Ministr školství Bek má velké plány, vydrží ve funkci? „Zapomněl na učitele,“ říkají experti

„Jde o snahu vtáhnout co nejvíce dětí i do středního vzdělávání,“ vysvětloval Bek. Situaci ve školství a nástup nového ministra pro Blesk Zprávy zhodnotil pedagog Daniel Pražák.

„Žijeme v jednom z neobvyklých období české vzdělávací politiky, kdy se drží nějaká kontinuita, reprezentovaná strategií 2030, která vznikla za ministra Plagy. Byť došlo ke změně vlády a vystřídali se už tři ministři, což je poměrně unikátní, tak se k ní všichni tři hlásí. Je pozitivní, že i pan Bek,“ uvedl Daniel Pražák.  

Strategie však s rušením 9. tříd nepočítá a je otázkou, co by to v jejím rámci znamenalo. „Navíc ve čtyřletém mandátu běžného ministra se málokdy podařilo něco konkrétního stihnout a pan ministr má teď před sebou dva roky. Takže je otázka, jestli by se vůbec něco takového stihlo,“ řekl Pražák a připomněl, že téma rušení 9. tříd už se dříve ozývalo i od jiných politiků, a tedy ho nepřekvapilo.

Přesto doufá, že existuje řešení na současnou krizi u přijímaček. Pomoci by mohlo například převedení části kapacity osmiletých gymnázií na čtyřletá. Sám u tohoto tématu trochu váhá a věnuje se spíš jiné problematice, mohlo by se to však stihnout během roku.  

Jak dlouho Bek zůstane?

Šéfové ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se na tomto postu málokdy dlouhodobě ohřáli. Bekovi straničtí předchůdci, Vladimír Balaš (STAN) i Petr Gazdík (STAN), tam nezůstali ani rok. Robert Plaga (ANO) sice vydržel čtyři roky, Stanislav Štech (ČSSD) před ním ale opět jen pár měsíců. Jak dlouho můžeme očekávat, že „vydrží“ Bek? Blesk Zprávy se zeptaly místopředsedkyně ČSSD a politoložky Daniely Ostré. 

„Lze předpokládat, že až do příštích parlamentních voleb,“ odpověděla. Přestože jeho strana prošla korupčními skandály, Bek si podle ní drží jistý odstup. „Navíc se dá předpokládat, že bude mít podporu premiéra, který mu kdysi předával rektorské žezlo.“ Řekla také, proč je složité se na postu ministra školství udržet.

„Do jisté míry to může odrážet náročnost vedení klíčového resortu, kterým školství zajisté je. Zde si nevystačíte s politickými frázemi, na které si politici často navyknou v předvolební kampani, a pokračují v nich i po volbách. Nevystačí si ani s oblíbenými nářky o tom, jak za ty či ony problémy může předchozí vláda. Musíte se pustit do práce. Pokud není ministr odborníkem, jako byl například sociální demokrat Stanislav Štech nebo i Petr Fiala, o to více úsilí ho řízení školství bude stát. Ne každý je na to stavěn.“

Na řadě je reforma školství: Ministr Bek o zrušení devítky a povinných dvou letech na střední!

Právě minulost v pozici rektora na Masarykově univerzitě v Brně by mohla Bekovi v této funkci pomoci. Vyzná se díky tomu ve vysokém školství. Zatím se však podle Ostré nedá odhadnout, jak výrazný nový ministr bude. Záviset to bude i na podpoře vlády jako celku.

„Na vysoké škole ale působil i pan Balaš. Vhled do fungování vysokého školství je však určitě užitečný. Záleží, jak mu to pomůže například v regionálním školství, což je asi největší štos papírů, který má na stole,“ míní Pražák. V tomto ohledu je však optimistický. K současným problémům ve školství podle něj přispělo právě i časté střídání ministrů.

„Minimálně je to prohloubilo. Dělal jsem si z toho legraci, že se čeští ministři školství střídají jako učitelé obrany proti černé magii. Ale přestalo to být vtipné, protože se začali střídat rychleji. Pokud není ministr ze školství, tak než se zorientuje, pronikne do úřadu i problematiky, trvá to,“ uvedl.  

V něčem ale vidí na současné situaci plus. „Měli jsme plejádu ministrů, kteří po nástupu potřebovali vystavit pomník své úžasnosti a doslova hodili vidle do práce svého předchůdce. Teď naštěstí procházíme obdobím, kdy se taková věc zatím nestala, místo toho se drží linie vytyčená strategií 2030,“ vysvětlil.

