Vláda se shodla na prodloužení kontrol na hranici se Slovenskem. A zrušila dotace pro teplárny

Česko, Polsko a Rakousko zavedly kontroly na slovenské hranici od minulé středy. Cílem je omezit počet migrantů, kteří se nelegálně dostávají na jejich území, odkud chtějí většinou zamířit dál na západ. Dosluhující slovenská vláda následně zavedla kontroly na hranicích s Maďarskem, které dnes prodloužila do 3. listopadu.

Kontroly se na česko-slovenské hranice opakují po roce, loni je kvůli přílivu migrantů ČR zřídila koncem září a trvaly do začátku února. Podle Rakušana české rozhodnutí opětovně navazuje na kroky okolních států. „Aby Česká republika nevytvořila pobídku pro migrační proudy, rozhodla o prodloužení ochrany hranice o dalších 20 dnů do 2. listopadu,“ řekl Rakušan.

Další jednání o balíčku ve Sněmovně: Babiš útočil na Lipavského, pak to schytal za „závist“

Registr podle něj usnadní občanům komunikaci s úřady. Zároveň Bartoš zdůraznil, že zůstane zachována i možnost používat plné moci podle dosavadních pravidel. Digitální zastupování budou moct využívat rodiče, když budou jednat jménem svých dětí. Zároveň bude možné pro udělování plných mocí při jednáních s úřady. Registr bude plné moci evidovat, zároveň nabídne i formuláře pro jejich vyplnění, k jejichž podpisu bude stačit identita občana.

Podle Bartoše projekt nabídne možnost snadného vytvoření plné moci odkudkoli. Zároveň budou moct lidé na dálku plnou moc odvolat, což zamezí problémům, kdy lidé u plných mocí zapomněli na časové ohraničení. Díky formulářům odpadne i problém s chybně vyplněnou plnou mocí.

Dotace pro teplárny

Dotační program ministerstva průmyslu a obchodu, jehož primárním cílem bylo zajistit snížení cen tepla pro domácnosti, vláda schválila loni v prosinci. Příjemci z řad teplárenských společností následně měli podporu v plné výši přenést ve formě snížené ceny tepelné energie na zákazníky. Program následně čekal na schválení ze strany Evropské komise.

Na to už vláda ovšem čekat nebude, přestože komise dotační program nedávno předběžně posvětila. Důvodem pro zrušení podpory je podle vládního materiálu "nedostatek finančních prostředků v souvislosti s probíhající konsolidací veřejných rozpočtů a z toho plynoucích úsporných opatření".

Výcvik Ukrajinců v ČR

Vláda dnes schválila prodloužení mandátu na výcvik ukrajinských vojáků na území ČR do konce roku 2024, jednat o něm následně bude Poslanecká sněmovna. Aktuální mandát vyprší na konci letošního roku. Návrh umožňuje pobyt v Česku vojákům Ukrajiny ale také členských států Evropské unie a NATO. ČTK o tom informovalo ministerstvo obrany.

Další jednání o balíčku ve Sněmovně: Babiš útočil na Lipavského, pak to schytal za „závist“

Podle návrhu bude v jeden moment na území Česka moci pobývat 800 vojáků, stejně jako to bylo v roce letošním. Rozšíří se o instruktory z členských států NATO pro výcvik mimo asistenční misi EU pro Ukrajinu. Podle návrhu by měli čeští vojáci v roce 2024 dále působit v již běžících operacích, jejich počet by přitom měl mírně vzrůst. Čeští vojáci v zahraničí působí v rámci asistenční mise EU (EUMAM), kde pomáhají s výcvikem ukrajinských vojáků na území členských států EU, přítomni jsou také v Bosně a Hercegovině v rámci operace EU Althea a ve Středozemním moři jsou součástí námořní operace EU Irini.

Součástí návrhu je také umožnění českým instruktorům cvičit ukrajinské vojáky v zemích NATO mimo rámec asistenční mise EU. Návrh neobsahuje prodloužení působení českých vojáků v Nigeru vzhledem k situaci v zemi po červencovém vojenském převratu.

Na působení ozbrojených sil v zahraničí má v roce 2024 vyjít na 115 milionů korun, dalších 252 milionů korun má přijít na výdaje související s pobytem ozbrojených sil jiných států v Česku za účelem výcviku ukrajinských vojáků.