Potyčka expremiéra a exministra před volbami na Slovensku: „Jdi do p*dele, zloději.“

Bývalý slovenský premiér Igor Matovič se v probíhající kampani před předčasnými parlamentními volbami dostal dnes do potyčky s představiteli nejpopulárnější strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica.

Při střetu došlo na strkanici, kopance a padly také vulgární nadávky. Matovičovo hnutí podle průzkumů nemá jistotu setrvání ve sněmovně i po volbách, které budou v zemi 30. září.

Mocní a kontroverzní politici a podnikatelé ze Slovenska na svatbě: Schovali se v Česku?

Šéf nyní nejsilnějšího parlamentního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Matovič narušil tiskovou konferenci Směru-SD před budovou úřadu vlády v centru Bratislavy, kde Fico kritizoval postup úřednické vlády premiéra Ľudovíta Ódora v souvislosti s nynější vlnou nelegální migrace.

Matovič přijel na místo ve voze s ampliony a v proslovu se pustil do zástupců Směru-SD kromě jiného za to, že strana podle něj svým dřívějším rozhodnutím přispěla k nynějšímu příchodu migrantů na Slovensko.

Následně došlo ke strkanicím mezi Matovičem a někdejším ministrem vnitra za Směr-SD Robertem Kaliňákem, který se snažil Matovičovi vzít mikrofon. Matovič, který seděl ve voze, pak Kaliňáka kopl. Následně Matovič podle televize Markíza dostal pěstí od jiného představitele Směru-SD. Střety mezi politiky pak ukončili policisté. Kaliňák kvůli incidentu podal trestní oznámení.

Odpoledne Matovič své chování a kopnutí do Kaliňáka hájil. Novinářům řekl, že když ho Kaliňák během konfliktu neuposlechl, tak se bránil. Tvrdil, že politici Směru-SD nemají problém použít násilí, když se jim něco nelíbí.

Matovič, který dosud spíše neudával témata probíhající volební kampaně, je dlouhodobě známý tím, že rád poutá pozornost veřejnosti a médií. Sociolog Martin Slosiarik listu Denník N řekl, že incident je zatím nejvýraznějším momentem kampaně. Podle něj může mobilizovat voliče, kteří si nebyli jistí, zda znovu volit OLaNO, a uškodit by neměl ani Směru-SD.

„Matovič dostal to, pro co si přišel. Když jsem byl na vojně, tak mě vždy učili, že s debilem, bláznem se nedá vyjednávat a že jedna facka je lepší než 30 minut vyjednávání,“ řekl Fico, který se tak zastal svých stranických kolegů, již se zapojili do konfliktu s Matovičem.

„Ostuda. Přesně takto to nemá vypadat. Cílená provokace, vulgarismy, kopance i úder do tváře. Bitka bývalého premiéra Matoviče s bývalým ministrem vnitra Kaliňákem. Až na takovéto dno dovedli slovenskou politiku,“ uvedl v prohlášení Michal Šimečka, předseda neparlamentního hnutí Progresivní Slovensko, které je druhou nejoblíbenější stranou v zemi.

„Kdo po tomto pekle volí opět Matoviče, volí pokračování pekla se všemi jeho důsledky pro život slovenských občanů,“ uvedl někdejší premiér za Směr-SD Peter Pellegrini, který je nyní předsedou jedné z nejpopulárnějších stran Hlas-sociální demokracie.

„Bitka Igora Matoviče s Robertkem Kaliňákem je zejména ostuda. Obou. Ale je to zdrcující zpráva o Slovensku,“ napsal list Denník N. Dodal, že Matovič z nahrávky vychází jako výtržník, Kaliňák jako grázl, který problémy řeší násilím.

Nejde o první potyčku mezi Matovičem a politiky Směru-SD, v minulosti došlo k podobným incidentům ve sněmovně. Matovič se dlouhodobě vymezuje vůči Směru-SD, jehož představitele označuje za mafii.

Matovičovo hnutí OLaNO se ziskem 25 procent hlasů přesvědčivě vyhrálo poslední parlamentní volby z konce února 2020, po kterých se Matovič se stal premiérem. V této funkci skončil už zhruba po roce v zájmu řešení krize ve vládní koalici, když čelil výtkám jedné z vládních stran, že není s to manažersky, osobnostně ani komunikačně vést zemi.

Pokračující konflikt mezi Matovičem a liberální stranou Svoboda a Solidarita (SaS) loni vyústil v odchod SaS z vlády tehdejšího Matovičova stranického kolegy Eduarda Hegera, jež pak neustála hlasování sněmovny o vyslovení nedůvěry. Letos v květnu pak prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala úřednický kabinet ekonoma Ódora.

OLaNO se v nadcházejících volbách bude ucházet o hlasy voličů v koalici s dalšími dvěma stranami. Podle průzkumů veřejného mínění tato koalice nemá jistotu, že získá potřebných alespoň sedm procent hlasů pro vstup do sněmovny. Na samostatně kandidující strany se vztahuje pětiprocentní volební práh.