České děti unesené do Pásma Gazy: Diplomaté vyzvali Palestince, ať kontaktují otce!
V případu dvou českých sourozenců, které měl unést jejich palestinský otec do Pásma Gazy, kde nyní probíhá ozbrojený konflikt, se konečně hýbou ledy. Čeští diplomaté ze styčného úřadu v Ramalláhu požádali palestinskou stranu, aby otce kontaktovala. Iniciativa Pod Svícnem, která na případ upozornila, za tento krok poděkovala.
„Opakovaně a aktuálně i teď v souvislosti s evakuací českých občanů požádali naši diplomaté ze styčného úřadu Ramallah palestinskou stranu, aby zkontaktovala palestinského otce dětí a informovala ho o zájmu českého státu dostat děti do bezpečí,“ uvedl pro Blesk mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Michaela Studená z organizace Pod Svícnem, která případ řeší, za tuto snahu poděkovala. „Nové kroky pana ministra extrémně ceníme a děkujeme za ně, protože záleží opravdu na každém životu našich občanů, natož dětí, které se do situace dostaly nikoliv vlastní vinou,“ uvedla pro Blesk. „Jako Česká republika ukazujeme, že opravdu, když dojde ke krizi, je to jeden za všechny a všichni za jednoho,“ dodala Studená.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes ráno na dotaz Blesku řekl, že nyní nevidí reálnou možnost, jak by český stát mohl dosáhnout návratu dětí. „Bohužel realita je taková, že pokud nedojde k nějaké shodě, tak nemáme právní nástroj vůči Gaze, která je ovládaná teroristickým hnutím, jak se čehokoli domoci,“ konstatoval. Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva v pondělí řekla, že resort případ řeší prostřednictvím čtyř úřadů - v Abú Zabí, Káhiře, Tel Avivu a Ramalláhu.
Z Česka do Dubaje až do Pásma Gazy
Případ se týká české matky, kterou měl týrat její palestinský manžel. Společně žili v Česku, během rozvodového řízení se ale otec rozhodl vzít dvě z jejich tří dětí a utéct s nimi do Dubaje. Zde s nimi nějaký čas pobýval a po matce chtěl, aby za nimi přijela. Ta odmítala a naopak chtěla, aby on děti odvedl zpět do Česka, a o pomoc žádala české úřady.
Podle iniciativy Pod Svícnem snaha matky nebyla úspěšná. Nakonec žena zjistila, že palestinský exmanžel děti přesunul do Pásma Gazy. To je ovládáno islamistickým hnutím Hamás. Právě odsud zaútočili palestinští radikálové v sobotu na Izrael, který odpověděl odvetnými nálety.
Izraelskou vládu čeká v příštích dnech výměna na klíčovém postu ministra zahraničí. Stávající šéf diplomacie Eli Kohen se podle předchozí dohody stane ministrem energetiky, a do čela ministerstva zahraničí přejde naopak současný ministr energetiky Jisrael Kac. Výměnu, která má nastat v pondělí 1. ledna, musí ještě formálně schválit vláda, která zasedne v neděli, napsal dnes server The Times of Israel.
Dohodu čelní představitelé vládní strany Likud uzavřeli vloni při vzniku nového kabinetu premiéra Benjamina Netanjahua. Podle toho, jak tehdy média o dohodě informovala, se Kohen a Kac dohodli na výměně vládních postů po jednom roce vládnutí. Kac zůstane ministrem zahraničí následující dva roky a Kohen se do čela izraelské diplomacie vrátí v posledním roce vládního mandátu. Poměrně komplikované řešení vzniklo podle serveru The Times of Israel kvůli obavám Kace, že kabinet, který se opírá o podporu krajně pravicových sil, dva roky ve funkci nevydrží.
Kohen vedl izraelskou diplomacii v klíčovém období po útoku palestinského hnutí Hamás ze 7. října. Na mezinárodním poli musel mimo jiné hájit počínání Izraele, který čelí kritice za vysoké počty obětí mezi civilními obyvateli v Pásmu Gazy či za omezenou humanitární pomoc tomuto území, které mezinárodní organizace jako OSN považují za nedostatečnou.
Izraelský válečný kabinet bude dnes večer poprvé od začátku nynějšího konfliktu s hnutím Hamás jednat o tom, jak si Izrael představuje poválečné uspořádání v Pásmu Gazy, píše zpravodajský web The Times of Israel (ToI).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle ToI jednání o poválečném uspořádání odkládal k nevoli administrativy amerického prezidenta Joea Bidena, podle níž je zapotřebí mít plán pro poválečnou správu Pásma Gazy, který umožní stažení izraelské armády, aby tam nezůstala donekonečna.
Netanjahu toho dosud mnoho o poválečných záměrech pro Pásmo Gazy nesdělil. Omezil se na vyjádření, že Izrael nedopustí, aby tam vládla Palestinská autonomie, která spravuje části okupovaného Západního břehu Jordánu, a že si izraelská armáda chce ponechat bezpečnostní kontrolu nad Pásmem.
Při útoku na tábor Maghází v Pásmu Gazy, při kterém podle palestinských úřadů zemřelo v neděli nejméně 70 lidí, se stala chyba. „Předběžné vyšetřování ukázalo, že během útoku byly poničeny také okolní budovy, které sousedily s cílem úderu,“ uvedl tiskový obor izraelské armády. Kvůli tomu úder dopadl i na osoby, na které nebyl veden, čehož izraelská armáda podle svého prohlášení lituje. Výsledky předběžného vyšetřování armády ukázaly, že špatný výběr munice použité při úderu vedl k rozsáhlému počtu obětí nezapojených do bojů.
Podle údajů palestinského ministerstva zdravotnictví, nad nímž má v Pásmu Gazy kontrolu hnutí Hamás, zemřelo při úderu v táboře Maghází nejméně 70 lidí. Podle palestinských úřadů úder zasáhl blok obytných budov, kde se nacházel velký počet lidí. Palestinské úřady ve svých údajích nerozlišují mezi civilisty a příslušníky ozbrojených organizací.
Dítě s cizincem je vždy problém