Ministr školství Bek o nedostatku míst na středních školách: Problém eskaluje! Přijímačky jsou zastaralé

Mikuláš Bek za svou prioritu označil dostupnost vzdělávání. Řešit chce mimo jiné nynější situaci týkající se kapacit středních škol. Při svém nástupu do funkce poukázal na to, že letos nebude „masivně uspokojena poptávka po všeobecném typu vzdělávání“.

Potíž s převisem zájemců

Kvůli silným ročníkům deváťáků byl letos v mnohých středních školách velký převis uchazečů o studium. K jednotným přijímacím zkouškám na maturitní obory středních škol, víceletá gymnázia a nástavby se podle Cermatu, který tyto zkoušky organizuje, přihlásilo 116.031 dětí. To je o čtvrtinu víc než před šesti lety, kdy se poprvé konaly centrálně zadávané zkoušky.

Zejména nabídka gymnázií přitom podle odborníků na vzdělávání neroste přiměřeně k počtu zájemců. Bek dnes řekl, že se nabídka u středních škol dostává do velkého nesouladu s poptávkou. „Jsme svědky toho, že občané hlasují nohama ve prospěch silnějšího všeobecného vzdělávání na středních školách. Nesoulad poptávky a nabídky je zcela zřejmý a je to jeden z významných problémů, který eskaluje současnou situaci,“ konstatoval Bek.

Chce změnu přijímaček

Systém přijímacího řízení na střední školy v Česku patří podle Beka do minulého století. Vyšší množství přihlášek u každého dítěte generuje podle něj automaticky zděšení studentů i rodičů po prvním kole. „Je jasné, že v takovém systému první zpráva musí být pro výraznou část uchazečů negativní,“ konstatoval Bek.

Ministr chce hledat co nejrychlejší cestu ke změně přijímacího řízení. „Nedám slib, že do roka budeme mít kouzelný algoritmus a IT infrastrukturu, která to umožní, ale udělám vše, aby se to stalo,“ uvedl. Klíčové je podle něj celý systém elektronizovat a umožnit uchazečům například seřadit školy v pořadí, jak o ně mají zájem. Rychle by pak bylo jasné, kdo je přijat na svou prioritní školu, na třetí, nebo třeba na žádnou.

V Praze, Středočeském či Jihomoravském kraji, kde jsou letos největší problémy, jsou podle Beka zřizovatelé škol připraveni navyšovat kapacity podle toho, co jim umožňují stávající předpisy. „Jsme připraveni podpořit zřizovatele všemi možnými prostředky a pomoci jim případně i úpravami legislativy,“ řekl Bek.

Zrušení školkovného? „Protirodinná a protisociální politika,“ kritizuje záměr vlády odborářka

Vysokým školám chce nový ministr nabídnout, jak by se mohlo zlepšit jejich financování. Některé fakulty si nyní stěžují na podfinancování a nízké mzdy pro pedagogy. Bek dříve jako rektor vedl Masarykovu univerzitu v Brně.

Bek je ministrem školství od 4. května, předtím zastával funkci ministra pro evropské záležitosti. V čele ministerstva školství nahradil svého stranického kolegu Vladimíra Balaše, který rezignoval kvůli dlouhodobým zdravotním problémům.

Prodlouží se povinná školní docházka?

Bek zahájil svůj projev výčtem tří hlavních problémů českého školství. „Zásadní jsou sociální a prostorové bariéry přístupu ke vzdělání. Vidíme, že kapacita škol v řadě regionů nestačí poptávce. V posledních 30 let jsme se pokoušeli o drobné změny, ale nepodívali se na systém jako na celek. Navíc neexistuje širší politický konsenzus o těch jednotlivých změnách,“ shnul krátce.

Na místě bude dle ministra zejména zpřístunění vzdělávání pro všechny sociální skupiny ve všech regionech. Dále pak bude řeba získat nad zřizováním jednotlivých vzdělávacích institucí větší kontrolu.

