Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

Pavel s první dámou vlakem v Rakousku: Po slávě na nádraží večeře se Schwarzenbergem v Práteru

Aktualizováno -
31. května 2023
21:02
Autor: amb, ČTK, Mii - 
31. května 2023
06:00

Petr Pavel s první dámou Evou vyrazili ve středu po poledni na návštěvu posledního sousedního státu, kam jako prezident ještě nezamířil. Do rakouské Vídně, kde stráví dva dny, se vydali netradičně vlakem. Podle odborníka na rakouskou politiku Miroslava Kunštáta vztahy s Rakouskem v posledních letech poznamenal jistý nezájem. Pavel by mohl přijít s nějakou iniciativou. Také zhodnotil vztahy s Vídní u předchozích českých prezidentů. „Václav Havel měl jako disident a literát k Rakousku zvláštní přátelskou afinitu,“ uvedl. Naopak Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi se Rakušany dařilo spíš urážet. 

Prezident už od své inaugurace cestuje poměrně netradičně. Na korunovaci krále Karla III. vyrazil do Londýna běžnou leteckou linkou, do Bavorska nedávno jel na motorce. Do Vídně zvolili s manželkou Evou vlak. Z Prahy vyjeli půl hodiny po poledni. 

Na pražském Hlavním nádraží v té chvíli panoval obvyklý ruch a nic nenasvědčovalo tomu, že do jednoho z pravidelných spojů se chystá nastoupit i hlava státu. Velmi civilně se k VIP cestujícímu na palubě stavěla i vlaková četa railjetu Vindobona: o cestě prezidenta drážní zaměstnanci předem věděli a byli na ni připravení, řekli ČTK.

Na prezidenta čekalo nové menu Českých drah

To, že prezidentovu cestu po kolejích do Vídně neprovázely žádné mimořádnosti, potvrdil i mluvčí Českých drah Lukáš Kubát. „Žádné speciální opatření za České dráhy jsme nepřipravovali ani nepřipravujeme,“ sdělil. „Počet rezervovaných míst ve vlaku nikterak nevybočuje z normálu,“ doplnil.

Pravidelné cestující tak mohl překvapit jen fakt, že si kvůli cestě prezidenta nemohli rezervovat jízdenky do plně obsazeného vozu první třídy. Někteří také zaznamenali příchod prezidenta do vlaku přes vládní salonek ve Fantově budově Hlavního nádraží a přišli si ho na peron vyfotit.

Napilno pak měl během cesty i jídelní vůz, kde mělo shodou okolností právě dnes premiéru nové letní menu. Prezident tak mohl ochutnat pórkovou polévku, španělský ptáček s jasmínovou rýží nebo koláč s rybízem a rebarborou.

Vyhlášená restaurace v Práteru

Do Vídně Pavlovi dorazit navečer a dostalo se jim slavnostního přivítání. Na peróně lemovaly červený koberec příslušníci čestné stráže a osobně přišli českého prezidenta pozdravit šéf protokolu rakouského ministerstva zahraničí Maxmilian Hennig a zástupkyně rakouských drah ÖB Sabine Stocková.

Poté Pavel odstartoval návštěvu setkáním s krajany ve známé restauraci Schweizerhaus ve vídeňském Prátru. V doprovodu českého velvyslance Jiřího Šitlera si vyslechl i vystoupení žákovského orchestru z českojazyčné školy Školského spolku Komenský, který mu zahrál třeba známou píseň Karla Hašlera Ta naše písnička česká.

V restauraci Schweizerhaus, jejíž provozovatelé mají české kořeny, s Pavlem povečeřel i bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Prezident pak starostovi Školského spolku Komenský Karlu Hanzlovi předal šek na devět milionů korun učený na provoz české školy a dětem mimo jiné připomněl, jak cenné je pro jejich budoucnost dvojjazyčné vzdělání.

Prezident Petr Pavel v Rakousku u piva (31.5.2023) Prezident Petr Pavel v Rakousku u piva (31.5.2023) | reprofoto Instagram Petr Pavel

Další den si Pavel s první dámou udělá ranní procházku historickou částí města. Pak už přejede do rezidence Hofburg, kde se setká s prezidentem Alexandrem Van der Bellenem a jeho ženou Doris Schmidauer. Společně také poobědvají.

Zatímco Rakousko navštěvuje Pavel až nyní, návštěvy všech ostatních států už má za sebou. Odborník na rakouskou politiku Miroslav Kunštát to vysvětluje tím, že Van der Bellen oficiálně navštívil Českou republiku krátce před uplynutím mandátu bývalého prezidenta Miloše Zemana.