Ministr málo hovořil o učitelích

Bek už také zveřejnil priority, kterým se chce věnovat. Kromě zmíněného prodloužení povinné školní docházky chce také posílit střední vzdělávání a zlepšit přístup k tomu vysokoškolskému. Právě na úrovni vyšších odborných a vysokých škol by se lidé měli lépe připravovat na své povolání. Zaměřit se plánuje také na školskou infrastrukturu. „Zcela logicky reaguje na aktuální otázku přijímaček a zároveň na digitalizaci, se kterou má obecně Česko, tedy i školství, problémy,“ komentoval Pražák.

Překvapilo ho však, že mezi prioritami příliš nezaznívaly otázky, které se týkají samotných učitelů. „Přijde mi nedůstojná komunikace okolo toho, z čeho se bude učitelům vypočítávat slíbených 130 % průměrné mzdy. Ve veřejném prostoru se tak pořád drží, že se učitelům zvyšují platy, ale když se podíváme do hloubky toho výpočtu, zjistíme, že se jim paradoxně snižují. Vykopává to příkop mezi nimi a neučitelskou veřejností. Když pak učitelům lidé říkají, že se jim pořád zvyšují platy, je to poměrně frustrující,“ dodal pedagog.

České školství by pochválil za zvládnutou integraci ukrajinských dětí. Vedle přijímaček však podle něj aktuálně hoří revize rámcových vzdělávacích programů. „Provází ji řada kotrmelců. To je další věc, kterou začal ministr Plaga, navázal ministr Gazdík a teď by měla za ministra Beka doběhnout,“ uvedl.

V tomto s ním souhlasí i Ostrá, podle které na to Bek bude muset navázat. „Vláda už dva roky ve vzdělávání přešlapuje na místě a odkládá zásadní projekty,“ řekla. „Připravila ji již Sobotkova vláda, ale ministr Plaga ji odložil, protože se bál kontroverzí a bylo snazší sepisovat úkoly pro budoucí ministry, tedy Strategii 2030+. Tato vláda zatím kopíruje Plagův přístup,“ míní.

Nedostatek míst ve školách? Ministr Bek plánuje: Delší docházka a povinné dva roky střední

Za další obrovský problém považuje hluboké podfinancování vysokého školství, především humanitních a sociálních věd. „Pedagogové začínají odcházet na střední školy, kde mají o třetinu vyšší platy. Pro mne jako odbornou asistentku na filozofické fakultě je to téma také osobní. Nedávno jsem mluvila se svým bratrem, který učí na základní škole, a ten mi na rovinu poradil, ať odejdu na střední školu, kde bych pobírala de facto dvojnásobek,“ přiznala.

Práci má ale ráda a chtěla zůstat se svými studenty. „Navíc, když je vrchol vzdělávací pyramidy v krizi, má to velmi negativní dopady na celou společnost a ekonomiku.“

„V této souvislosti doufám, že jak ministr Bek, tak rovněž premiér Fiala zavzpomínají na svá univerzitní a rektorská léta a pochopí vážnost situace s odměňováním vysokoškolských pedagogů na humanitních a společenskovědních oborech. Za práci přeci náleží důstojná odměna. Platí to o paní za kasou, pro policistu, zdravotní sestru a také pedagogy,“ dodala Ostrá.

A vidí ještě jeden zásadní problém. „Z dat odborníků víme, že v Česku se úspěch ve vzdělávání odvíjí podle místa, kde žijete a navštěvujete školu a také podle sociální situace vaší rodiny. V podstatě bída reprodukuje jen bídu. My musíme ale všechny děti, bez ohledu na jejich původ a PSČ, ve školách vybavit schopnostmi obstát ve světě, který se rychle mění,“ uvedla. Jako cestu vidí investice do předškolního vzdělávání, mentoring rodin při výběru střední školy i v další fázi studia.

Nakonec musíme zmínit, že také ve školství vláda naplánovala škrty, týkat by se měly například národních dotací. „Pokud chceme být zemí, která hledí do budoucnosti, tak vzdělávání zrovna není ta kapitola, kde má příliš smysl škrtat. Na druhou stranu se změny ve vzdělávání projeví v mnohem delším horizontu, než je jedna vláda. Proto se politici u moci za tento horizont málokdy podívají, což je i tento případ,“ zakončil Pražák.