„Od 90. let experti vyčítají vzdělávacímu systému, že nefunguje jako sociální zdviž. Zatím jsme nenašli recept na změnu. Systém je extrémně decentralizovaný, to je situace, která mohla snesitelně fungovat v době populačního poklesu,“ uvedl. 

Konkrétním řešením, jak poskytnout všem dostatečnou průpravu do života, by prý mohlo být prodloužení povinné školní docházky. „Je na místě vést diskuzi o prodloužení školní docházky. Je to klíčovým nástrojem k tomu, abychom vtáhli do středoškolského vzdělání ty, kteří dosud stojí stranou,“ navrhl Bek.

Nekvalitně nastavený systém

Nový ministr školství zmínil i potíže týkající se přechodů z jednoho stupně vzdělávání na další, zejména pak nedostačující kapacity středních škol. „Česká republika exceluje v odkladech nástupu do primárního vzdělávání. To nesvědčí o kvalitním nastavení systému. Jsme svědky i dysfunkce nastavení přijímání na střední školy  - trvá to dlouho a vede k obrovskému stresu,“ poukázal na výrazné nedostatky. Proces přijímacího řízení by prý idálně měl probíhat elektronickou cestou.

Ideální však v České republice není ani stávající podoba vysokoškolského vzdělávání, které neodpovídá potřebám trhu. „Stvořili jsme univerzitní systém, který tíhne k akademickému profilu. To vede k tomu, že tady existuje legitimní neuspokojená poptávka zaměstnavatelů po řadě profesí,“ upozornil Bek.

Proč chybí místo ve školách? Náměstkyně ministra a radní o palčivém problému pro děti i rodiče

Větší mira všeobecného vzdělání je na místě

V rámci středoškolského vzdělání by prý mělo být prioritou posílení všeobecného charakteru vzdělávání po vzoru např. amerických „high schools“. „Nemyslím, že bychom měli dělat razantní revoluční změnu. Kde je to na místě, můžeme posílit gymnaziální větev. Potřebujeme ale něco, čemu budeme říkat reálka nebo lyceum, důležité je posilování toho všeobecného prvku. Musíme se inspirovat úspěšnými příklady ze zahraničí,“ míní Bek.

Pokud jde o odborné vzdělávání, které by mělo nasytit poptávku po kvalifikovaných pracovnících v českých firmách, mohl by vzniknout pro naše prostředí zcela nový typ institucí inspirovaný západoevropskými vzdělávacími systémy. „Musíme rychle pracovat na tom, že do českého vzdělávacího systému prosadíme instituce, které poskytují maximálně bakalářské vzdělávání, ale i kvalifikační programy krátkého cyklu,“ myslí si ministr. Dodal zároveň, že všeobecnější podoba středoškolského vzdělání usnadní budoucím studentům volbu následného kariérního směřování.

Na místě je dle Beka i větší podpora vysokoškolského studia. „Máme-li odstraňovat bariéry k vyšším stupňům vzdělávání, musíme zavést podporu vysokoškolského studia. Musíme zavést systém vratných studijních grantů s odloženou splatností, který umožní studium i těm, kterým je rodiče nezaplatí,“ je přesvědčen ministr. Na podpoře studentů by se mohly podílet i jednotliví zaměstnavatelé, kterým by se na určitou dobu studující upsali.

Podle nového ministra je potřeba také postoupit v úpravách učebních programů, které vláda slíbila ve svém programovém prohlášení. Revizi učiva nyní připravují odborníci v Národním pedagogickém institutu.

Někteří experti míní, že cíle úprav jsou nejasné, jiní upozorňují na to, že na zavedení změn do výuky je při dodržení plánovaného harmonogramu málo času. Podle ministerstva školství má být nový vzdělávací program pro žáky v prvním a šestém ročníku povinný od září 2025 a ve všech třídách se podle něj bude učit od září 2029. První školy by mohly výuku upravit od září 2024.