„Během ní se mimo jiné setkal i se zvoleným prezidentem Petrem Pavlem. Také z důvodů vhodného časového odstupu od této návštěvy se jeví být květnový termín návštěvy nového českého prezidenta v Rakousku jako přiměřený, mimo jiné vzhledem k jejímu spíše zdvořilostnímu charakteru,“ dodal.

Za Miloše Zemana navštívil Česko také Van der Bellenův předchůdce Heinz Fischer. Proč současný rakouský prezident dorazil až ke konci úřadování Miloše Zemana?

Rakousko je stále závislé na ruských energovodech

„Pozdní termín Van der Bellenovy státní návštěvy je možno vnímat na jedné straně jako vstřícné gesto vůči Zemanovi, který v minulosti, zejména po roce 2000 jako premiér, česko-rakouské vztahy svými výroky spíše zatížil. V horké fázi rakouské prezidentské kampaně v září 2016 otevřeně podpořil Van der Bellenova protikandidáta Norberta Hofera z pravicově-populistické strany Svobodných (FPÖ),“ sdělil Kunštát.

Na druhé straně vnímal pozdní termín této návštěvy zároveň jako výraz jisté distance. „Ovšem tím, že rakouská strana ,nepočkala´ se státní návštěvou na Zemanova nástupce, dala najevo i přání kontinuity v dobrých sousedských vztazích, bez ohledu na to, kdo momentálně úřaduje na Pražském hradě či ve vídeňském Hofburgu. To bylo, myslím, hlavním poselstvím této návštěvy,“ doplnil odborník.

Ve čtvrtek odpoledne by se měl Pavel setkat také s předsedou Národní rady Wolfgangem Sobotkou. Podle Kunštáta se Pavel bude muset v česko-rakouských tématech teprve „najít“, jeho minulost zatím speciální rakouské téma nenaznačuje.

„Vzhledem k poddimenzovanosti česko-rakouského bezpečnostního dialogu a bezpečnostní spolupráce by zde mohl s nějakou iniciativou přijít, ostatně i energetická bezpečnost je na pořadu dne. A Rakousko, na rozdíl od České republiky, je stále velmi závislé na dodávkách z ruských energovodů,“ uvedl Kunštát.

Květnová návštěva však podle něj bude mít spíš seznamovací charakter. Dlouhodobá konfliktní témata, jako třeba místo jaderné energetiky v energetickém mixu, ve větší míře neočekává. Rakušané to navíc řeší především na půdě Evropské unie než při oboustranných jednáních. „Viz nedávná rakouská žaloba u Evropského soudního dvora proti takzvané taxonomii EU, která označila jádro a plyn za ,udržitelné´ energetické zdroje,“ dodal.

Pavel pohovoří s ministryní obrany. Pro Rusko už Vídeň není neutrální

V pozdním odpoledni český prezident navštíví Akademii obrany, kde se setká se spolkovou ministryní obrany Klaudií Tanner. Jak vnímá tradičně neutrální země válku na Ukrajině? Změní konflikt postavení Vídně v Evropě?

„Rakousko staví svoji zahraniční politiku na své trvalé neutralitě, zakotvené už v příslušném ústavním zákoně z roku 1955. Nicméně v průběhu času ji vždycky mírně redefinovalo,“ vysvětlil Kunštát.

Na rozdíl od Švýcarska ji navíc vnímalo jako aktivní neutralitu, vysoce se angažovalo v mezinárodních organizacích. Především prý šlo o OSN, pod jehož záštitou posílalo a posílá značné množství vojáků do mírových misí.

„Samozřejmě se po ruském útoku na Ukrajinu připojilo k unijním sankcím. Tím ostatně přestalo být Ruskem vnímáno, podobně jako mnohem opatrnější Švýcarsko, jako neutrální stát. Jeho případné zprostředkovatelské ,dobré služby´ Rusko nyní odmítá,“ řekl Kunštát.

Náplň rakouské neutrality se podle něj stane i jedním z témat tamní předvolební kampaně. „Rakouští Svobodní to ostatně dali najevo hlasitým, ba teatrálním protestem proti přímému přenosu projevu ukrajinského prezidenta Zelenského na půdě rakouského parlamentu. I to už považují za narušení ústavně zakotvené rakouské neutrality.“

„K některým rakouským ,smiřovacím´ iniciativám směrem k Rusku, třeba k poněkud nešťastné cestě spolkového kancléře Karla Nehammera do Moskvy v dubnu loňského roku, jsme ovšem byli skeptičtí. Chápeme však, že rakouský postoj je silně ovlivněn vnitropolitickou situací a otevřeně proruským postojem nejsilnější opoziční strany FPÖ,“ dodal.

