Zemřel poslanec SPD Jaroslav Bašta (†75): Trpěl nádorem v krku? Sněmovna ho uctí minutou ticha

• Ve věku 75 let zemřel po dlouhé nemoci poslanec SPD a kandidát na prezidenta v roce 2023 Jaroslav Bašta. 
• Bašta v nemocnici ve vážném stavu, zhruba od poloviny května se ze schůzí Sněmovny omlouval ze zdravotních důvodů.
• Poslancem SPD byl Bašta od roku 2021, v roce 1996 byl zvolen poslancem za ČSSD.
• Řadu let působil jako český velvyslanec v Rusku a na Ukrajině. Byl také ministrem bez portfeje ve vládě Miloše Zemana.
• V loňské volbě prezidenta republiky Bašta kandidoval s podpisy 20 poslanců klubu hnutí SPD. Mezi osmičkou kandidátů byl nejstarší. V prvním kole skončil na pátém místě, když získal 4,45 procenta hlasů, a do druhého kola volby tak nepostoupil.
• Bašta byl ženatý, měl nemanželského syna, který před několika lety zemřel.
• Poslanci uctí v úterý v úvodu schůze Baštovu památku minutou ticha, na průčelí Sněmovny vytáhli v pondělí černý prapor.

„Jaroslav Bašta nás opustil. Upřímnou soustrast jeho rodině. Naše myšlenky jsou s vámi v této těžké chvíli,“ uvedl na Facebooku profil SPD Moravskoslezský kraj. Úmrtí Bašty potvrdila Blesk Zprávám i mluvčí SPD Barbora Šťastná.

„Odešel člověk pevných zásad a jeden z posledních aktivních politiků předlistopadového disentu. Hodný, slušný a noblesní člověk, který toho pro SPD, Českou republiku i její občany mnoho udělal. Čest jeho památce,“ uvedla Šťastná. 

Hodný a slušný, loučí se s Baštou kolegové

Bašta se z jednání Sněmovny omluvil už 17. května ze zdravotních důvodů. Ke konci května předseda SPD Tomio Okamura oznámil, že jeho spolustraník je hospitalizován v nemocnici kvůli „náhlé a zákeřné chorobě“.

„Jaroslav Bašta zemřel. Upřímnou soustrast rodině,“ uvedl na facebooku šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. „Odešel člověk pevných zásad a jeden z posledních aktivních politiků předlistopadového disentu. Hodný, slušný a noblesní člověk, který toho pro SPD, Českou republiku i její občany mnohé udělal. Čest jeho památce!“ přidal se šéf strany Okamura.

Nádor v krku?

Podle informací serveru Novinky.cz ona „náhlá zákeřná choroba“ byla nemocí onkologického typu. Mluvilo se o nádoru v krku, uvedl server.

„Tohoto muže, kterého dehonestovaly všechny režimy jsem měl rád a velmi jsem ho obdivoval s velkým respektem. Přes rok bojoval o svůj život na kapačkách v nemocnici. Nakonec si však pro něj smrt přišla,“ uvedl člen SPD Bronislav Kalvoda.

Zatím posledním poslancem, který zemřel během svého mandátu, byl v březnu 2021 poslanec ODS Jiří Ventruba, jenž byl hospitalizován s těžkým průběhem covidu-19.

Minuta ticha ve Sněmovně. A místo Bašty Dlask

Poslanci uctí v úterý v úvodu schůze Baštovu památku minutou ticha, sdělila ČTK předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V dolní komoře také vznikne pietní místo.

Baštu nahradí ve Sněmovně správní ředitel chvaletické elektrárny Marcel Dlask, jenž patřil k jeho poslaneckým asistentům. „Mandátový a imunitní výbor nyní zahájí komunikaci s náhradníkem panem Dlaskem ohledně jeho účasti na schůzi a složení slibu,“ uvedla Pekarová Adamová. Před tím převezme osvědčení o zvolení, výbor projedná vznik mandátu.

Zeman o smrti Jaroslava Bašty (†75): Je mi to moc líto... Truchlí i další politici

Spolužák Palacha

Rodák z Plzně Bašta studoval středověkou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, školu ale nemohl dokončit.

