pikantní je, že podobný poměr HDP mají výdaje na obranu v izraelském rozpočtu," uvedl Petr Beitl (ODS).

„Evropská unie a další donátoři, kteří dlouhodobě podporují Palestinu miliardami dolarů, chtěli za své peníze především dosáhnout odstranění islámského radikalismu a snížení napětí mezi stranami konfliktu. Nástroji k tomu měla být podpora a rozvoj zdravotního, sociálního a školního systému a rozvoj samospráv, který by vedl k nějaké formě voleb a zahájení mírových rozhovorů," dodal.

„Pokud můžeme po víkendu rekapitulovat, vidíme pouze dlouhodobý válečný konflikt, který vyvrcholil barbarským zabíjením civilistů včetně dětí a řezáním hlav. V Gaze vládne s vysokou podporou teroristická organizace Hamás. Na Západním břehu vládne hnutí Fatáh, které není schopno uspořádat volby, které by se nestaly kořistí teroristů. Vládne tedy 17 let bez voleb. V palestinských školách se vyučuje džihád a extrémní antisemitismus, jsou oslavováni mučedníci – vrazi izraelských civilistů. Palestinská veřejnost oslavuje zabíjení,"sdělil Beitl.

Pro všechny je podle něj čas otevřít oči a sundat růžové brýle. Po posledních událostech je potřeba radikálně přehodnotit jakoukoli podporu zemi, kterou ovládají teroristé a vražda souseda je řešením problému.