Neutralita se podle Kunštáta stala stavebním kamenem poválečné rakouské národní a státní identity. A to na rozdíl od Finska nebo Švédska, kde nadále panovaly obavy ze sovětského a posléze ruského ohrožení. I kvůli neutralitě v Rakousku sídlí řada mezinárodních organizací, především v rámci OSN.

Havla Rakušané milovali, Klaus tam jezdil jen na lyže

Jak uvedl Kunštát, v Rakousku byl jako prezident oblíbený hlavně první český prezident. „Havel měl jako disident a literát k Rakousku zvláštní přátelskou afinitu: Už v roce 1968 mu zde byla udělena Rakouská státní cena za literaturu, jeho hry se hrály na předních scénách jako například v Burgtheateru. Rakousko navíc velkoryse nabídlo všem pronásledovaným signatářům Charty 77, pokud měli zájem, politický azyl. Někteří Havlovi přátelé z disentu toho využili.“

Dveře měl Havel v Rakousku otevřené také jako prezident. Kunštát připomněl, že v roce 1993 pronesl zásadní projev na Vídeňské univerzitě, přičemž instituce jinak na svoji akademickou půdu aktivní politiky z principu nezve. Měl také velmi dobré pracovní vztahy s prezidentem Thomasem Klestilem.

„To se pozitivně projevilo právě v době takzvané Temelínské krize po roce 2000. Do jisté míry tak oba prezidenti mohli vyvažovat napětí, které tehdy nastalo mezi českou vládou premiéra Zemana a rakouskou vládou kancléře Schüssela.“

Horší vztahy už měl s Vídní jeho nástupce Václav Klaus. „Sice do Rakouska často jezdil, hlavně soukromě na lyže, k rakouské domácí i zahraniční politice byl však spíše skeptický a Rakousko považoval za ,přebujelý´ sociální stát, s ,iracionální´ energetickou a ekologickou politikou. Bilaterální problémy podceňoval, zděšení například způsobil neobratně formulovaným srovnáním česko-rakouských vztahů se vztahy k Madagaskaru,“ řekl expert.

Vztahy s Rakouskem poznamenává nezájem

Také Miloš Zeman se ve svých prohlášeních Rakušanů dotkl, přestože původně rakouské sociálně-politické uspořádání považoval za vzor. „Po roce 2000 však jako premiér své zemité odsudky Haiderovy FPÖ ve vztahu k  Benešovým dekretům a Temelínu přenesl na Rakušany en bloc, a tím je samozřejmě urazil,“ sdělil Kunštát.

Vztahy s Vídní se snažil vylepšit hlavně s rakouským prezidentem Heinzem Fischerem, se kterým jako se sociálním demokratem „staré školy“ našel u řady témat společnou řeč.   

Na vztazích s Rakouskem se podepsalo také odlišné vnímání střední Evropy jako celku. Kromě 90. let Praha kladla důraz na V4, méně pěstovala Středoevropskou iniciativu (CEI), na které záleželo Vídni. Česko se také podle Kunštáta stavělo skepticky k rozšíření V4 i na Rakousko, například k jím navrženému projektu Regionálního partnerství. Slavkovský trojúhelník, zahrnující Slovensko, paradoxně v předvečer ruské agrese na Ukrajině oživila společná mise premiérů v Kyjevě. Tehdy už bylo podle Kunštáta jasné, že V4 ve vztahu k Ukrajině nebude kvůli maďarským blokádám fungovat.

„Česko-rakouské vztahy však poznamenává jistý nezájem. Ostatně i příhraniční spolupráce je mnohem intenzívnější mezi Českem a Neměckem než mezi Českem a Rakouskem,“ uvedl odborník. Některé bilaterální projekty, například přeshraniční „zemské“ výstavy či aktivity Stálé konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví, byly úspěšné. Avšak v roce 2004, po vstupu do EU, zavládl v česko-rakouských vztazích produktivní pragmatismus. Projevuje se především v ekonomické oblasti.

Video  Pavel v Bavorsku na mašině, první dáma autem: Vepřová se zelím k obědu a setkání s premiérem  - Blesk Zprávy: Anna Marie Bukovanská
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Th0r_z_h0r ( 2. června 2023 03:18 )

Se divim, ze nejel na kole nebo nesel pesky 🤣👍 To by byl uplnej kasovni trhak 🤣👍

xiioma ( 1. června 2023 10:07 )

kdo je Jana?

JaNat ( 1. června 2023 09:32 )

Jano, už stačilo!

JaNat ( 1. června 2023 09:15 )

Já do krčmy nechodím, ale když o ni píšeš, pak ti je asi hodně blízká.

JaNat ( 1. června 2023 09:12 )

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa