Drahé Česko: Vlastní bydlení je pro většinu mladých lidí utopie. Ekonom vysvětlil důvody

Ceny nových bytů rostly nejen v Česku, ale napříč téměř celou Evropou. K jejich poklesu došlo pouze ve Francii, Dánsku a Velké Británii. V České republice od roku 2021 cena za metr čtvereční narostla o více než 12 % na 3753 eur (asi 90 668 korun). Mimo Česka a Slovenska je vlastní bydlení podobně nedostupné i v Estonsku či Srbsku.

Nejhorší je u nás situace s pořízením vlastního bytu již tradičně v Praze, která mezi nejdražšími evropskými metropolemi obsadila třetí místo hned za Amsterdamem a Bratislavou. Běžně na vlastní bydlení musí Pražané vynaložit již 14,2 průměrných hrubých ročních platů.

Tristní situace si všímají i vládní představitelé. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) například plánuje vynaložení 8 miliard korun na projekty dostupného bydlení. „Dostupnost bydlení je v Česku jedna z nejhorších v Evropě. Zakročíme! Ivan Bartoš vyjednal 8 miliard Kč na projekty dostupného bydlení. Podpoříme i obce, kterým pomůžeme s rekonstrukcí a výstavbou bytů. Tím to neskončí a v příštích letech počítáme s dalšími 20 miliardami,“ píše na sociální síti X (dříve Twitter) Pirátská strana.

Bartošův resort zároveň prý pracuje i na zákonu o podpoře v bydlení, který by měl pomoci těm nejzranitelnějším, které bezprostředně ohrožuje ztráta střechy nad hlavou.

„V Česku žije 154 tisíc lidí v bytové nouzi. Dalších 1,3 milionu osob ohrožuje ztráta bydlení. Obě čísla můžou i kvůli rostoucím životním nákladům narůstat. Za statistikami se skrývají konkrétní lidé – senioři, samoživitelé, oběti domácího násilí, děti. Bytová nouze je druhým nejčastějším důvodem pro odebrání dětí z rodin. Oběti domácího násilí kvůli ní musí zůstávat ve společných domácnostech s násilníky. Dokud neposkytneme pomoc s bydlením těm nejzranitelnějším, nebudou naše snahy o reformu bydlení úspěšné. Proto usilovně pracujeme na zákonu o podpoře v bydlení,“ napsal v příspěvku na sociálních sítích.

Dobrá zpráva pro studenty: Většina univerzit v Praze nebude nyní zdražovat stravné a kolejné

Expert: Na vině je pomalá výstavba i více „singles“

Pro Blesk Zprávy současnou krizi vlastnického bydlení rozebral hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Mezi její hlavní příčiny podle něj stále patří pomalé tempo výstavby bytů, ale také například změna životního stylu, kdy čím dál více lidí žije samo. Jaké je podle něj možné východisko, a jak nejlépe dosáhnout na vlastní nemovitost?

Jaké jsou hlavní příčiny momentální neveselé situace?

Ty příčiny jsou zřejmé. Ta hlavní spočívá v tom, že v Praze je v nabídce málo bytů, výstavba je velice slabá, chybí nám tady desetitisíce bytů, které se měly postavit, ale kvůli velice pomalým povolovacím procesům ta výstavba dlouhodobě zaostává. Dále se do Prahy stěhuje velké množství nových obyvatel, hodně lidí v Praze pracuje, což taky zvyšuje nedostupnost vlastnického bydlení. Dále situaci zhoršily vysoké úrokové sazby na hypotékách. A samozřejmě potom dlouhodobě nás trápí extrémně vysoké ceny nemovitostí vůči průměrným výdělkům, které lidi pobírají. Jelikož jsou ty nemovitosti drahé, hypotéky jsou drahé a nemovitostí je málo, tak to vede k tomu, že opravdu Pražané na to vlastnické bydlení v podstatě nedosáhnou, a to ani když pobírají průměrný plat.

Ten problém je ale i mimo Prahu, ne?

Ano, samozřejmě ten problém je i mimo Prahu, nicméně tam ta situace je o něco lepší. Nejlepší je situace asi v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, kde ty ceny nemovitostí jsou přece jenom o něco nižší, přesto ty průměrné výdělky se tam zas tolik neliší od průměru v republice. Pak třeba v tom Brně, v Hradci Králové, v Olomouci ta situace je také velice složitá a to vlastnické bydlení se tam stává špatně dostupné.

Lze očekávat zvýšení podílu nájemního bydlení?

Určitě ano. Lidé totiž nebudou mít jednou alternativu, protože zkrátka nedosáhnou na to vlastnické bydlení, ta situace je odsoudí k bydlení v nájmu. Já se domnívám, že to je škoda, protože místo toho, aby někomu cizímu platili nájem, tak by mohli splácet vlastní hypotéku s tím, že by ta nemovitost nakonec byla jejich. I když v tom nájmu budou velice dlouhou dobu, tak ta nemovitost jim nikdy nebude patřit. Samozřejmě tu situaci je možné řešit tak, že se spojí dva lidé třeba v manželství a budou na to pořízení nemovitosti vynakládat dva příjmy, případně jim pomůže ještě někdo další z rodiny. Třeba další možnost potom je, že lidé zdědí nějakou nemovitost po svých předcích, ale tím, jak se zvyšuje délka dožití, tak se ty nemovitosti z té nejstarší generace dostávají k té mladší později, než bývalo v minulosti obvyklé. Také se mění životní styl lidí, daleko více lidí žije singl, a to znamená větší bytovou náročnost. Jestliže dřív lidé žili častěji pospolu, tak bylo potřeba méně bytů, ale pokud ti mladí lidé často žijí sami, tak je samozřejmě bytů potřeba více.

Existuje řešení této krize?

To řešení spočívá v masové výstavbě, přičemž největší problém u té výstavby jsou extrémně dlouhé povolovací procesy, které prodražují výstavbu samotnou. V Praze je obvyklé, že od nákupu pozemku k výstavbě často uplyne i 10 let a těchto 10 let se musí splácet hypoteční úvěr na ten pozemek. Za těch 10 let se i výrazně zdraží stavební práce, stavební materiály, takže pak finální cena bytů je velice vysoká. Já se domnívám, že by se měly vyčlenit některé pozemky, které se nevyužívají, a udělat z nich stavební pozemky tak, aby se určily nové lokality, kam se ta města budou rozvíjet. Pak bychom samozřejmě měli zefektivnit byrokratické procesy tak, aby se to stavební povolení vydávalo výrazně rychleji a tím ty náklady na výstavbu tak nenarůstaly.