Na řadě je reforma školství: Ministr Bek o zrušení devítky a povinných dvou letech na střední!

Dva pokusy, a nic, nepřijati ani na jednu školu. To je situace, která letos nastala ve spoustě českých rodin. Střední školy sice vypsaly druhá kola přijímaček (ale zdaleka ne všechny), ale i tak se stalo, že dítě mělo na základní škole jedničky a si myslelo třeba i na gymnázium, jenže nakonec bude na učňovském oboru. Bek, který je ministrem školství necelé tři týdny, při představování svých priorit zmínil i zásadní změny v základním školství.

Podle Bekova plánu by se zkrátila docházka žáků na základní škole z 9 ročníků na 8. Celkově by se ale prodloužila na 10 let, protože by přibyly dva roky povinného středoškolního studia. „Jde o nějaký možný vývoj věci, na kterém se řada aktérů shoduje v obecné rovině. Existuje určitě řada cest, jak to technicky udělat, ale já teď nepředstírám, že je to hotové. To není. Teď o tom bude probíhat odborná debata,“ řekl Blesku ministr a podotkl, že změny by určitě nebyly zavedeny během jednoho roku. Podle něj jsou první změny reálné až ve školním roce 2026/27. Letos má 9. třídu podle údajů ministerstva školství opustit přes 100 tisíc žáků, tedy asi o desetinu více než v loňském roce.

Když Bek představoval plány, přišel s principem docházky 8+2+2. Tedy osm let základní školy, dva povinné roky na střední a další dva do maturity. Blesk se proto ministra zeptal na podrobnosti.

„Myslím, že nemusíme po dvou letech (které by byly povinné – pozn. red.) dělat nějaký ostrý přelom. Studenti by věděli, že když do školy vstupují, pokud budou chtít skončit maturitou, musejí si při volbách v jednotlivých půlrocích nebo rocích brát dominantně předměty všeobecného charakteru. Anebo by si řekli po těch dvou letech, že maturita není jejich cíl, a pak by si místo toho vzali předměty, které míří buď k výučnímu listu, nebo k zakončení na úrovni průmyslovky (ukončené střední vzdělání bez maturity – pozn. red.),“ nastínil možnou novinku ministr.

Věk pro budoucí maturanty by se pak téměř nelišil od toho současného. Podle Beka je výhodou toho systému, že studenti by mohli své studium ovlivňovat sledem postupných rozhodnutí, a ne jedním, které musejí udělat v 15 letech…

Nedostatek míst ve školách? Ministr Bek plánuje: Delší docházka a povinné dva roky střední

Žáci, kteří nebudou po skončení základní školy dál studovat, si musejí začít po konci letních prázdnin začít platit zdravotní pojištění. Stát ho za ně bude hradit pouze tehdy, pokud se přihlásí na úřad práce. I když se ale na něj přihlásí, podporu v nezaměstnanosti nedostanou. Podle mluvčí úřadu Kateřiny Beránkové totiž patnáctiletí či šestnáctiletí nárok na podporu mít nebudou, mohou ale pobírat dětské přídavky.

„V případě, že se děti po základní škole nedostanou na některou ze středních škol, je určitě namístě, aby rodiče zvážili všechny možnosti, jak udržet potomka ve vzdělávacím procesu. Například využít možnosti studia cizích jazyků, oborově zaměřených kurzů a podobně. Praxe ukazuje, že tuto cestu volí rodiče i jejich náctileté děti nejčastěji,“ sdělila ČTK Beránková.

Bekem představené opatření je součástí reformního balíčku, se kterým přišla vládní koalice. Podle ní je totiž současný systém přežitkem z 90. let. „Trendem úspěšných vzdělávacích systémů je modularita a prodlužování povinného vzdělávání. Řada odborníků, rodičů, a dokonce i žáků se shoduje, že devátý ročník se postupně stal pouze čekáním na střední školu,“ je přesvědčena poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), a proto je podle ní potřeba devítku zrušit.

Šéf Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc Blesku řekl, že očekává na téma velkou diskuzi a že případné prosazení bude spíše během na dlouhou trať. Proti záměru se ale staví někteří zástupci spolků a jedna strana z vládní pětikoalice. „KDU-ČSL nepovažuje za správné otvírat tuto debatu v okamžiku, kdy se v důsledku nástupu silných ročníků střední školy potýkají se značnými kapacitními problémy a kdy se zároveň dokončují revize rámcových vzdělávacích programů pro základní školy,“ prohlásil před měsícem šéf lidoveckých poslanců Marek Výborný (46). Ten je zároveň místopředsedou školského výboru ve Sněmovně.

Povinná školní docházka slaví letos již 154 let. V roce 1869 byl totiž přijat školský zákon, který docházku definitivně zavedl a stanovil její trvání na osm let. Platil až do roku 1918, kdy byla zavedena devítiletá docházka. Devátá třída byla zrušena v 70. letech 20. století, čímž došlo ke zkrácení základní školy opět na 8 ročníků.

Povinná školní docházka byla ovšem prodloužena na 10 let, tedy každý absolvent základní školy musel pokračovat ve studiu na gymnáziu, středním odborném učilišti nebo střední odborné škole. V roce 1990 byla povinnost desetileté docházky opět zkrácena, a to na 9 let, a na základních školách byla postupně opět zavedena devátá třída. Nejprve nepovinná a od roku 1996 pak povinná.

Dítě se nedostalo na střední školu? Pozor, musí začít platit zdravotní pojištění