„Patřil jsem k lidem, kteří se snažili radikálně bojovat proti okupaci a proti tomu ustupování a normalizaci. Konec konců s Janem Palachem jsem chodil na stejné přednášky z historie. Nakonec mě zavřeli kvůli letákům k 21. srpnu, protože některé jsem pomáhal psát,“ uváděl v minulosti Bašta v rozhovoru pro Protiproud.

2,5 roku v kriminále

Za aktivity ve studentském Hnutí revoluční mládeže v letech 1968 a 1969 byl odsouzen na dva a půl roku do vězení. Po propuštění z vězení v roce 1972 se zapojil do disidentských aktivit, jako signatář Charty 77 byl perzekvován.

Až do konce 80. let minulého století pracoval u podniku Stavby silnic a železnic jako dělník a v letech 1988 až 1989 jako technik.

V roce 1990 se stal vedoucím odboru a náměstkem ředitele Úřadu Federálního ministerstva vnitra (FMV) pro ochranu ústavy a demokracie a v roce 1991 byl krátce náměstkem ředitele Federální bezpečnostní informační služby (FBIS).

Odešel ze služby a od prosince 1991 stál rok v čele nezávislé komise při federálním ministerstvu vnitra, která se zabývala lustracemi. V letech 1993 až 1996 podnikal ve stavební a projekční činnosti.

Baštovy Čisté ruce

V roce 1996 byl Bašta zvolen do Sněmovny, kde mimo jiné vedl komisi pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) a byl členem bezpečnostního výboru.

Od července 1998 do března 2000 zastával funkci ministra bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, na starosti měl akci „Čisté ruce“, jejímž prostřednictvím chtěl kabinet bojovat proti korupci a hospodářské kriminalitě.

Její slabé výsledky byly jedním z důvodů, proč Bašta musel vládní tým v březnu 2000 předčasně opustit.

Velvyslancem v Rusku

Poslaneckého mandátu se vzdal v září 2000 kvůli funkci velvyslance v Rusku. Po návratu z Moskvy a před jmenováním ambasadorem v Kyjevě působil na ministerstvu zahraničí ve funkci prvního náměstka ministra pro aktuální politické otázky.

Po roce 1989 spolupracoval s ČSSD, jejím členem se stal v roce 1994. Ze sociální demokracie odešel v březnu 2019, ve stejném roce vstoupil do hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita (BOS), za které neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu a jehož se na podzim 2020 stal předsedou. V roce 2021 vstoupil do SPD.

Po koalici ANO s SPD prahne Okamura. Schillerová: Z EU ani NATO nechceme. A budeme bohatá nevěsta

Jako prezidentský kandidát chtěl odvolávat vládu

Ve volbě prezidenta republiky Bašta kandidoval s podpisy 20 poslanců klubu hnutí SPD. Mezi osmičkou kandidátů byl nejstarším. V prvním kole skončil na pátém místě, když získal 4,45 procenta hlasů, a do druhého kola volby tak nepostoupil.

„Prezidentské volby jsou základní předpoklad toho, aby SPD vyhrálo za tři roky volby do Sněmovny a sestavovalo vládu,“ říkal Bašta před spolustraníky během kampaně. 

„Já chci být tím mluvčím těch ožebračovaných, ponižovaných, těch, kteří nejsou spokojeni s touto vládou a chci v průběhu té volební kampaně hovořit o věcech, o kterých nikdo mluvit nechce,“ tvrdil Bašta, který během kampaně zaujal slovy o odvolávání vlády, což však podle expertů na ústavní pořádek prezident nemůže.

„Kandidát SPD na prezidenta Jaroslav Bašta jako jediný řekl, že v případě zvolení odvolá Fialovu vládu. Podpořte Jaroslava Baštu! Nikdo jiný z kandidátů včetně Andreje Babiše odvolat Fialovu vládu nechce,“ tvrdil šéf SPD Okamura. „Je to pravomoc, kterou může prezident využít jen v krajním případě. Nemůže to udělat jen proto, že si to politicky usmyslí, že se mu konkrétní premiér nebo vláda osobně nelíbí,“ reagoval ústavní právník Jan kudrna pro iRozhlas.cz.